Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Skleníkový jev jako politická munice. Oteplování klimatu válkami.

Štefan Kotoč, Praha

Vize regulace klimatu Země a ochrany oxidu uhličitého, nezbytného pro životAtmosférický oxid uhličitý je základním reagentemfotosyntézy a podmínkou života na Zemi.Zasahování do procesů jeho přírodního využívání biosféroumůže nepříznivě ovlivnit biologickou vydatnost atmosférya způsobovat až hladomory a vymírání druhů.
     Lidstvo je v posledních desetiletích sužováno narůstající intenzitou katastrofických hurikánů. povodní, tropických veder, sucha, lesních požárů a tání ledovců, jejichž původ je připisován oteplování klimatu Země v důsledku skleníkového působení plynem CO2, metanem a aerosoly, rozptýlenými v atmosféře. Difusní pohyby molekul, jakož i květového pylu, nebo částic saharského písku, jsou však příliš pomalé ve srovnání se vzdálenostmi velkých zdrojů, výrobců a spotřebičů hlavně CO2. I při slabé větrnosti musí proto být tato koncentrace, včetně skleníkového efektu, místně výrazně proměnlivá, přesycená, nebo i vyčerpaná. Nikoliv konstantní a stejná na celé Zemi, dle jakýchsi referenčních bodů měření. Povrch Země je chladnější spíše v místech s vyšší koncentrací CO2 a víc sálá IR zářením do kosmu na pouštích, kde je koncentrace nižší. Proudy vzduchu mohou tento mozaikový obraz jen narušovat a vytvářet proměnlivé stavy oběma směry. Skleníkový jev je tedy v přírodě nestacionární působením několika faktorů.   

  • sklenikovy-jev-jako-politicka-munice-oteplovani-klimatu-valkami

Jsou zveřejňovány alarmující údaje o úbytku 6 mld. t. kyslíku v atmosféře ročně v důsledku lesních požárů a těžby amazonských a sibiřských lesů. Zalesnění Země se za 100 let zmenšilo na polovinu a roční spotřeba CO2 rostlinstvem je tím jen asi 200 mld. t. (s produkcí 150 mld.t. kyslíku), při čemž samotné lidstvo vyprodukuje asi 30 mld. t. CO2 ročně. Mnozí vědci bijí na poplach a dosáhli až masivního tažení politiků a veřejných činitelů proti produkci CO2 energetickými systémy a dopravními prostředky, s povinnými a drahými kvótami jejího snižování.

Z hlediska biologické vydatnosti atmosféry pro fotosyntézu rostlin, produkce kyslíku a taktéž racionálního provozu dopravních a energetických zařízení, lze však o aktivitách takového rozměru pochybovat. Obzvláště z pohledu praktik až zkapalňování a ukládání CO2 do podzemí (dokonce v tuhém stavu), což lze pokládat až za atentáty na biosféru.      

Prach, pyl a jiné pevné částice, spolu se zplodinami hoření, spalování a chemických reakcí, o rozměrech molekulárních shluků, jsou nerozlučnými ingredienty atmosféry přírodního a antropogenního původu. Úvahám klimatologů o oteplování atmosféry se z nich jeví jako důstojné jen částice prachu a to jemné a hrubé, které mají mít protichůdný vliv, ty jemné mají atmosféru ochlazovat a ty hrubé naopak, zahřívat .

I když má být v atmosféře tohoto prachu údajně asi tolik, kolik odpovídá hmotnosti 17 milionům slonům, nemohou mít na oteplování významný vliv. S ohledem na povrch Země, zastíněný prachem, závisí ten rozdíl na místním albedu. Při své zanedbatelné entalpii může mít nejspíš jen vliv určitého pasivního stabilizačního faktoru, případně může způsobovat srážky z přesycených oblak páry.     

Významnými činiteli pro oteplování atmosféry jsou zejména ty zdroje, které uvolňují nevratnou skrytou energii a zahřívají ji přímo. Jde o energii fosilních paliv a ra-ketových motorů (bylo by již účelné uvažovat o rozjezdových drahách kosmických raket ztohoto hlediska), energii jaderných a termonukleárních reakcí a exotermické chemické energie explozí bojových látek, bomb a výbušnin všeho druhu. 

V důsledku celé řady přírodních a lidských faktorů dochází zřejmě k nespornému oteplování klimatu Země. Za polárním kruhem byla v květnu r. 2019 naměřena dokonce teplota +31oC, což nebylo dosud nikdy zaznamenáno. Existuje velké množství publikací o tom, jaké přírodní a lidské faktory to způsobují až po názor Vatikánu, že to má být důsledkem božího hněvu za hříchy lidstva, hlavně za potraty. Oteplování klimatu nepochybně způsobují i exploze válečné munice, lety raket a letadel, obzvláště uvolňování skryté energie elektrárnami na jaderná a fosilní paliva, též umělé změny albeda Země. Gravitační a planetární vlny atmosféry nemají na její tepelnou bilanci přímý vliv. 

Oxid uhličitý je však v atmosféře užitečný a nezbytný. Proto by se měly hledat i jiné cesty, jak redukovat přehřátí atmosféry, než neúčinně manipulovat tímto životadárným plynem. Mnohem užitečnější je zabývat se myšlenkami o možnostech ovlivňování až regulace globálního a lokálního klimatu a počasí z hlediska potřeb agrotechniky a biologické vydatnosti atmosféry. V soudobých možnostech lidstva již existují technologické předpoklady pro takové cíle a to včetně perspektivy omezení až vymýcení katastrofických živelných pohrom.   

Všechny přírodní a antropogenní zdroje skleníkových plynů. o nichž se vědci, konstruktéři automobilů a politici dohadují, by však samotné i dohromady sotva mohly přímo způsobovat katastrofické jevy nevídaných rozměrů, navíc s narůstajícím trendem. Zejména proto, že skleníkový efekt se odehrává v pásmu nízkoenergetického IR záření. Existují výpočty, podle kterých by nebylo možné zvrátit oteplování klimatu Země ani ani vyloučením veškeré produkce CO2 lidskou populací.     

Záměry na omezení až potlačení oteplování klimatu umělým vysázením a podporou odolných rostlin v nehostinných oblastech Země mohou taktéž mít jen pochybný účinek, nemluvě o operativní nepružnosti takového regulačního systému. Účinným nástrojem omezování oteplování klimatu Země může být jen takový, jenž přímo ovlivňuje tepelnou bilanci atmosféry se zohledněním uvolňování dosud skryté energie (fosilní zdroje uhlíkových sloučenin, atomová a jaderná paliva elektráren a reaktorů, včetně vlivu změn albeda Země (odrazivosti energie záření zpět do kosmu), rozdílů způsobených i fotovoltaickými elektrárnami.     

Atmosféru Země nepochybně oteplují taktéž starty bojových a kosmických raket a používání explozivních zbraní a zařízení, uvolňujících skrytou energii chemickou. Za barbarské vůči atmosféře Země lze pokládat i rozsáhlá vojenská cvičení a zkoušky  celých armád s neomezeným používáním dopravních prostředků a bojové techniky, uvolňujících skryté energie fosilní, chemické a jaderné.      

Vliv oblak na tepelnou bilanci Země může být nejspíš jen nepřímý a druhořadý. Lze jen ztěží věřit názorům o tom. že by měla až skoro největší přírodní odrazivost (36 až 78%), téměř na úrovni prašného sněhu. Všechny druhy spektra záření z kosmu jimi, jako plynem, lehce prochází, o čemž svědčí malý rozdíl viditelnosti předmětů při čisté a zatažené obloze. O tom, že prochází jimi i UV záření, dobře vědí turisté na horách. Těžká oblaka typu stratocumulus však nejspíš záření obousměrně pohltí, nikoliv odrazí. Skupenské teplo se dešti na Zem vrací (někdy i na vzdálenější místa), celkově však tepelnou bilanci příliš neovlivňuje.     

Tato rostoucí spirála oteplování atmosféry může být výrazně zrychlena ještě i výrony metanu z rozmrzlé půdy v nedozírném rozsahu, čímž se může stát Arktika až „kuchyní“ počasí a klimatu na Zemi na určitou dobu. Počet lidských obětí tohoto přírodního živlu může dle některých vědců dosáhnout až 152 tisíc ročně.     

Albedo Země je při daném vlivu Slunce a dějů ze strany kosmu, dominantním činitelem, který působí přímo na tepelnou bilanci atmosféry. Přesto dnes není dostatečně monitorováno, chráněno a dáváno do souvislostí s jevy atmosférickými. Jeho změny jsou přitom značné, obzvláště v důsledku tání arktických sněhových polí, sibiřského permafrostu s mohutnou produkcí metanu, jenž má násobně účinnější skleníkový efekt, než CO2. Nesporně významným faktorem jsou i stavby fotovoltaických elektráren, které přijímají vždy víc energie, než původní povrch Země. Vliv sklonu osy rotace Země, Coriolisova zrychlení a mechaniky pohybu těles sluneční soustavy lze pokládat za periodický a známý. Až na případné kolize Země s asteroidy.     

Lze se domnívat, že lidský faktor provozováním do nedávna neznámých fotovoltaických elektráren, uvolňováním skryté energie fosilní, jaderné a chemické, spíše přispívá ke spouštění laviny oteplování než by byl jeho přímým původcem.     

Významným faktorem při takové přírodní eskalaci oteplování může být, při určitém stavu (kromě vlivů orbitálních, které nelze ovlivnit), zejména albedo rozsáhlých porostů trávy, obilovin a opadavé vegetační zeleně, které sezónně mění svoji světlost. Tento faktor může sezónně snižovat, ale i ve stejné míře pak i zvyšovat teplotu atmosféry.       

Lidstvo by mělo uvažovat o povinných kompenzacích nejen svých aktivit, ale i vlivů kosmických a zemních na tepelnou bilanci atmosféry a to jak v globálním, tak i lokálním rozměru. Takové aktivity mohou totiž spouštět laviny nepříznivých procesů skrze tání ledovců a polárních sněžných plání, které jsou jakýmisi tepelnými izolátory planety. Jejich dnešní intenzivní tání může v důsledku místního oteplení a expanzí atmosféry vyvolávat nebývale rozsáhlejší proudy a střety tepelně expandujících mas atmosférického vzduchu napříč kontinenty s neblahými až katastrofickými jevy.     

Albedo může být účinným i když nepříliš operativním nástrojem pro umělé ovládání toho, co se v atmosféře děje. V úvahu přitom přichází kompenzace nikoliv celého vlivu uvolňování skrytých forem energie Země a skleníkového efektu, ale pouze jejich nárůstu ve srovnání s určitým žádoucím stavem, například, od roku 1950. Jinými nástroji mohou být některé způsoby maření energie vyzařováním do kosmu a to výboji vyzařování ve spektru co možná nejkratších vlnových délek, odrážení světla zrcadly, případně vynášením do kosmu energeticky nabitých látek. Na rozdíl od těchto posledních opatření lze albedo Země uplatňovat mozaikově a reverzně, tedy vratně v případech, kdy je žádoucí, aby bylo tepleji. Jeho účinek může být umocňován při zohlednění proudění, vyvolávaného horizontálními vlnami v atmosféře.      

Podobné problémy s nežádoucím oteplováním a ochlazováním klimatu a se souvisejícími katastrofickými jevy v přírodě mají zcela jistě i živé organizmy a inteligentní bytosti na jiných obyvatelných planetách v kosmu. Občasné výrony záření z jeho různých míst lze vysvětlit jejich podobnými aktivitami, o nichž civilizace Země dosud ještě ani neuvažuje. Zde dospěla jen ke světlým nátěrům budov a k použití světlejších krytin komunikací a střech, i to spíše jen sporadky a spontánně, Zhoubný vliv velkých nekompenzovaných fotovoltaických plání si neuvědomuje a je posedlá filosofováním a mocenským politikařením jen o energeticky druhořadém jevu - skleníkovém efektu.     

Lze uvažovat nejprve o kompenzaci změn albeda Země, k nimž došlo, nebo může docházet a později pak i o řízení atmosférických jevů s pomocí tohoto nástroje, ve spojení s monitorováním a matematickým interaktivním řízením. Omezování samotné produkce skleníkových plynů může být totiž jen neúčinným a také nikoliv levným ná-strojem a to s ohledem na existenci úměrně intenzivních přírodních procesů jejich odbourávání. Zejména přírodní zelení, hlavně moří, ale obzvláště, fotodisociací v horních vrstvách atmosféry. Nemluvě o tom, že nedostatek CO2  v atmosféře by mohl omezovat až ohrožovat produkci zemědělství, zvláště pro očekávaný další nárůst populace na Zemi až do 10 mld. lidí již v horizontu roku 2050.      

Nelze vyloučit ani možnost, existence prahové koncentrace tohoto plynu v atmosféře pro spouštění reakcí fotosyntézy některých plodin. Oxid uhličitý (ve volné atmosféře v reálném rozměru koncentrace neškodný plyn) jako výchozí reagent fotosyntézy, je současně i základem všeho života na Zemi.     

Albedo Země (nikoliv jako celku, ale jeho mozaikové fragmenty, detaily – „detail albedo“, „albedo feature“) by bylo možné ovlivňovat až regulovat stálými a proměnlivými až reversními nástroji a zařízeními. Souběžně s nezbytně potřebnými poli fotovoltaických elektráren pro zabezpečení energetických potřeb civilizace, by měla být realizována až autonomní automatizovaná albedo-kompenzační a klimato-regulační reversní pole srovnatelného výkonu. Jejich uplatňování lze předpokládat v součin-nosti s globálním řídícím matematickým modelem, satelitním a pozemním monitorováním a závaznou mezinárodní legislativou.    

Takový hypotetický globální albedoregulační systém (ARS) by mohl být uskutečněn po etapách. Již dnes je žádoucí dlouhodobě odrážet nemálo energie slunečního záření zpět do kosmu, přednostně v polárních oblastech, čehož by bylo možné dosáhnout masivním používáním světlejších až reflexních materiálů pro stavby, komunikace a dopravní prostředky, případně i používáním mlhotvorných a odrazivých aditiv do leteckých paliv a přídavných systémů. Lze předpokládat, že umělé reflexní hmoty mohou lépe odrážet záření, než přírodní a to až násobně, což může být předmětem takto zaměřeného výzkumu a vývoje. Některé druhy bílých nátěrů odrážejí až 95% energie záření Slunce a působí tím až chladivě.      

V úvahu přichází i závazné maření předepsaných kvót energie reflektory a elektromagnetickými systémy a multiplikátory směrem do kosmu, jako pojistného tepelného ventilu proti přehřátí atmosféry, s možností případného využití nasměrováním na kosmické stanice a sondy pro jejich energetické dobíjení.     

Odrážení světelného toku Slunce zpět do kosmu lze uskutečňovat na úrovni státu, nebo regionu. Při denní teplotě 37o C ve velkoměstě může být pro lidi i pro vegetaci významné snížení teploty i o jediný stupeň uskutečňováním takového záměru a to přednostně odražením světlejších barev, tj.v pásmu vyšších energií záření. Dnes je lidstvo bezbranné proti takovým přírodním živlům a neexistuje žádná jiná cesta, ani naděje na lepší časy. Prognózy mohou být spíše pesimistické, protože rozloha tmavších arktických a antarktických plání nezadržitelně roste.     

Lze uvažovat o celé řadě albedoregulačních nástrojů trvalých a dočasně působících, mechanické a chemické povahy, jako zplodiny leteckých motorů s aditivy paliv a přídavnými vyvíječi odrazivé mlhy, přízemní vyvíječe a mechanické až reversní plo-chy (například dle již letité české přihlášky vynálezu PV-2007-143, zrcadla mohou odrážet i tvrdší, než jen světelné záření), povinně světlé až reflexní stavební materiály, krytiny a povrchy ko-munikací a dopravních prostředků, technický sníh, přírodní a umělá termoizolace, přemísťování světlých a tmavších přírodních materiálů, použití výkonných laserových a elektromagnetických děl apod.

Nelze vyloučit ani uplatnění holografických a lumi-niscentních odrážečů záření, svítících a fosforeskujících nočních barev a nátěrů, které odrážejí až 95% energie záření, takže působí chladivě. Lze předpokládat nemálo nových vynálezů, zaměřených na takové nástroje pro regulace teploty atmosféry a na boj proti zhoubným cyklónům a hurikánům, jakož i lesním požárům, povodním a suchu.     

Provozování takového ARS by mělo být podmíněno i požadavky z hlediska regulace karboxidové a vodní vydatnosti zemské atmosféry pro potřeby biosféry a zemědělství. Úlohou globálního systému ARS by tedy mohlo být inteligentní používání albedoregulačních nástrojů a tepelných ventilů z hledisek atmosférických poruch (prevence vzniku hurikánů, požárů a katastrofických rozměrů sucha), regulace biologické vydatnosti a tepelné bilance atmosféry, v globálních a lokálních rozměrech.     

Náklady na realizaci projektu ARS mohou být souměřitelné s dnešním a očekávaným úsilím mnoha zemí na odstraňování škod po hurikánech a lesních požárech, suchu a povodních a na aktivity spojené s prevencí a pomocí zemím, postiženým hladomory a živelnými pohromami. Lze uvažovat i o uplatnění vojenské komunikační a dopravní techniky v této součinnosti. Namísto nesmyslných požadavků na růst obrovských nákladů na „obranu“ proti neexistujícím nepřátelům (skrytý název pro útočné zbraně na válečná agresivní dobrodružství) je žádoucí hledat prostředky spíše pro takové klimatologické zabezpečení Země a její regionů.   

Je nutno omezit a usměrnit dnešní skleníkovou hysterii, která zavazuje země světa k nákladným opatřením s neúčinnou vidinou zastavení oteplovaní globálního klimatu pouhým manipulováním antropogenní a živočišní produkcí CO2 a metanu. Mezinárodní dohody, zaměřené na redukci tohoto životadárného plynu v atmosféře, jsou nevšímavé k potřebám zemské biosféry a takové jednostranné aktivity by měly být zakázané, jako krátkozraké. Stávající mezinárodní a státní orgány tohoto zaměření, včetně jejich prostředků by měly být přeorientovány spíše na přípravu a realizaci ARS.

První etapou jejich náplně by mohlo být například, vymáhání povinné albedokompenzace existujících a nových staveb, obzvláště velkých fotovoltaických elektráren a to s žádoucím plněním přednostně v polárních oblastech. Současně by měly být omezeny až zakázány masivní kampaně, které znatelně oteplují a znečišťují atmosféru (cvičení celých armád, sportovní a kulturní akce s použitím velkého počtu dopravní a explozivní techniky, velké ohňostroje apod.).     

Summity státníků, konference, kongresy, ani výuky na školách, se dosud nezabývaly otázkou karboxidové vydatnosti atmosféry z hlediska potřeb biosféry Země, kte-rá nás živí. Atmosférický vzduch je vydáván na pospas zvůle přírodním živlům, bezohledným průmyslníkům, generálům a novodobě i radikálním teoretikům a politikům. Dříve nebo později však něco jako ARS musí lidstvo uskutečnit a po prvních letech návratu investic může pak tento nástroj užívat a rozvíjet dlouhodobě v zájmu inteli-6 gentního zabezpečení veškerého života na Zemi.      

Projekt ARS může být aktuální a užitečný i v případě přírodního ústupu dnešního trendu zvyšování globální teploty atmosféry, ale taktéž při nástupu dob ledových. Může být totiž i reversní a s pozitivními výsledky i na počátcích realizace.     

Evropská Unie by mohla zvážit možnost vytvoření Evropského centra pro péči o atmosféru Země (v Praze?) a pro přípravu ovládání povětrnostních jevů a počasí. Solární, jaderná a fosilní energetika zásadně ano, ale musí být kompenzovaná albedem a pojistnými systémy proti přehřátí atmosféry.      

Největšími znečišťovateli a devastanty světa a zejména atmosféry byly vždy vojska armád, která jsou vybavována pro takový účel neustále výkonnějšími prostředky. Lze oprávněně tvrdit, že narůstání globální teploty atmosféry je v přímé korelaci s nebývalým růstem novodobých válečných aktivit s technikou a zbraněmi, uvolňujícími bezprecedentní množství skryté energie. Finanční prostředky států, vynakládané na tak zvanou obranu, se tím stávají dnes přímo financováním barbarské devastace životního prostředí a atmosféry na celé Zemi.      

V současné době dochází ve světě k bezprecendentnímu harašení zbraněmi až atomovými a válečnou technikou, k rozdmýchávání nenávisti mezi národy a k agresím mocností proti malým a slabým státům, k jejich genocidnímu rozvratu.

Stupňuje se i napětí mezi velmocemi, vybavenými atomovými zbraněmi s hazardem zničení veškerého života na Zemi při použití takových zbraní hromadného ničení. Orgány OSN, EU a všechny náboženské společnosti by si měly vytknout jako prvořadý cíl zakázat s účinným dohledem veškeré národní i mezinárodní aktivity, které vyvolávají nepřátelství mezi nimi s nebezpečím válek. Měly by být současně zakázány veškeré energeticky vybavené zbraně a obzvláště takové, které jsou určené pro hromadné ničení lidí a současně bezohledně devastují přírodu.     

Existují alarmující zprávy o výzkumech (NASA, viz obrázek výše) o manipulacích s počasím prostřednictvím aerosolů s těžkými kovy a elektromagnetického záření, s vojenskými cíli (HAARP, SBXradar,.NRXRAD a podobné systémy). Takové zneužívání atmosféry, ve významu bojového nástroje, by mělo být zakázané jako nevratné zločiny proti přírodě. Takové aktivity navíc, přímo zvyšují energii atmosféry a tím i její teplotu a to intenzivněji, než nepřímým působením skleníkových plynů.  Mírové klimatické inženýrství ARS nevyžaduje náhlých a natož katastrofických změn počasí a klimatických jevů a takových cílů lze dosáhnout i prostřednictvím albeda. Bez otrávení planety těžkými kovy a chemikáliemi a bez jejího nevratného ohřívání.     

Obrázek dokazuje, že nástroje na ovlivňování klimatu až téměř na úrovni ARS, existují již dnes.

Článek je výtahem z knihy autora    s názvem „Pochybnosti a vize doby“, r. 2020.

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře