Neskutečná a neomezená moc George Sorose. Může Soros za migrační krizi v Evropě?

Až do zahájení bombardování NATO v roce 1999 Sorosův fond v Srbsku sponzoroval v kosovské Prištině Občanské centrum („Civil Centre“) za účelem boje za národní nezávislost albánské muslimské většiny. V Bělehradě zase ovládal „rádio B-92“ , které v letech 1996-97 sehrálo hlavní úlohu při studentských vzpourách proti Miloševičovi.

Pro Západ je typické, že „otevřená“ společnost není jen respektování lidských práv a svobody, ale také otevření západní kapitalistické exploataci (využití, vykořisťování, vytěžení). George Soros má dovednost udělat jmění v každé zemi, kterou otevře. V Kosovu utratil 50 milionů dolarů k získání kontroly nad důlním komplexem Trepča, který má obrovské zásoby zlata, stříbra, olova a dalších nerostů, a má hodnotu kolem 5 miliard dolarů. Toto byl modus operandi po celé východní Evropě – zničit zemi a její ekonomiku a potom se přesunout ke koupi cenného státního majetku za směšné ceny.

Multimiliardář, politický filantrop a zanícený zastánce demokratické strany George Soros hrál klíčovou roli v asijských krizích 90.let, a „barevných“ revolucích v bývalých sovětských republikách. Indie a Čína raději otevřely své ekonomiky globalizaci, aby mohly čelit podobným nebezpečím. Podle The Executive Intelligence Review je Soros veřejnou tváří Rotschildových bankéřů. Sám Soros brzy po asijské krizi prohlásil: „Pokud někdy existoval muž, který by mohl být vzorem žido-plutokratického bolševického sionistického světového spiklence, jsem to já.“ (Sydney Morning Herald, rozhovor z 15.listopadu 1997)

Asijské krize 90.let vyvolané podle mnohých analytiků právě Sorosem, vyvolaly ostrou kritiku George Sorose Thajskem. Podle Thajska není Soros nic jiného, než „ekonomický válečný zločinec, který saje krev z lidí.“

Toto označení ostře kontrastuje se Sorosovou rozsáhlou filantropickou činností.

George Soros je pravděpodobně nejznámější a také nejkontroverznější finanční spekulant na světě. Husarským kouskem byl jeho útok na libru na počátku devadesátých let.

Prodejem obrovských zásob liber v hodnotě přibližně deset miliard liber donutil Bank of England k devalvaci libry a k vystoupení z evropského směnného mechanismu. Událost se zapsala do dějin ekonomie jako tzv. „černá středa“ a Soros si získal přezdívku „Muž, který porazil Bank of England“. Sám na celé akci vydělal údajně 1,1 miliardy dolarů. Nebylo to poprvé, v osmdesátých si takto spekulant Soros „pohrál“ i s japonským jenem.

Soros si začínal uvědomovat, že je natolik dobrým investorem, že může zajišťovat finanční poradenství a poskytovat investiční strategie. Za tímto účelem byl vytvořen Soros Fund Management. Zdrojem jeho současného majetku je však především investiční fond Quantum, který založil v roce 1970 spolu s Jimem Rogersem. Za prvních deset let se totiž Qunatumu, který je v současnosti největším investičním fondem světa, podařilo zhodnotit vklad o 3 256%.

Po sérii neúspěchů na konci devadesátých let, která ho stála přibližně tři miliardy, se tak rozhodl v roce 2000 přetvořit Quantum ve více konzervativní fond nevyhledávající rizikové spekulace.

Časopis Forbes odhaduje jmění Georgie Sorose na 24 miliard dolarů (téměř 600 miliard korun).

Není bez zajímavosti, že za islamizací Evropy hordami ekonomických migrantů pravděpodobně stojí Americký miliardář a filantrop maďarského původu George Soros, který tvrdí, že by Evropa měla převzít větší zodpovědnost za uprchlíky. Ve svém šestibodovém plánu navrhuje mimo jiné přijímat každoročně alespoň milion uprchlíků.

Za celou migrační krizí pak stojí globální elity. Jednou z nich je údajně i miliardář a filantrop George Soros, který je podle Viktora Orbána „aktivistou“ vinným ze snahy oslabit národní státy. „Podporují vše, co mění tradiční evropský životní styl,“ řekl Orbán a dodal: „Tito aktivisté, kteří podporují imigranty, se tak bezděčně stávají součástí této mezinárodní sítě pašeráků lidí.“

Znovu si připomeneme co o sobě sám Soros brzy po asijské krizi prohlásil: „Pokud někdy existoval muž, který by mohl být vzorem žido-plutokratického bolševického sionistického světového spiklence, jsem to já.“ (Sydney Morning Herald, rozhovor z 15.listopadu 1997)

Zdroj: http://www.vlasteneckenoviny.cz/?p=89332

http://ekonomika.idnes.cz/george-soros-profil-0qg-/eko-zahranicni.aspx?c=A160110_182819_eko-zahranicni_rts

http://www.financnici.cz/george-soros#cv