Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Vážně bychom už měli…

Přátelé, naši budoucnost vidíte v obchodech při běžném nákupu. Sice se pořád mluví o šestnáctiprocentní inflaci, ale do té jsou započítány i ceny lokomotiv. A v poslední době mám pocit, že je tam započítávají proti rohlíkům jedna ku jedné. Ve skutečnosti je pro běžného člověka inflace už minimálně padesátiprocentní. To, co si musíte koupit každý den, to je drahé jako sviňa a to podotýkám, že suroviny většiny mléčných, masných i pekařských výrobků byly zasmluvněny před půl rokem za poloviční ceny oproti dnešku. To, co je teď, není ještě nic proti tomu, co přijde.

  • vazne-bychom-uz-meli

Je to nějaký rok zpátky, to ještě vládl rozhazovačný Babiš, inflace skoro nebyla, jen jsme tu měli covid a na sociálních dávkách se rozdávalo ostošest, tehdy jsem psal článek, že takhle se to dělá – dáte lidem sociální dávky, pak přijde inflace, ona jim to zase sebere a vezme jim víc, než kolik činily ty žebračenky, ale lidi budou chvalořečit vrchnosti, že mají alespoň něco, protože si dovedou snadno spočítat, jak by vyšli, kdyby jim Babiš nezvedl důchod a přídavky na děti.

Takhle to dělá rozumný státník. Vzbudí naději, spustí plošnou pomoc, lid se necítí být opuštěn, vláda je víceméně milována… a inflace celou tu pomoc zkoriguje, že je vlastně nepatrná. Ovšem naše nová vláda je mnohem progresivnější. Ta od první chvíle vzbuzuje jen beznaděj. Tentokrát nejen u chudých a důchodců, ale dokonce už i u středních vrstev. Na jejich adresnou pomoc nikdo nedosáhne, snížení spotřební daně na benzín jsme nikdo ani nepoznali, ale zato jsme se zapojili do války.

Mimochodem – můžeme tu diskutovat jak chceme, jestli jsme válčící stranou, nebo jestli stojíme mimo konflikt na Ukrajině , ale upřímně, na tuto otázku nebudou odpovídat naši právníci ani ústavní soudci, tuto záležitost rozhodne Putin. On bude ten, kdo posoudí všechny argumenty a podle toho se k nám Rusko zachová.

Já vím, že revoluce se nedá urychlit, ale když se dívám na situaci, tak bych si myslel, že se to Petro Ignoroviči Fialenkovi vážně podaří. S ODSkou náš nový režim začínal a bude s modroptáky i končit. Naše Pětikolka dělá všechno pro to, aby zdiskreditovala i poslední výhody, které měl náš příklon k Západu. Když Werich v Pekařově císaři mluví o tom, že panovník se nejprve musí historicky znemožnit, tak já si to představuju nějak takhle. Vláda dělá všechno pro to, aby se nám konstrukce dnešní demokracie zhroutila na hlavu. Vlak jede stále vyšší rychlostí, konec kolejí je už vidět a den ode dne je jasnější, že i kdybychom teď začali vší silou brzdit, havárii se stejně nedá zabránit. Prostě nabouráme.

Když jsem na toto téma psal naposled, tak jsme se společně snažili přehodit jednu z posledních výhybek – zkusili jsme se distancovat od příprav na válku a chtěli jsme v Putinovi vyvolat dojem, že ne všichni se na tu konfrontaci těší. Bohužel jsme se mýlili, většina národa se před třemi měsíci třásla na to, dát Rusovi lekci. Dnes už to můžeme říci – chtěli jsme naivním způsobem zabránit tomu, co se teď děje naživo. Chtěli jsme zabránit potokům krve, chtěli jsme zabránit změnám na mapě a den ode dne je jasnější, že tehdejší status quo byl lepší, než všechno to, co tu máme teď. Bylo to lepší vojensky, politiky, surovinově, bezpečnostně i územně.

Já už teď ale vážně žádnou výhybku nevidím. Respektive, nevidím žádnou výhybku na kterou máme vliv my – občané České republiky. Pokud z blízké budoucnosti vyvázneme bez nárazu, tak to rozhodně nebude naší zásluhou, ale zachrání nás okolnosti nebo nezasloužený altruismus někoho zvenčí.

Hele, já nevolám po revoluci. Ono fakt není, jak jí dělat. Není žádná alternativa, za kterou by stálo za to položit život pro budoucnost našich dětí. Kdokoliv, kdo přijde po této vládě, ten bude mít horší pozici než Fiala a bude čelit horším výzvám. Přímo varuji před myšlenkou, že už nemůže být hůř a jakékoliv řešení musí být už nutně lepší. Ne, fakt nemusí. Ještě můžeme dlouho padat na dno.

Ale to nic nemění na tom, že brzy bude moc ležet na ulici. Tahle vláda nemá šanci to ustát.

Uvědomte si, že podle všech teorií o Sorosech, Římských klubech, Bilderbercích, Gatesovi, americké ambasádě a dalších mocenských centrech, mají oni všechny předpoklady si tu moc vzít. Mají předpoklady mobilizovat ty nejhorší běsy pomocí různých Majdanů, mají předpoklad dovést nás přesně tam, kde je teď Ukrajina. Je úplně jedno, jak přesně ta jejich struktura funguje. Zcela střízlivě řečeno, oni si třicet let školili novináře i politiky, vytvářeli Aspeny, dosazovali správné ředitele do škol, posílali dary neziskovkám, dokonce i taková žumpa jako Šafrovo Fórum se bez problémů uživí. Oni Fialu klidně obětují, možná i zcela doslovně… ale pak si tu ležící moc vezmou, protože jsou organizovaní, mají prachy a média.

Ještě pořád je tu co ukrást, ještě pořád toho dost máme. A až nebudeme mít nic, jako na té Ukrajině, ještě se jim hodíme jako laciný frontový materiál. Co když je pravda, co tvrdí ruská propaganda, že Ukrajinci už přišli o víc jak sto tisíc vojáků? Co když mají Ukrajinci od prvního dne trojnásobné ztráty oproti Rusům? A jejich šéfík Zelenský to ví a stejně žene do války další jatečné maso….

My se prostě musíme zorganizovat také. My se musíme alespoň pokusit vzít si naší zemi do svých rukou. Ne, nevěřím v revoluci, ale moc bude brzy ležet na ulici a kdo se zorientuje první, ten si ji vezme. A všichni ti majdanisti, podněcovači k válce, všichni ti hrdí američtí švábi, kteří upřednostňují Ameriku před svou vlastí, ti se na to třesou. Jsme pro ně ten nejlacinější materiál.

Znovu proto vyzývám všechny, kteří ještě nepodlehli a zůstali vlastenci, kteří platili kampaně Trikolóře i Robejškovi, kteří mají schopnosti organizovat, kteří umějí shánět sponzorské dary, vyzývám Okamuru i Babiše, vyzývám všechny, kteří věří, že existuje naděje, když už ne na záchranu, tak alespoň na zmírnění škod, aby se do toho dali.

Teď už nejde o nějaké technikálie, už nejde o žabomyší spory o levici nebo pravici. Stejně jsou všechna ekonomická pravidla v prdeli, protože si každý dělá co chce. Tržní síly sice stále existují, ale kromě nich jsou tu i síly politické a ideologické a bavit se o nastavení daní nebo o tom, co je pravicové a co je levicové, to je tváří v tvář naprosté zkáze poněkud zbytečné.

Teď už nejde o to, kým jste byli a čemu jste věřili před rokem. Teď už jde o to, jestli se najíte a budete mít práci. Jestli vám nebudou hořet kanceláře, jestli vás nepřepadnou při stání na semaforu. Teď už jde o to, jestli si vůbec v zimě zatopíte a nezlikviduje vás to finančně. Jde o to, aby vaše děti brzy nebojovaly proti ruským kanónům za záchranu amerického snu pro J.X. Doležala. Teď už jde o to, jestli se na budoucnost dokážeme připravit alespoň trošku a nebo budeme jen bezmocně koukat, jak z práce našich předků nezbylo vůbec nic a cupuje to nějaký proamerický Arsenij Jaceňuk a na ministerstvu obrany vystřídal blonďatou tykev nějaký místní Olexandr Turčinov. Kdo ví, s kým se tu Nullandová už baví.

Času je málo a na revoluci zapomeňte. Není v jakém jménu ji dělat. Ale brzy přijde náraz a na takovém spáleništi si hned začnou přihřívat polívčičku. Musíme se zorganizovat, musíme se opřít jeden o druhého, musí nás být hodně a musíme mít společného alespoň to, že nechceme, aby s námi zase vyjebali.

Znovu volám po zřízení bratrstva. V každé vsi, v každé čtvrti, v každém městě. Musíme se spojit, jinak skončíme jako Ukrajinci. Jednou budeme trpěni v cizí zemi a naše děti budou masakrovány v nesmyslné válce, kterou nemůžeme vyhrát, protože jejím cílem není svobodná Česká republika, ale America First.

Znovu rozsévám zrnka. Znovu čekám, jestli padnou někde na úrodnou půdu. Času je málo.

Nebo to pořád ještě není špatné? Pořád je ještě důvod si myslet, že to dobře dopadne? Že se všem následkům války, grýndýlu i třiceti rokům politického školení mééédií, nějak vyhneme? Teď ještě máme nějaké peníze, teď ještě pracujeme jen osm hodin denně. Teď ještě máme trochu času i trochu sil. Musíme se spojit a musíme to udělat co nejdřív.

zdroj: https://www.litterate.cz/vazne-bychom-uz-meli/

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře