Globální ekonomický dopad další války proti Íránu

Nárůst geopolitického napětí mezi Spojenými státy a Íránem, spolu se zastavením námořní dopravy v Hormuzském průlivu, vyvolal mezi ekonomickými experty obavy, kteří varují před vážnými důsledky a "nejistotou" pro globální ekonomiku.

Podle zprávy Sputniku se odborníci shodují, že energetický trh ucítí okamžitý dopad, což zvyšuje rizika pro investice a megaprojekty kvůli přerušení vývozu ropy.

Geopolitická rizika a "nejistota" na trzích

Saúdský ekonom Mohammed bin Dalim Al-Qahtani potvrdil, že globální trhy budou v krátkodobém horizontu zahrnovat "geopolitickou rizikovou prémii", která zvýší ceny ropy a plynu, i když nedojde k fyzickým omezením dodávek.

Al-Qahtani vysvětlil, že dlouhodobá paralýza lodní dopravy donutí spotřebitelské země urychlit diverzifikaci svých zdrojů energie, investovat do alternativních ropovodů, zvýšit své strategické zásoby a posílit jadernou a obnovitelnou energii.

Dále upřesnil, že stav nejistoty znovu aktivuje inflační tlaky prostřednictvím zvýšení nákladů na dopravu a pojištění.

To by mohlo zpomalit mezinárodní obchod, oslabit důvěru investorů, vyvolat finanční volatilitu a donutit centrální banky odložit snižování úrokových sazeb.

Odborník připomněl váhu této námořní trasy tím, že jakákoli anomálie přímo ovlivní ekonomiky G20, které ročně generují více než 107 bilionů dolarů.

Pokud jde o regionální odolnost, Al-Qahtani poukázal na to, že země Perského zálivu, zejména Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty (SAE) a Katar, dnes mají díky svým silným kreditním ratingům, jako je "A+" udělené Fitchem, větší schopnost tyto šoky absorbovat.

To jim zajišťuje finanční sílu k dlouhodobému udržení projektů navzdory cyklickým výkyvům trhu.

Varoval však, že nejhorší možný scénář povede k rozsáhlému kolapsu globálních dodavatelských řetězců.

Rázové vlny v energii a nedostatky

Libanonský ekonom Imad Akoush varoval, že uzavření Hormuzu bude mít destruktivní důsledky pro základy mezinárodní ekonomiky.

Akoush odhadl, že panika a spekulace katapultují surovou ropu do rozmezí mezi 120 a 150 dolary za barel, vzhledem k nemožnosti okamžitě nahradit 14 až 20 milionů barelů denně, které protékají průlivem, což je objem nedosažitelný ani pro strategické zásoby velmocí.

Odborník poukázal na to, že plynárenský sektor bude čelit ještě kritičtějšímu výhledu v Evropě a Asii kvůli vysoké závislosti na katarských dodávkách.

Označil nejistotu za "tichého zabijáka růstu" a varoval před bezprostředním rizikem stagflace v důsledku růstu produkce, dopravy a cen potravin; ta druhá je pro Perský záliv klíčová, protože tímto způsobem dováží 80 procent svého živobytí.

Na regionální finanční úrovni Akoush tvrdil, že rozvojové plány jako "Saúdská vize 2030" a strategie SAE povedou ke kompromitaci jejich reálných peněžních toků, protože logistický kolaps exportu vymaže teoretické přínosy růstu cen ropy.

"Pokud se válka rozšíří do komplexní regionální konfrontace, která zničí ropnou infrastrukturu, svět bude čelit nejkatastrofálnějšímu scénáři od druhé světové války," řekl, předpokládaje ceny ropy nad 200 dolarů za barel, prodlouženou globální recesi a bankrot celých průmyslových sektorů v Evropě a Asii.

Pozastavení námořní dopravy a bojů

Tato analýza přichází poté, co teheránská správa Hormuzského průlivu oznámila úplné pozastavení provozu přes kanál do odvolání, přičemž opatření přičítá "nelegálním pohybům amerických vojenských sil v regionu".

Vládní instituce oznámila, že průjezd je zneškodněn a žádosti o dopravu budou znovu posouzeny, jakmile se situace stabilizuje. 

Toto námořní omezení reaguje na novou vlnu útoků Spojených států proti íránským pozicím a ospravedlňuje své kroky jako snahu neutralizovat teheránské schopnosti proti komerčním a civilním plavidlům.

V reakci na to íránské ministerstvo zahraničí důrazně odsoudilo bombardování spáchané v posledních 24 hodinách a označilo je za "brutální útoky" a válečné zločiny proti jeho infrastruktuře, které ohrožují mezinárodní mír a narušují obchodní dopravu v průlivu.

 Zdroj: Globální ekonomický dopad další války proti Íránu – analýza | Al Mayadeen English