Ve školách, nemocnicích a obyčejných bytovkách stále zejí díry. Jejich rozměr je úměrný vzdálenosti k doněckému letišti. Čím blíž domy k němu stojí, tím víc je poznamenaly boje. Okna bez skel a ustřelené balkony nejsou ničím neobvyklým.
Místo bomb začaly obyvatele trápit vysoké ceny potravit. Cena mouky roste každý den. Obchody už zavedly omezený prodej. Víc jak tři kusy zboží - cukru, kávy, vodky, čehokoli - vám neprodají. Může za to propad ukrajinské hřivny, která stále ještě v Doněcké lidové republice platí. Ceny rostou všude stejně - v Kyjevě i Doněcku. Jen v hlavním městě Ukrajiny je panika větší.
Teď nastal čas, aby Doněck začal žít novým, nezávislým životem. "My tady nemáme euroromantiky. Evropští romantici odtud už dávno odjeli. My se orientujeme na Rusko. Rusko je nášim přítelem, žije tam slovanský národ s nimž nás dělí společná historie a kultura," sdělil Hlasu Ruska poslanec parlamentu Doněcké lidové republiky Roman Voznik.
Válka s kyjevským režimem navždy změnila lidi žijící na Donbasu. "Všichni lidé, kteří žijí v našem městě jsou domobrana. K domobraně patří bojovník, který město bránil se zbraní v ruce, babička, která zůstala ve městě, lidé, kteří každý den chodí do práce a chodili v tu hroznou dobu. Ti všichni patří k domobraně, protože se podíleli na obraně své vlasti," vysvětluje Voznik.
Doněcký region byl vždy zvláštním místem, dodává doněcký politik. Na rozdíl od jiných východoukrajinských měst byl Doněck čistý a spořádaný. "I když z nebe padaly rakety, metaři uklízeli město. Pořádek byl v centru i na okraji. Nebo v Sněžném. Když jsme vyhnali okupanty město a jeho okolí bylo poničeno, pole spálená. Pak jedeš autem a vidíš jak farmář něco pěstuje. To je tak nádherné. Hned je ti jasné, že náš lid nelze porazit."
Co bude tedy s Doněckou lidovou republikou dál? "Teď musíme vyhnat nepřítele od našich hranic. Snem každého, kdo podporuje vznik Novoruska, je dotáhnout naši věc do konce," říká Roman Voznik.