Novoroční předsevzetí / Puškovo blog

Já si předsevzetí nedávám. Za to mám přání. Děsně rád bych v novym roce referendum, kde by se lidi vyjádřili ke změně názvu naší republiky. Přesně řečeno, chci, aby se Česká republika přejmenovala na Havlovo republika nebo líp, aby nám bratři dobře rozuměli, Hejvls ripablik.

Mohli bysme si řikat Hejvlsové nebo Hejvlsovani, to druhý by se mi líbilo víc. Je to takový dlouhý. Jako pažbička nebo hlaveň tanku. (Pro jednu bývalou ministryni obrany: to je takový to podlouhlý na tom náklaďáku s pásama.) Už by si sice lidi moc nepamatovali, kdo to byli ty Češi, ale to je fuk, ve škole to stejně dávno neučej.

Ten pán, po kterym se to všecko může jmenovat, byl jeden bývalej prezident. Udělal toho pro nás všechny tolik, že je uplně nezapomenutelnej. Obětovat se pro nás moh. Třeba řikal v nějakym projevu, že chce bejt prezident jenom jednou, aby po něm mohl přijít někdo jinej. Jenže ho lid tak moc potřeboval, že byl prezidentem zase. Taky řikal, že se nemusíme bát, že nebudeme mít práci. No, a vidíte. Kdo chce, práci si najde. Je jí všude dost. A když třeba má někdo fakt obtíže – jasně že hrstka – tak může jít střílet druhý lidi. Dobře mu zaplatěj a práce hnedle zbude víc i na další.

Ale hlavně ta svoboda. Tu přines. Svobodně bohatnout, svobodně mluvit, svobodně umřít na nějakou zajímavou nemoc, protože si nejde koupit svobodně drahý léky, svobodně někoho zabít, už sem řikal, že je to výhodný, (pozor, ne každýho, jen ty doporučený) svobodně bydlet pod mostem, svobodně nepracovat, když se chce, k čemu prachy na nájem, na sunar nebo podobný serepetičky, na to se můžeme svobodně vybodnout. A je toho eště fůra svobodnýho. Todle dneska ocení málokdo.

Proto je potřeba mu to vrátit, za všechno se pěkně poděkovat aspoň tim, že se naše země bude menovat po něm. Ne nějaký náměstí, pár ulic okolo něj nebo letiště.

Jasně, že by se muselo hodně změnit. To se rozumí. Určitě by vyšel zákon, kterej by nařizoval těm, co se taky jmenujou Hejvl, přejmenování na nějaký odlišný méno, aby v tom nebyl zmatek. Představte si, že by byl někdo Hejvl, kdo by třeba byl instalatér nebo zedník nebo třeba řidič autobusu. Prostě lůza. Jak by to vypadalo před západníma cizincema (nebo i jinýma)?

Cizinci by třeba řekli obdivně: „Vy ste ale slavnej!"
On by řek: „Ale ne, to nejsem."
A voni: „Ste! To my o vás všechno víme. Kvůli vaší nezdolnosti přece padl Sovětský svaz a Berlínská zeď!"
A on: „Co mě urážíte? Mně nic nespadlo, dyž já něco postavim, tak s takovou zdí nic nehne."

Protože by jim prostě dost dobře nerozuměl a oni by si řekli, že náš prezident nezná světovej jazyk a po večerech si snad přivydělává zedničinou.

Ale hlavně by novej název republiky měl spoustu výhod. Třeba: Nemuseli by to psát na plakáty s překladem, když se nařídí svobodně demonstrovat před kamerama.

No jo?! Jak by vlastně vypadala vlajka naší svobodné vlasti? Máte někdo nápad? Co třeba kdyby tam byly hvězdy? To by se určitě líbilo těm, co koukaj dalekohledama na oblohu. Nebo hvězdy se srdíčkama. Abychom napříště mohli líp zabíjet s láskou a humanismem. Těšim se, že takhle nenávist určitě prohraje.

A napište, jestli dete do toho referenda a stran tý vlajky. Nebo kdybyste někdo věděli, kde je pani Parkanová, aby s tim třeba poradila.

Tak páčko všem zbylejm lidem. Váš Honza Puška