Co se děje s demokracií?

Neoliberálové jsou pragmatici – to značí chladně a rozumně uvažující lidé, kteří se orientují pouze na svůj zisk. Ne na to co nastane po něm.

Nedávno jsem dočetl zajímavou knihu - sborník: Krize, nebo konec kapitalismu?

Sborník obsahuje úvahy jedenadvaceti renomovaných českých intelektuálů, kteří se neztotožňují s ortodoxním ekonomickým neoliberalismem.

Například Jiří Pehe si všímá skutečnosti, schopnosti globalizovaného trhu a kapitálu vynucovat si ústupky na demokratické politice národních států.

Politické strany jsou závislé na velkých penězích, privatizaci a masivní korupci.

Pehe píše: „Současná krize tak není jen krizí ekonomickou. Je také krizí liberální demokracie, potažmo krizí demokratického státu, jehož některé dříve podstatné funkce byly oslabeny či zcela rozpuštěny do rukou soukromého sektoru, navíc majícího často původ za hranicemi jednotlivých států, jako je tomu v případě nadnárodních penzijních fondů a bank.

Jednou reakcí na tento vývoj je sílící nacionalistický proud v politice, který se domnívá, že národní stát ještě stále má na to, aby získal zpět svoji suverenitu.

Bohužel novodobí hlasatelé renacionalizace politiky míří, zejména v Evropě, na falešný cíl.“

Na příkladu Ukrajiny jasně vidíme, jak byl nacionalismus dobrý k sesazení stávající vlády, aby mohly být na Ukrajině uplatněny mocenské ekonomické zájmy.

Jednání a předběžná dohoda s MMF je toho důkazem. Zde nejde o obyčejné Ukrajince, ale o vysátí nerostného bohatství Ukrajiny a jeho kontrolu. Z pohledu neolibarálů je třeba ovládnout trh.

Ministerským předsedou Ukrajiny jmenován centrální bankéř

Přeskupený ukrajinský parlament instalovaný po puči z minulého týdne hlasoval o jmenování Arsenije Jacenjuka novým ministerským předsedou země. Jac, jak ho nazývá Victoria Nuladn, náměstkyně US ministra zahraničí pro záležitosti států,

Evropy a Eurasie, je přirozenou volbou. /Nuland je ta dáma co poslala EU do pr..../ Tento milionář je bývalý bankéř, který sloužil jako ministr hospodářství, ministr zahraničí a mluvčí parlamentu, než v roce 2010 do úřadu nastoupil Janukovyč. Je členem Strany Fatherland Julie Tymošenkové. Před revolucí upečené US ministerstvem zahraničí a provedené ultra-nacionalistickými pouličními rváči byla Tymošenko uvězněna za defraudace a další zločiny proti lidu Ukrajiny. Teď chce být zase součástí instalované vlády, úplně stejně, jako jí byla po posledním zrežírovaném puči, Oranžové revoluci.

Co v tomto kontextu zbývá z liberální demokracie, je stále víc jen iluze.

Pan Pehe dále píše: „Konají se volby, máme svobodu slova, ale jednotlivci, a dokonce celé „demokratické“ státy mají stále menší možnost cokoliv ovlivnit.“

Podle Peheho nenastal konec historie, ale je možné, že nastal konec demokracie, tak jak jsme ji v době modernity znali.

Potíž je v tom, že globální kapitalismus má bez demokratické kontroly výrazně sebezničující tendence.“

Nacionalistický typ demokracie

Zdá se , že pan Pehe předpověděl tímto svým příspěvkem , budoucí dění na Ukrajině.

Co je demokratického na tom, že za pomoci nacionalistického uskupení v pozadí s podporou globalistických tajných služeb je sesazena legitimně demokraticky zvolená vláda a prezident?

Co je to za demokracii, kde se zakazuje používat svůj menšinový rodný jazyk?

Vždyť toto právo, právo používání jazyka je zakotveno v Listině základních lidských práv a svobod.

Zrušení zákona o regionálních jazycích zasadilo citelnou ránu po zájmech národních menšin, a rumunští politici teď musejí žádat kyjevské pučisty, aby dodržovali evropské jazykové normy. Není těžko pochopit, že ty jazykové normy vůbec nezajímají ukrajinské nacisty. Pro Evropany, kteří ze všech sil podporovali Euromajdan, to byl sice šok, musejí se ale zvyknout na novou realitu, v níž budou všechny národní menšiny Ukrajiny občany (nebo dokonce „neobčany“) druhořadými, bez práva na vlastní jazyk a národní identitu.

Ruskojazyčné obyvatelstvo se může zcela oprávněně obávat toho, že se z něho stanou vyděděnci a lidé nižší kasty v tak zvané „nové“ ukrajinské demokracii, soudí poslanec.

Mám dojem, že demokratická pravidla jsou pošlapávána a Ukrajinský stát visí nad propastí.

Supi z MMF se již na Ukrajinu slétají.

Globalisté se dožadují „reforem politiky“ na oplátku za to, že z Ukrajiny udělají dluhového otroka. Po Západem podporovaném puči neztrácí MMF moc času a vysílá své supy, aby Ukrajinu vytunelovali, spolu s prohlášením, že Mezinárodní měnový fond nabídne finanční pomoc výměnou za „politickou reformu.“ Výkonná ředitelka MMF Christine Lagarde vydala první oficiální reakci na tuto krizi tvrzením, že na Ukrajinu budou vysláni činitelé MMF, aby „zahájili diskuse s ukrajinskými představiteli o tom, jaké politické reformy budou vyžadovat výměnou za program nouzových půjček.,“ hlásí Associated Press.

Utahování opasků obyčejným Ukrajincům začíná...

http://nwoo.org/view.php?nazevclanku=supi-z-mmf-se-uz-sletaji-k-vytunelovani-ukrajiny&;cisloclanku=2014020158

Ukrajinská rána pro český byznys

Čeští vývozci spolupracující s Ukrajinou bijí na poplach: obchod proklouzává a někde jsme dokonce svědky chaosu.

Podle mého soudu, je to pro globalisty jen takový nepodstatný detail.

Polsko má strach z regionálního konfliktu kvůli událostem na Krymu

Radoslaw Sikorski

Polský ministr zahraničních věcí Radoslaw Sikorski je znepokojen situací na Krymu, protože může vyprovokovat konflikt regionálního rozsahu, informovala ve čtvrtek západní média.

Ve zprávě se zdůrazňuje, že Sikorski označil obsazení vládních institucí na Krymu za radikální řešení. „Je to radikální krok. A chci varovat ty, kdo se pro to rozhodli, a také ty, kdo jim to umožnili, že právě takovými událostmi začínají regionální konflikty“, řekl polský ministr na tiskové konferenci. „Je to velice nebezpečná hra“, dodal.

Zajímavé je , že pan Sikorský nevaroval ty občany, kteří obsazovali budovy a úřady ve městě Kyjev.

Osobně jsem měl obavy z regionálního konfliktu již tehdy.