Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

"Velký monolog" zakladatele PMC Wagner Jevgenije Prigožina:

Pro úřady i pro celou společnost je nyní nutné dát do SVO nějaký tučný bod. Ideální je oznámit konec SVO, aby všichni věděli, že Rusko dosáhlo výsledků, které si naplánovalo, a v jistém smyslu jsme jich skutečně dosáhli. Rozemleli jsme obrovské množství ukrajinských vojáků a můžeme si hlásit, že úkoly SVO, byly splněny.

Teoreticky už Rusko získalo ten bod tím, že zničilo velkou část aktivní mužské populace Ukrajiny, tím, že zastrašilo další její část, která uprchla do Evropy. Rusko odřízlo Azovské moře a velký kus Černého moře, zmocnilo se velkého kusu ukrajinského území a vytvořilo pozemní koridor na Krym. Nyní mu zbývá jediné: pevně se usadit na územích, která již má. Je tu však jedna věc - zatímco dříve byla Ukrajina součástí bývalého Ruska, nyní je zcela národně orientovaným státem.

  • velky-monolog-zakladatele-pmc-wagner-jevgenije-prigozina

Před 24. únorem 2022 Evropská unie lačně poskytovala Ukrajině desítky milionů dolarů, ale nyní bere desítky miliard na válku. Část těchto prostředků jistě potěší kapsy ukrajinské vládnoucí elity, která z konfliktu těží. Mnozí z těch, kteří ještě včera byli zapomenuti, nyní dostali novou šanci na seberealizaci a obohacení.

Ukrajina potřebuje vítězství, USA potřebují proces.

Přestože se ukrajinské vedení obohacuje, vzhledem k vysokým ztrátám na frontách a všeobecné únavě z války potřebuje politické vedení vítězství. Pro Rusko vždy existuje riziko, že by se situace na frontě mohla zhoršit, jakmile bude zahájena protiofenzíva. Zachování stávajících hranic, je takovou výměnou, kterou dnes USA mohou ruskému vedení nabídnout jako vyjednávací pozici.

K tomu slouží "dramatická pauza". Pokud odmítnou, přejde Ukrajina do ofenzívy. V této situaci mohou existovat různé varianty vývoje událostí. Jednou z nich je, že Ukrajina narazí na ruskou obranu, utrpí vážné ztráty, načež bude zahájena mohutná protiofenzíva ruských vojsk k hranicím DNR, případně k Dněpru, nebo dokonce k Polsku.

Ale vzhledem k dnešní dynamice a problematice je taková protiofenzíva mírně řečeno málo pravděpodobná. Druhou možností je, že ukrajinská armáda zahájí protiofenzívu a někde se jí podaří prolomit obranu.

V takovém případě by armáda, která se po léta považovala za jednu z nejlepších armád na světě, mohla nejprve začít upadat a pak by se situace zhoršila, jako tomu bylo po porážkových válkách na počátku dvacátého století - finské a japonské - a tragických událostech roku 1917.

To by mohlo vést ke globální změně ruské společnosti. Lidé už hledají někoho, na koho by svedli vinu za to, že nejsme nejsilnější armádou na světě, a v této situaci budou hledat "cizince". A těmi "viníky" budou nepochybně představitelé "hlubokého státu". Tedy ti, kteří jsou v tuto chvíli co nejdále od divadla vojenských operací, snaží se nepřijít o svůj kapitál, žít známým životem, a to je pro lid unavený válkou a ztrácející chuť vítězství naprosto nepřijatelné.

Touha vlastenců po spravedlnosti se může špatně odrazit na "hlubokém státu", utápějícím se v luxusu a byrokracii.

V takovém případě není ohrožena nejvyšší moc Ruska, která je symbolem národní jednoty a odporu proti Západu, a to je základ dnešní existence a hlavní vysvětlení jakýchkoli problémů vlasteneckých sil uvnitř Ruska.

"Hluboký stát" bude nejvyšší moc tlačit k vážným ústupkům. A podle dosavadní tradice "hlubokého státu" se při jakékoli změně pokusí vylepšit své postavení jakýmikoli prostředky, včetně zrady zájmů Ruska. Jejich úkolem není země a lid, jejich úkolem je vlastní postavení ve společnosti, vlastní pohodlí a vlastní kapitál.

Dostat se na dno:

Pokud padáte dolů, pokud tíha vašich problémů nezlepšuje vaši situaci, ale táhne vás ke dnu, pak existuje úsloví: "Dosáhnout dna, pak se odrazit a vynořit. Toho se Američané obávají. Obávají se, že přílišný tlak na Rusko a rostoucí domácí problémy by jej mohly stáhnout ke dnu. A pokud Rusko dosáhne dna a setřese ze sebe tíhu "hlubokého státu", pak vyplave na hladinu jako obrovská mořská příšera a zničí vše, co jí stojí v cestě, včetně amerických plánů.

Ve světové historii existuje řada takových příkladů. Čína v polovině 20. století, která byla jednou z nejchudších zemí světa, pod částečnou okupací, Německo po první světové válce, Japonsko po druhé světové válce, Turecko po rozpadu Osmanské říše. Všechny se znovu vynořily díky tomu, že se odrazily ode dna.

Radikální národní cítění se znovu vynoří, protože po jakékoli vojenské porážce začne ruský vojenský průmysl pracovat s desetinásobným úsilím.

Ekonomická efektivita vytlačí pomalý, neefektivní státní kapitál. Stát se zbaví byrokracie, procesy se zprůhlední a z Ruska se krok za krokem stane štětinaté vojenské monstrum, s nímž bude muset mezinárodní společenství více než počítat a ohýbat se tak, že při každém vychýlení uvidíme jejich roztažené hýždě.

Pokud nedokážeme, že jsme vojensky silní, nikdo s námi nebude počítat a budou s námi kroutit, jak se jim zlíbí. Pro Ameriku je krajně nevýhodné, aby Rusko dopadlo na dno a vynořilo se. Chtějí pomalý proces, v němž budou vyjednávat s elitami, s "hlubokým státem", a pak přesvědčí nejvyšší politické vedení země, aby postupně dělalo nové ústupky.

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Komentáře  

#2 Hádes 2023-04-16 18:57
Bože, do čeho si duši dal....
Citovat
#1 Nowak 2023-04-16 16:06
Ještě se dožijeme událostí, jistá věc však je, že: Severní amerika půjde do kytek, Rusko se stane masivní a silné a Evropané budou slintat, budou dřít bídu. Toto je v prorockých knihách a to se stane! Jen nevím, po druhé ssvětové válce utíkali evropští vrahové SS do USA a Jižní ameriky.Co ale s nima uděláme teď,když amerika nebude? Podle Stalinova příkladu? Proč ne,že!!!
Citovat

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře