Během necelého roku přišla ruská věda se čtyřmi převratnými zbraněmi:
- Orešnik– hypersonická střela, už testovaná na ukrajinském bojišti.
- Burevestnik, neboli „Bouřňák“, jaderná střela s neomezeným doletem.
- Poseidon– jaderně poháněné torpédo, schopné zůstat pod vodou neomezeně dlouho a poté zasáhnout pobřeží jadernou hlavicí, čímž vyvolá radioaktivní tsunami. Jeho ničivá síla mnohonásobně převyšuje i mezikontinentální raketu Sarmat.
- Chabarovsk– jaderná ponorka, „posel zkázy“, schopná nést nejméně šest Poseidonů.
Prezident Putin jasně uvedl, že „kompaktní jaderné systémy“ použité v Burevestniku a Poseidonu lze adaptovat i pro nové zdroje energie, včetně Arktidy.
Putin rovněž zdůraznil, že oba systémy „využívají pouze ruské součástky“. Chvála Pánu za čipy z modernizovaných sovětských praček.
A to není vše. Putin dodal: „Mluvím o systému Avangard, o sériové výrobě systému Orešnik… a brzy také o těžké mezikontinentální raketě Sarmat.“
Sarmat – přezdívaný Satan II – vstoupí do bojové služby příští rok. Je to supertěžká ICBM schopná nést 10 hlavic a kompatibilní s hypersonickým kluzákem Avangard, který dokáže obejít jakýkoli systém protiraketové obrany.
Vítejte v nové generaci ruských jaderně poháněných střel, jejichž reaktory se spouštějí během několika sekund a dosahují trojnásobku rychlosti zvuku.
Stručně řečeno: Burevestnik a Poseidon zajistí strategickou paritu pro celé 21. století.
V NATOstánu se po těchto zprávách rozhostilo ohlušující ticho – doprovázené tradičním „Rusové blefují“.
Jenže fakta jsou tvrdohlavá. A přibývají další. Putin a Si podepsali dohodu o vzájemné ochraně investic, což znamená, že Čína bude chránit ruské společnosti jako Sberbank, Rosněfť a Lukoil v případě války NATO–Rusko.
Putin zároveň na summitu Rusko–Střední Asie navrhl sjednotit euroasijské logistické projekty do jedné sítě: „To by nám umožnilo exponenciálně zvýšit objem mezinárodní dopravy v našem regionu.“
Obrovský hospodářský a obchodní potenciál Eurasie zůstává stále z větší části nevyužitý. Cílem Ruska a Číny je vybudovat výrobně-technologický pás od Dálného východu po Střední Asii.
Bez dohody o Rusku a Číně
Tyto neoddiskutovatelné skutečnosti tvoří jádro nové globální reality, historického procesu, který je v ostrém kontrastu s panickými výbuchy zoufalství roztříštěného Západu a s rostoucí agresivitou unilaterálního Impéria chaosu.
Ukázkový příklad: Venezuela.
„Cirkusový principál“ (Trump 2.0) zvažuje bombardování venezuelských vojenských základen, vyslání jednotek Navy SEALs k dopadení nebo zabití prezidenta Madura, obsazení venezuelských ropných polí a letišť – nebo všechno dohromady.
Připravuje se i právní „zdůvodnění“, které by umožnilo zaútočit na Madura jako na „narkoteroristu“ – k radosti amerických neokonů a jejich venezuelských spojenců.
Trumpův Pentagon už rozmisťuje bombardéry B-52 a B-1, letadlovou loď USS Gerald R. Ford a tisíce vojáků.
Venezuelské obyvatelstvo tím ale není zasaženo. Jak říká novinář Diego Sequera z portálu Misión Verdad:
„Tady to nikdo nebere tragicky. Žádný rozklad společnosti, žádná panika. Každý se snaží vydělat peníze a připravit se na svátky.“
Trump sice touží po venezuelské ropě, ale zároveň čelí své vlastní slepé uličce: nemůže „vyhrát“ nad rusko-čínským strategickým partnerstvím.
Proto hledá rozptýlení, aby se vyhnul přiznání, že utrpěl obrovskou strategickou porážku na Ukrajině (ano, to je teď jeho válka), zatímco nemá žádné trumfy v obchodní a technologické válce s Čínou.
Impérium zuřivosti
Zůstává jen iluze americké vojenské všemohoucnosti – zosobněná „ministryní věčných válek“. Nemůžeš ublížit Moskvě ani Pekingu? Tak aspoň udeř na Caracas.
Impérium chaosu se tak hroutí samo do sebe, znovu kolonizuje evropské vazaly finančním vydíráním a vyhrožuje vybraným zemím Globálního Jihu.
Historik Emmanuel Todd shrnul situaci přesně:
„Jde o první americkou strategickou porážku v globálním měřítku, v době masivní deindustrializace USA a obtížné reindustrializace, kdy je už příliš pozdě konkurovat Číně.“
Výsledkem je Impérium vzteku, které se iracionálně vrhá na každého, koho považuje za slabšího.
Hory jsou vysoké, ale císař je všude
Staré čínské přísloví říká: „Hory jsou vysoké a císař je daleko.“ Dnes už ale žádná hora není dost vysoká – a „Císař chaosu“, posílený umělou inteligencí, je všudypřítomný.
Ani to ho však nezachrání před zhroucením do vlastního schizofrenního světa, v němž se prohlubuje strach mezi plutokraty velkých peněz, ropy a technologií.
Rusko na to hledí realisticky, bez iluzí. Může přijít eskalace na Ukrajině – nebo ne. Útok na Írán – nebo ne. Pokus o převrat ve Venezuele – ten je téměř jistý.
A nakonec je tu chiméra zvaná dedolarizace – která se děje tiše, krok za krokem, bez velkých prohlášení.
Trumpova slova mluví za vše: „BRICS byl vytvořen, aby nás poškodil, aby zničil náš dolar a sesadil ho jako standard.“
Panika přetrvává. A když nelze zaútočit na Rusko či Čínu, „nejlepší“ náhradou je úder na jiného člena BRICS – Írán nebo Venezuelu.
Ale jak praví čínská moudrost:
„Ať je silný, vítr přejde přes kopce; ať je pyšný, jasný měsíc bude dál svítit nad širokými řekami.“
Čeká nás těžká jízda – obstát tváří v tvář Impériu chaosu, aniž by rozpoutalo úplné šílenství po celém světě.
Jsou Čína, Rusko a zbytek globální většiny připraveni? Říkejme tomu příznivý slib.
