Fukušimská propaganda (+ další jaderné novinky)

Japonsko: Fukušimská propaganda výboru UNSCEAR

Nuclear Monitor 763

Výbor United Nations Scientific Committee on the Effect of Atomic Radiation vydal tiskové prohlášení, vztahující se na dosud nezveřejněnou studii, trivializující dlouhodobě počet úmrtí na rakovinu v důsledku havárie fukušimské jaderné havárie. UNSCEAR ve svém tiskovém prohlášení ze dne 31.5.2013 uvádí: „je nepravděpodobné, že by se v budoucnu připisovaly některé zdravotní důsledky v široké veřejnosti a pracující většině své odpovídající příčině."

To nám ale neříká nic, co bychom už tak nevěděli: epidemiologické studie vykazují pouze s nízkou pravděpodobností statisticky signifikantní výsledky, co se týče četnosti výskytu rakoviny v široké veřejnosti.

Toto tiskové prohlášení dále tvrdí, že akce, které byly provedeny na ochranu veřejnosti (evakuace a dočasné ubytování na jiném místě) signifikantně zredukovaly míru nuklaárního ozáření. Wolfgang Weiss z UNSCEAR řekl: „Tato opatření zredukovala potenciál ozáření až o faktor 10. Pokud by tato opatření nebyla provedena, zažili bychom v následujících desetiletích nárůst rakovinné křivky a výskyt dalších zdravotních problémů." Z tohoto výroku pana Weisse pak mylně nepřímo vyplývá, že se křivka výskytu onemocnění rakovinou kolem Fukušimy nebude zvyšovat.

Carl Magnus Larrson, šéf UNSCEAR dodal: „Rodiny trpí a lidé jsou vykořenění, musí si dělat starosti o své živobytí a zdraví svých dětí...to jsou témata, která představují hlavní dopady této jaderné nehody."

A opět jsou zde náznaky toho, že být vystaven radioaktivnímu záření není žádné téma. Výrok Larssona budí zdání, že účinky radioaktivního záření nepředstavují žádný problém. Na základě tiskové zprávy UNSCEAR pak vyšel článek v "World Nuclear News" s titulkem: „Strach a stres jsou silnější než jaderná rizika Fukušimy".

Tisková zpráva pak potěší příznivce jaderné energetiky, když dále tvrdí, že radioaktivní záření, kterému byla většina Japonců vystavena, je nižší než dávky, které dostávají z dávek přirozeného prostředí.

/kráceno/

Viz: http://www.ianfairlie.org/news/assessing-long-term-health-effects-from-fukushimas-radioactive-fallout/

USA: Jaderná elektrárna San Onofre byla definitivně odstavena

Nuclear Monitor 763

Oba reaktory v jaderné elektrárně San Onofre v Kalifornii jsou po dlouhých bojích tamních ekologů nadobro odstaveny. „Došli jsme k závěru, že přetrvávající nejistota ohledně otázky, zda bude moci být jaderná elektrárna San Onofre dále provozována, není pro naše zákazníky, investory a potřebu dlouhodobě zajišťovat pokrytí energetických potřeb našeho regionu, dobrá," řekl Ted Craver z firmy Edison International, kmenové firmy majitele jaderné elektrárny San Onofre Southern California Edison (SCE).

V lednu 2012 vedla chyba v jednom ze dvou parogenerátorů k automatickému odstavení zařízení. K automatickému odstavení došlo poté, co byl zjištěn radioaktivní materiál, který se dostal ze zastaralého potrubí do parogenerátoru. Po tomto incidentu byl udržován i druhý blok po servisním odstavení offline, protože má stejný design parogenerátoru a trpěl také problémy s potrubím a vibracemi – ačkoli v menší míře.

Kontrola komise jaderného regulátora, která není ani po osmi měsících stále ještě dokončena, se tak na základě nynějšího rozhodnutí provozovatele o definitivním ukončení provozu, přerušuje. Oba reaktory mají licenci k provozu do roku 2012.

Velmi dobře organizovaná místní kampaň urputně bojovala proti opětovnému spuštění obou bloků. Erich Pica, předseda Friends of the Earth USA k tomu řekl: „To jsou velmi dobré zprávy pro obyvatelé Jižní Kalifornie. Říkali jsme již dlouhou dobu, že oba tyto reaktory jsou příliš nebezpečné na to, aby zůstávaly dal v provozu. A nyní to konečně pochopila i firma Edison. A nyní mají občané Kalifornie možnost nahradit tuto špinavou výrobu elektřiny jiným, čistým způsobem výroby elektřiny, například pomocí slunce nebo větru."

Oba reaktory, nacházející se podél pobřeží Pacifiku v hustě osídleném koridoru mezi San Diegem a Los Angeles, jsou největšími jadernými reaktory, které byly v posledních 50 letech v USA permanentně odstavovány.

Další informace: http://www.commondreams.org/newswire/2013/05/24-1
nebo http://de.wikipedia.org/wiki/Kernkraftwerk_San_Onofre

Riziko švýcarských jaderných elektráren je příliš vysoké

24.6.2013 nzz.ch

Švýcarské jaderné elektrárny patří k nejstarším v celé Evropě a představují obrovský potenciál ohrožení. V Německu byly takto staré jaderné reaktory již dávno odstaveny, říká Dieter Majer.

Po haváriích v Černobylu a nově ve Fukušimě se v mnoha zemích rozvinulo kritické postavení k dalšímu rozvoji jaderné energetiky. Program na stavbu nových jaderných elektráren byl uložen v ledu i ve Švýcarsku. Otázkou nyní zůstává, jak dlouho ještě nést zodpovědnost za provoz stávajících švýcarských jaderných reaktorů, které již dávno zestárly.

Během mé funkce předsedy německé delegace v Německo – švýcarské komisi k oboustranné výměně informaci o příhraničních jaderných elektrárnách a dlouhodobého pozorovatele Švýcarského jaderně – dozorného úřadu pro mě nebylo hodnocení rizika švýcarských jaderných elektráren ze strany Švýcarů vždy akceptovatelné.

Jaderné elektrárny obecně představují ze podstaty své stavební konstrukce a díky fyzikálním zákonitostem v nich enormní potenciál ohrožení. K tomu se u švýcarských jaderných elektráren přidává fakt, že patří mezi vůbec nejstarší jaderná zařízení v celé Evropě a ve srovnání s dnešním stavem vědy a techniky vykazují velké bezpečnostní nedostatky.

Ačkoli se stalo riziko teroristického útoku po 11.září 2001 v USA pro každého člověka zcela viditelným, Švýcarsko se k tomuto problému postavilo tak, že odkázalo na zcela minimální pravděpodobnost výskytu teroristického útoku na svém území. Dá se to připisovat tomu, že ve Švýcarsku nepatřilo vždy bezpečnostní hledisko k rozhodujícím kritériím pro realizaci opatření pro „dovybavení" svých zařízení. Mnohem více zde rozhoduje technická proveditelnost. A tak například nejsou prováděna opatření, která by byla potřebná z bezpečnostního hlediska, protože jsou technicky hůře proveditelná. Tento postup však nevede k nejlepší ochraně před vznikem možných škod.

Tlakovodní reaktory švýcarské jaderné elektrárny Beznau byly postaveny před 60 lety. Od té doby se projektování tlakovodních reaktorů velmi změnilo. Ve Švýcarsku sice došlo k mnohým opatření pro „dovybavení" těchto jaderných reaktorů, ale mnohé deficity nemohly být bohužel kvůli prostorovému uspořádání zařízení a stavebně technickým omezením odstraněny. Tloušťka bezpečnostní nádrže v jaderné elektrárně Beznau je slabinou, protože lze počítat s tím, že by nádrž neodolala pádu letadla, což by vedlo v uvolnění velkého množství radioaktivních látek do životního prostředí. Jaderná elektrárna Beznau ke kromě toho velmi náchylná k poruchám. Ze všech těchto výše uvedených důvodů Německo již v roce 2005 definitivně odstavilo jadernou elektrárnu Obrigheim, ačkoli její provozovatel žádal o povolení k prodloužení provozu.

Varný reaktor v Mühlebergu je reaktorem, jehož další provoz je velmi diskutabilné. Svou stavební konstrukcí odpovídá v podstatě zařízením jako ve Fukušimě, vykazuje jasné bezpečnostní nedostatky a je velmi náchylný na vznik prasklin. Podobný reaktor v Německu ve Würgassenu byl z těchto důvodů odstaven v roce 1997. Kromě toho je jaderná elektrárna Mühleberg kvůli své poloze pod přehradou ve stálém ohrožení zaplavení. Také ostatní jaderné elektrárny ve Švýcarsku mají projektové nedostatky, které jsou odůvodnitelné jejich rokem výstavby a které nemohou být odstranitelné.

Velkým problémem starších jaderných elektráren je proces stárnutí. Pod „stárnutím" se rozumí změna vlastností v čase. Stárnout tak mohou technické systémy, komponenty, části zažízení, elektrorozvody, pomocné a provozní materiály a zařízení všeho druhu.

Efektů stárnutí si ale častokrát personál jaderné elektrárny všimne až v momentě, kdy již díky tomu vzniknou škody, protože jejich mechanismy a mikrostruktury působí, zatímco navenek ještě není nic vidět. Velmi fatální je pak, když je proces stárnutí zpozorován během poruch v elektrárně, protože pak dochází k selhání bezpečnostních systémů, nutných pro zvládnutí těchto poruchových stavů. Riziko selhání bezpečnostně důležitých komponent z důvodu jejich stárnutí se u švýcarských jaderných elektráren rapidně zvyšuje, především pak s ohledem na to, že 3 z pěti provozovaných jaderných elektráren jsou starší 40 let.

Celkově je nutno konstatovat, riziko švýcarských jaderných elektráren by nadále neměli nést politici ani občané Švýcarska. Rychlý ukončení provozu jaderných elektráren a výstup z jádra je tak ve Švýcarsku nyní velkou výzvou.

Německo: Zelení chtějí přezkoumat zákaz přepravy jaderných materiálů

thb.info 24.června 2013

Zelení zemského sněmu v německém Schwerinu chtějí nechat přezkoumat zákaz přepravy jaderného materiálu přes přístavy v Meklenbursku Pomořansku. Jedná se o obal jaderného odpadu, palivových článků a jiných radioaktivních látek, řekl zelený poslanec Johann Georg Jaeger. Přeprava radioaktivních léčiv a medicínských produktů je pak výjimkou.

Greenpeace protestuje falešnými fakturami za elektřinu proti jaderné energii

24.6.2013 APA

Paříž – Ekologická organizace Greenpeace rozeslala po Francii 80.000 dopisů, podobající se fakturám za elektřinu, ve kterých simuluje vyúčtování za elektřinu v roce 2017. Zúčtovaná částka na fiktivních fakturách je o 25% vyšší než v roce 2012, protože v nich Greenpeace zohlednil náklady potřebné pro zajištění bezpečnosti francouzských jaderných elektráren.

„Použili jsme tohoto prostředku, abychom odstranili mýtus o levné energii z jádra," vysvětluje člen hnutí Greenpeace Sébastien Blavier. „Nechceme občany našeho státu balamutit, naopak je chceme upozornit na vývoj výše jejich vyúčtování za elektřinu, která se bude takto zvyšovat, pokud budeme pokračovat jako dosud."

V dopise, přiloženém k fiktivnímu vyúčtování se ekologové odvolávají na šéfa firmy EdF Henriho Proglia, který tvrdí, že se musí platit – za prodloužení životnosti jaderných elektráren, za stavbu nových jaderných reaktorů, za likvidaci jaderného odpadu.

Francie je se svými 58 jadernými reaktory největším producentem jaderné elektřiny v Evropě. Více než tři čtvrtiny tamní vyrobené elektřiny pochází z těchto jaderných reaktorů.