Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Ze svého středu

Ze svého středu (z lidí mezi námi) vybíráme a volíme své představitele do čela státu, do vedoucích pozic v řízení společnosti. Při volbách či jiném hlasování však možná málokdy volíme ze svého středu nás samých (ze svého srdce). Volíme většinou zřejmě hlavou, rozumem, někdy jen z chladného kalkulu, aby nám osobně to přineslo nějaký prospěch. Možná bychom se měli rozhodovat nejen rozumem, ale i ze svého bytostného středu. K tomu, aby toto rozhodování, ve kterém se skloubí racionální úvaha s nápovědou intuice srdce, bylo co nejvíce správné, je zapotřebí postupně dospívat k vnitřní spokojenosti, naplňovat se klidem, láskou, pokorou, vděčností, která kultivuje „náš střed“ a vede k vnitřní zralosti. Odpovědi pak hledáme spíše v sobě než v mediální masáži a v manipulovatelném okolí.

  • ze-sveho-stredu

Podle vnitřní zralosti by bylo vhodné volit i politiky a občany do vedoucích míst, a to nejen při řízení státu. Myslím si, že každý z nás si dovede představit, že ve sboru dobrovolných hasičů na vsi je dobré zvolit „náčelníkem“ někoho, kdo ty ostatní nějakým pozitivním přínosem převyšuje. Stejně tak si ze svého středu, např. mezi hráči fotbalového či hokejového týmu, snad nezvolíte za kapitána nějakého průměrného spoluhráče, aby vás vedl a motivoval v těžkých zápasech, v krizovém období. Chcete mít v čele „nároďáku“ (premiérem národa) již vyzrálého, zkušeného, přesto k okolí pokorného a vnímavého kapitána, který je schopen a hlavně ochoten pracovat pro ostatní? Nebo si zvolíte nějakého populistu, slibotechnika či neumětela, který jen mluví o sobě, jak je „dobrej“ a slibuje to, co chcete slyšet.

Naši politici mi přijdou jako malí kluci na pískovišti, kdy jeden zbourá druhému bábovičku a druhý ho chce majznout lopatičkou přes prstíky. Nebo když „naoko roztomilá neviňátka“ (v nichž však probuzené ego už jede naplno to své „já chci“) jsou na pískovišti, kde by byl dostatek pro všechny, jenže oni chtějí být zrovna tam, kde je ten druhý a hrabat si píseček tam, kde už někdo něco staví a tak si navzájem berou hračky, bourají již postavené a dělají si naschvály. Tu scénu na pískovišti si dovedu živě představit a v parlamentu, senátu či vládě tu scénu živě zažíváme.

Možná jsou lidé manipulovatelní, protože mají v sobě rozpolcená vědomí. Někoho ovládá ego a stěžuje si na životní podmínky a snaží se, obklopit se hmotnými statky a prostředky co nejvíce sám pro sebe a někdo upřednostňuje „Ducha“ a utíká se k náboženství či k jiné víře jako jediné cestě ke spasení z této situace. Omezujeme své možnosti volby a ohraničujeme své myšlení na to, co nám předloží ti manipulátoři. Naši svobodnou vůli (vědomí) držíme v mantinelech toho, co oni potřebují.
Poupravte lidem ideje a dejte jim místo nich ideologii – omezené  vědomí se na to chytne. Buď se chytne s vidinou rychlého prospěchu (hurá k moci, ke korytům) nebo se chytne na možnost nějakého spasení někým (hurá všichni s panem „Bohem“). No tak tedy s Pánem Bohem a příště zase u nějakých voleb aneb výuka pokračuje…                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                Mgr. Pavel Novák

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře