Protože se musím přiznat, že mi to nějak nejde.
Kdyby spadlo letadlo plné důstojníků KGB a zřítilo se přímo na rezidenci nějakého českého rozvědčíka, patrně by mi to šlo lépe. Nechci kazít pokrokovým svazákům ze Seznam Zpráv a Novinek radost, tedy veškerou radost, která jim před volbami ještě zbývá, ale mám takový nevyřčený dojem, že v letadle neseděli žádní proponenti režimu ani oligarchové bohatnoucí na válce, protože ti se vozí v drahých autech a soukromých tryskáčích do vybraných světových destinací a rozhodně nelétají někam do tajgy padesát let starým rozvrzaným dobytčákem nízkonákladového dopravce.
Zřícení tohoto letadla je pouze a jenom smutné a nijak nepomáhá ukončit válku ani ji naopak ještě prohloubit, jak by mnoho liberálů uvítalo, protože to prostě byla stará hliníková trubka plná nevýznamných nešťastníků, kteří se ocitli na nesprávném místě v nesprávnou chvíli.
Kromě toho si ani nemyslím, že tato nehoda má nějakou souvislost se sankcemi. Letadlo An-24 sovětského původu je konstrukčně 65 let staré. Bylo vyvinuto jako náhrada strojů Li-2 a An-14, což byly všechno deriváty DC-3, které létaly ještě před II. světovou válkou. Poslední An-24 byl vyroben v roce 1978, je to tedy kompletně sovětský produkt. Vyráběl se v Kyjevě a ve dvou závodech na území současné Ruské federace, přičemž se jich vyrobily řádově tisíce. Že by na ně došly západní součástky je krajně nepravděpodobné, protože v nich žádné nejsou.
Kromě toho posádka letadla prováděla něco, co se obecně pokládá za náročné a při nesprávném provedení za velmi rizikové. Jak vyplynulo ze zpravodajství, letadlo spadlo následně po nezdařeném přiblížení či přistání, což je obecně nesnadná záležitost, zvláště v takovém starém křápu. Pokládám za pravděpodobnější, že to nezvládla posádka, než aby to nezvládlo letadlo. To ostatně postup nezdařeného přistání nějak ustálo, udrželo se ve vzduchu a problémy přišly až potom. Celý postup je náročný na pilotáž, dodržování postupů, na znalost poměrů na cílovém letišti, komunikaci se zemí a především na koordinaci činností uvnitř posádky. Je třeba překonfigurovat letoun, řešit odletovou trasu, zabývat se tím, co k nezdařenému pokusu vedlo, nějak to ozřejmit cestujícím, plánovat nové přistání a dalších pár desítek úkonů.
Když se k tomu všemu přidá ještě omšelý historický letoun nacpaný 50 cestujícími se zavazadly, jehož letové výkony a vyvážení mohou být dost kompromisní, může se najednou stát, že se z mraku vynoří kopec nebo něco podobného a na Seznamu budou mít o čem psát. Nemyslím si tedy, že k tomuto příšernému výsledku přispěly sankce, respektive jejich 16., 17. nebo 18. balíček, který teď už ale vážně dostane vraha Putina na kolena.
Spíš by se pokrokové médium mělo ptát, jak provádí ruský Aeroflot předepsanou údržbu na svých Airbusech A-320 a 321, kterými exportuje do Evropy zpovykanou ruskou smetánku s čemodany. A-check je předepsaný po 750 hodinách nebo cyklech, co přijde dřív, což vychází při průměrném používání asi 3-4x za rok, případně materiálově náročnější C-check po 7500 hodinách nebo 2 roky, what comes first, což by od 24. února 2022 vycházelo na nějaké 1-2 C-checky na Airbus. Kdepak bere Aeroflot díly, přípravky a spotřební materiál na tyto inspekce? A nemusíme se zabývat jen letadly, čím servisuje ruská policie své Octavie II a III?
Fascinuje mě i ta proměna zpravodajství. Napadá mě jiná havárie, totiž nezdařený vzlet Jaku-24 s hokejisty v roce 2011 v Jaroslavli. To bylo tehdy celonárodní kuropění. Opět jsme se mohli kolektivně posrat, tentokáte smutkem. Chudáci hokejisti, oni nalezli do ruského letadla, které řídili pitomci, a ono spadlo, takové překvapení, to je ale tragédie!. No ale jinak to byla identická story. Některým z nás ta pravda a láska za těch 14 let vlezla neskutečně na mozek.
Zdroj: Mám mít radost, že v Rusku spadlo letadlo? – D-FENS