Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Kdy zmizel Masaryk z bankovek? Měnová reforma.

Emil Kalabus

Československá měnová reforma z roku 1953 byla měnová reforma československé koruny provedená 1. června 1953, kterou se tehdejší komunistická vláda snažila dosáhnout znehodnocení měny, vypořádat se s přídělovým systémem, zastavit černý trh a také snížit poměr poptávky vůči chudé poválečné nabídce. Tehdejší mocí byla reforma prezentována jako vítězství pracujícího lidu a úder buržoazii, důsledkem však bylo znehodnocení úspor, propadnutí vázaných vkladů všeho obyvatelstva a pokles jeho životní úrovně.

Podle některých historiků právě červnové události roku 1953 nalomily výrazně dosud pevnou důvěru většiny lidí v komunistický režim, a byly tak první předzvěstí jeho pádu.

  • kdy-zmizel-masaryk-z-bankovek-menova-reforma


V pondělí 1. června roku 1953 se obyvatelé tehdejšího Československa probudili do smutného dne. Zkazil jim ho nedělní výtisk Rudého práva. Komunistická vláda vyhlásila měnovou reformu, kterou své občany okradla o veškeré úspory. Prezident republiky Antonín Zápotocký ještě v pátek 29. května večer ve svém rozhlasovém projevu veřejnost lživě ujišťoval, že „naše měna je pevná a měnová reforma nebude, všechno jsou to fámy, které šíří třídní nepřátelé“. Již dalšího dne po páté hodině večerní však předseda vlády Viliam Široký v rozhlase oznámil, že stávající bankovky budou platit pouze do konce měsíce. Počínaje 1. červnem byly stávající bankovky vyměňovány za nové, které byly již v předstihu vytištěny v Sovětském svazu. Od toho dne přestal existovat na bankovkách Masaryk.

V pondělí hned ráno se Čechoslováci vypravili ke směnným místům, aby vyměnili své peníze v nevýhodném kurzu za nové bankovky a mince. Do tří stovek úřady vyměňovaly peníze v poměru 5:1. Veškerou hotovost nad tuto částku v poměru 50:1 a podobně nevýhodně se přepočítávaly i vklady v bankách. Čím vyšší úspory, tím horší kurz. Zhruba 80 miliard takzvaných vázaných vkladů z doby před koncem druhé světové války stát škrtl úplně.

Na pětinu se snižovaly mzdy i ceny. Tehdy to aspoň tvrdila oficiální propaganda. Ve skutečnosti však ceny klesly méně než platy. Došlo totiž ke zrušení lístkového systému a takzvaného vázaného trhu, na kterém byly doposud ceny výrazně nižší než na volném trhu. Kupní síla obyvatel tak rapidně poklesla. Zatímco před reformou si mohl dělník za průměrný plat nakoupit 750 kilogramů chleba, po reformě to bylo jen 429. V červnu bylo možné si za výplatu pořídit 571 litrů mléka, přitom ještě v květnu to bylo 1 348 litrů.

Lidé měnili na směnných místech peníze a prohlíželi si nově natištěné bankovky. Místo Tomáše Garrigua Masaryka a Karla Havlíčka Borovského na ně nyní shlíželi rolníci, dělníci a rudoarmějci. Peníze byly vyrobeny v Moskvě a Leningradě. Celá akce výměny bankovek dostala příznačný krycí název Operace kulomet a probíhala v nejpřísnějším utajení. Přesto se ne vše utajit podařilo. Začátkem května pronikly zvěsti o reformě na veřejnost a lidé ve snaze vyhnout se znehodnocení svých úspor nakupovali v obchodech vše, co se koupit dalo.

Za účelem dosažení svých cílů poškodila měnová reforma velké množství drobných i velkých střadatelů, živnostníků a obchodníků, kteří přišli o provozní kapitál. Měnová reforma, která okradla miliony lidí o celoživotní úspory měla také své mezinárodně-politické důsledky.

Protože byla měnová reforma provedena bez předchozího souhlasu Mezinárodního měnového fondu, bylo Československu po nátlaku v roce 1954 za nedodání požadovaných údajů ukončeno v této organizaci členství. Členství v MMF bylo obnoveno až roku 1990.

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře