Studenti stávkují po celém Německu na protest proti vojenské službě
Po celém Německu probíhají stávky ve školách na protest proti možnému znovuzavedení povinné vojenské služby.
Jeden z organizátorů stávky, Bela Breitner ze strany School Strike Against Compulsory Military Service, uvedl, že federální vláda to myslí "vážně s postupným znovuzaváděním povinné vojenské služby".
Na jednom protestu v Hamburku demonstranti mávali vlajkami a drželi transparenty s nápisem "Nebudeme se účastnit vašich válek".
Německý kancléř Friedrich Merz učinil posílení německé armády prioritou po ruské invazi na Ukrajinu.
V lednu vstoupil v platnost nový zákon zavádějící dobrovolnou vojenskou službu s cílem náboru dobrovolníků za účelem zvýšení počtu vojáků.
Pokud se však bezpečnostní situace zhorší nebo se přihlásí příliš málo dobrovolníků, může německý parlament, Bundestag, zvážit formu povinné vojenské služby.
Podle zákona jsou všem osmnáctiletým v Německu zasílány dotazníky, zda mají zájem a jsou ochotni vstoupit do ozbrojených sil.
Jeden z protestujících, šestnáctiletý Elias Bernhard z Hamburku, uvedl, že odpovědi na dotazníky "ukazují, že mladí lidé nechtějí vstoupit do Bundeswehru [německých ozbrojených sil]".
"Proto jsem dnes na ulici. Proto to se stávkou bereme vážně, dokud nebude povinná vojenská služba mimo hru. Budeme pokračovat."
Dotazník je povinný pro muže a dobrovolný pro ženy. Všichni osmnáctiletí muži budou muset podstoupit lékařskou prohlídku, aby se posoudila jejich způsobilost pro možnou vojenskou službu.
Organizátoři protestů tvrdí, že spouštěč přišel poté, co osmnáctiletým v severoněmeckých městech Kiel a Flensburg byly zaslány oficiální pozvánky k lékařským prohlídkám, přestože v registračních formulářích neprojevili zájem o vstup do armády.
Skupina uvádí, že po celém Německu je plánováno přes sto demonstrací, včetně Kielu, Hamburku, Berlína a Frankfurtu.
Mluvčí ministerstva obrany řekl BBC, že podle zákona platí povinnost podstoupit lékařskou prohlídku "pro všechny muže odpovědné za vojenskou službu, kteří se narodili po 31. prosinci 2007".
To platí i pro lidi, kteří uvedli, že nemají zájem o povinnou vojenskou službu. Mluvčí uvedl, že od července podstoupilo lékařskou prohlídku přibližně 1 000 osmnáctiletých mužů, kteří neprojevili zájem o armádu.
Během studené války mělo Německo, stejně jako mnoho jiných evropských zemí, velkou armádu. Během 90. let po pádu železné opony však omezila své ozbrojené síly.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová ukončila povinnou vojenskou službu v roce 2011.
Nyní, tváří v tvář vnímaným hrozbám ze strany Ruska a silnému tlaku tradičního německého spojence, USA, Merz slíbil proměnit Bundeswehr v nejsilnější konvenční armádu Evropy.
Bundeswehr má v současnosti přibližně 186 700 vojáků. Na počátku 30. let 21. století chce Německo zvýšit počet na 260 000, doplněných asi 200 000 záložníky, aby splnilo nové cíle NATO a posílilo obranu Německa.
Zdroj: Studenti stávkují po celém Německu proti vojenské službě
Komentáře
Facebook komentáře
Nejčtenější za poslední týden
- Pan VK komentuje aktuální události na SV (09.10.2026)
- Otázka - Odpověď V. V. Pjakina ze dne 05.10.2026
- Příprava na celoevropský blackout?
- Z PRONEWS 12.10. - 13.10. 2026: Panika v Kyjevě! USA přestaly Ukrajincům poskytovat zpravodajské informace!
- Lež o moru. Podvod STAN a lež Pávka. Sdílejte!
- Martin Koller: Evropa se zničí sama! Válka o vodu, Mnichovské memento. Odpovědi na Vaše otázky.
Související články
Komentáře