Ekologické aspekty pěstování a využívání konopí

Podrobnosti

Speciály CFP! / Konopí|

12. leden 2012|

Michal Ruman|

6290 x

Konflikt naší kultury s přírodou se po více než čtyřiceti letech diskutování a snah o řešení stává pro mnohé koloritem, nad kterým není třeba se pozastavovat. Uběhla už dvě desetiletí od prvního vydání knihy Jacka Herera „Spiknutí proti konopí". A na celém světě jsou dál páleny tuny marihuany jen tak, bez užitku...

Uspokojování lidských potřeb

Celý příběh začíná u člověka a jeho základních biologických potřeb. To jsou hodnoty materiální povahy, bez kterých není možný zdravý vývoj člověka – jedince i druhu. Uspokojování těchto hodnot je nezbytné pro zdraví buněk, orgánů, potažmo těla, pro jeho růst, vývoj a zdravou reprodukci. Jmenovitě jsou to strava, topení, bydlení, ošacení a ochrana uspokojovaná ve formě jídla a pití, dýchání a pohybu, rozmnožování, budování bezpečí v zájmu sebezáchovy, zajištění potřeb potomků společnosti, budoucím pokolením. Spolu se socializací byly základní potřeby rozšířeny o potřebu výchovy a vzdělávání, zaměstnání či povolání (seberealizace), zajišťující určité postavení, kvalifikaci a sociální status.

Je až s podivem, jak velkou potíž nám jejich uspokojování činí. Pro současný svět je typické nerovnoměrné rozložení bohatství a zdrojů. Globální pohled na člověka stále budí lítost. Přináší obraz permanentního násilí vůči lidem i dalším formám života, vzácným právě svou jedinečností.

To znemožňuje větší části populace základní biologické potřeby uspokojovat. Místo evoluční humanizace těchto etnik dochází naopak k jejich fyzické destrukci. Na straně druhé stále snadnějším (konzumním) uspokojováním těchto potřeb podléháme zpětnému evolučnímu procesu zvanému GORILIZACE. Jedná se o redukování života na základní potřeby, o vyloučení pokroku – USTRNUTÍ. Konkrétními rysy ustrnulé společnosti je apatie, lhostejnost, sobecký egoismus, materialismus a ignorace.

Globalizace a vyčerpávání zdrojů

Dnešní svět je však světem propojeným (globalizovaným). Proto je problém obyvatelů jedné části planety problémem lidstva jako celku. Konkrétně se jedná o omezenost zdrojů (např. více než 1/5 obyvatel žije bez přístupu k pitné vodě), zhoršující se kvalita životního prostředí (splodiny ve městech, ekologické katastrofy ničící infrastrukturu, špatná kvalita mužského spermatu ve vyspělých zemích, obrovské množství dětí rodících se s virem HIV v zemích rozvojových...), světový terorismus (globální nebezpečí plynoucí z neustálé hrozby zbraní hromadného ničení, z militantního založení současných národních států, tvorba umělých mediálních strašáků, rasismus a xenofobie, domácí násilí zaviněné nadměrnou konzumací alkoholu...) a naše vlastní chamtivost bující pod vlivem reklamy a čelných světových představitelů, jejichž návyky skrze média přebíráme. Drancování zdrojů, neboli ničení našich životních podmínek, je sice produktem nenasytné chamtivosti současných vládců světového obchodu a politiky, jedeme v tom ale s nimi. Zapomínáme na naše děti, děti našich dětí, nemluvě o jejich dětech. A hromada odpadů – jediného dědictví, které našim dětem svěřujeme – narůstá.

Šance pro konopí

A co na to konopí? To stojí u samého zrodu našich problémů, je součástí konverze člověka k zemědělské činnosti, která položila základ naší dnešní civilizace sídel, výroby a spotřeby. Konopí bylo díky univerzálnosti a nenáročnosti pěstováno pro uspokojení základních biologických potřeb na území Asie, Afriky, Evropy i Ameriky. Od severu k jihu. Konopná rostlina byla schopna poskytnout materiál pro ošacení, bydlení (domy, vybavení domácností, topivo), výživu a společenské užití (léčebné, duchovní a relaxační vlastnosti). Na konopných plantážích ale také dřeli nevolníci a otroci, konopí bylo součástí válečné mašinerie, bylo strategickou surovinou.

Ale dnes? Je možné, s pomocí vyspělých technologií, díky znalostem v mnoha vědních oborech a díky mechanizaci nahradit konopím a dalšími alternativami (obnovitelnými, přirozeně rozložitelnými, netoxickými, recyklovatelnými) neudržitelnou neobnovitelnou surovinovou základnu, jejíž vyčerpání může mít dalekosáhlé následky?

Co umí konopí

Je pravdou, že konopí velice efektivně hospodaří se sluneční energií, tzn., že za relativně krátkou dobu (cca 120 dní) vyprodukuje na hektaru orné půdy až 12 tun různorodé biomasy. To je čtyřnásobek nárůstu bukového lesa. Vysoké rostliny s širokými listy přitom rychle tvoří tzv. zápoj, jehož stín bezpečně potlačí růst plevelů na pozemku. Kořeny odčerpávají z půdy kromě živin také řadu nečistot, včetně těžkých kovů či pesticidních krust. Studie ing. Petříkové a kol. ze Sdružení pro českou biomasu (BIOM CZ) prokazuje rekultivační schopnosti konopí a jeho vysokou přizpůsobivost zhoršeným podmínkám (stabilní výnosy na hnědouhelných výsypkách).

Dobře vyvinutý kořenový systém plní také protierozní funkci a poskytuje dobré životní podmínky půdním organismům, žížalám aj. Opadávání listů v závěrečných fázích růstu dodává zpět do půdy velké množství cenných živin a zmírňuje tak vyčerpání půdy. Konopí lze díky tomu pěstovat až 7 let na jednom pozemku. Díky výše uvedeným vlastnostem je prvotřídní rostlinou pro ekologické zemědělství, jejíž pěstování nejen že nevyžaduje herbicidní a pesticidní postřiky, ale dokonce eliminuje negativní důsledky použití chemických prostředků. Nejvhodnější je však zapojení konopí do systému rotace plodin. Některé z látek obsažených v konopném stonku, listech a květech totiž prokazatelně chrání nejen samotné konopí, ale i další rostliny před nemocemi a škůdci (např. brambory před plísní atp.).

Využití konopné produkce

Samostatnou kapitolou je následné zpracování konopí na suroviny a konečné výrobky. Oproti výrobě z konvenčních materiálů je výroba z konopných surovin šetrnější k životnímu prostředí a splňuje bezezbytku požadavky kladené na trvale udržitelnou produkci. Získané výrobky se totiž vyznačují vysokou trvanlivostí na jedné a 100% biodegrabilitou na druhé straně. Tak například konopná látka spředená z těch nejdelších a nejpevnějších vláken v rostlinné říši sloužila dlouhá staletí k uskladnění potravin, které v ní vydržely dlouho čerstvé, chráněné před plísní. Konopné oděvy si dnes nacházejí věrné zákazníky mezi alergiky, jejichž citlivá pokožka ji dobře snáší.

Starověcí Číňané z recyklované látky vyráběli jeden z prvních (a zároveň nejkvalitnějších) papírů na světě. Později se pro výrobu papíru začalo používat také pazdeří. Tento dřevu podobný „odpad" vzniká při zpracování stonku na vlákno. Ze všeho nejlépe se uplatňuje v tradičním hospodářství – je jedinečnou podestýlkou pod hospodářská zvířata, zvláště koně (vykazuje až 7 x vyšší savost než sláma, chrání před chorobami kopyt), získaná směs i čisté pazdeří slisované do pelet či briket poskytuje komfortní palivo pro biokotle s vysokou výhřevností (cca 17 GJ/t pazdeří). Svými vlastnostmi je však také předurčeno pro výrobu stavebních materiálů (maltové a betonové směsi, pazdéřové desky, podlahy), po chemické úpravě (pyrolýze...) lze z pazdeří získat celou řadu důležitých průmyslových surovin, např. etanol, metan, pyrolitický olej, asfalt či dehet.

Vedle surovin ze stonku dává hektar konopí také přes půl tuny semene, které svou lahodnou oříškovou chutí a unikátním složením (9 nenasycených mastných kyselin v harmonickém poměru, vitamíny, minerály...) předčí všechny konkurenty. Z konopného semene se lisováním získává kvalitní panenský olej s použitím ve studené kuchyni či zdravotní kosmetice (léčí lupénku a další dermatologické potíže). Odpad z lisování oleje, tzv. pokrutiny jsou vhodným doplňkem stravy domácích, hospodářských i volně žijících zvířat. Konopné semínko je základem zdravé výživy všech vyšších živočišných druhů od člověka po ryby.

Jenže, zkušenost posledních deseti let pěstování konopí setého s méně než 0,2 % THC, tedy tzv. technického, ukazuje, že pěstovat konopí ekologicky a využívat přitom všech jeho výše uvedených pozitivních vlastností, se musíme znovu učit. Navazující zpracování zůstává problémem, který se nám daří řešit pouze částečně. Mnohé studie také naznačují, že úspěch naší adaptace na post-fosilní podmínky je závislý především na úsporách, na naší schopnosti se uskrovnit, učinit naše chování šetrnější a logičtější. Zaměřit se více na to, co pro svůj život skutečně potřebujeme.

Článek vyšel v časopisu Legalizace

Komentáře