Přesto jsou v této neválce zřejmí vítězové i poražení.
Tím nejvíce poraženým je nepochybně Ukrajina, která se nechala vtáhnout do procesu soupeření mezi velmocemi o vliv v Evropě, v naivní představě, že z toho může něco pozitivního získat. Kromě enormních nákladů na současné válečné hry a další devastace již tak rozvrácené ekonomiky, získala ale pouze jistotu, že Západ pro ni, ve sporu s Rusem, kromě nabubřelých slov, nehne ani prstem. A co získala? No přece těch 5 tisíc německých přileb a vysloužilé zbraně zbylé v amerických a britských skladech. A vlastně, a hlavně, ty čtyři tisíce českých granátů do houfnic 152 mm, ještě z 30. let minulého století. Na každém z nich je prý nápis „Donbasu mír“.
Dalším poraženým je americká Bidenova administrativa. Nejenže se jí nepodařilo vyprovokovat Rusko ke konfliktu se sousední Ukrajinou, ale nedokázala, což považuji za faktický hlavní cíl, ani izolovat Rusko od zbytku Evropy. Přesto, že se jedná o klíčové členské státy NATO a přes velkou snahu USA, totiž jak Francie tak Německo ukázaly principiální zájem na udržování korektních vztahů s Ruskem. A kromě toho, díky enormnímu tlaku v ukrajinské krizi, USA postrčily Rusko ještě více do náruče Číny. Pokud je však skutečně budoucím hlavním soupeřem USA Čína, myslím si, že by se USA spíš měly snažit získat Rusko na svoji stranu. Je tomu těžké porozumět.
A kdo tedy vyhrál? Putin. Jednak provětral svým vojákům „vaťáky“, když je vyhnal z kasáren, aby ukázali svoje svaly. Krize také enormně zvedla ceny energetických surovin a Rusko tak může získat svoje peníze za podstatně méně plynu a ropy. Zajistil si fakticky požadované bezpečnostní garance, tj. neutrální prostor na hranici s NATO, neboť se ujistil, že Ukrajina je ve skutečnosti sama a nikdo za ní ruku do ohně nedá. Nemusí s ní ani válčit. Během pár let, až procitne ze snu, přijde s prosíkem sama.
A nakonec je možným dalším vítězem Evropa. Během krize se totiž jasně ukázalo, jak rozdílné jsou zájmy USA a Velké Británie na jedné straně a Evropy spolu s Ruskem na straně druhé. Zatímco USA s Británií prosazují historicky prověřený přístup „Rozděl a panuj“, aby ochránili svoje zájmy, Evropa si spolu s Ruskem čím dál víc uvědomují, že jeden druhého potřebují k tomu, aby přežily v příštím nekompromisním multipolárním světě.
