Velikonoční pastýřský list pro křesťany

Oddělte se od antikrista ve Vatikánu

(Velikonoční pastýřský list křesťanům)

„Jak jste slyšeli, že přichází Antikrist, tak i nyní povstalo mnoho antikristů.

Podle toho poznáváme, že je poslední hodina.”

(1 J 2,18)

Jako křesťané máme vcházet do tajemství Kristovy smrti po celý rok, ale zvláště si tuto pravdu máme uvědomit na Velký pátek (2 Kor 4,10-11). Každou neděli, a tím více v neděli velikonoční, máme hluboce prožít tajemství křtu, který nás spojuje s Kristem vzkříšeným. „Vy, kteří jste byli v Krista pokřtěni, Krista jste oblékli.“ (Gal 3,27) Křtem jsme naroubováni do těchto tajemství naší spásy. Tvoříme vnitřní jednotu s Kristem jako ratolest s kmenem (srov. J 15,1-6). Tyto nejzákladnější pravdy však musíme oživovat pokáním, jinak jsou nefunkční. Pravdivé pokání je nazvat pravdu pravdou a lež lží, herezi herezí a hřích hříchem, a to jak u sebe, tak i u druhých, i když mají církevní úřad. Musíme se oddělit od hereze synkretismu i ducha antikrista.

V tomto historickém čase katastrofálních proměn se očekává, že církev bude prorockým hlasem pro věřící i nevěřící. Bude varovat před novodobými hrozbami celosvětové diktatury, autogenocidy a ztráty časného i věčného života. Očekává se, že bude zdůrazňovat Boží plán s lidstvem, který se diametrálně liší od plánů Nového světového řádu (NWO). Čeho jsou však věřící svědky?

Na Vatikánské synodě (5.-19. 10. 2014) byl opublikován text pracovního dokumentu o rodině. Paradoxně se v něm poprvé v historii církve mluví o akceptování zvrácené sexuality a takzvaném přijetí lidí žijících v homosexuálních vztazích. „Homosexuálové mají dary a kvality, které mohou nabídnout křesťanskému společenství. Jsme schopni přivítat tyto lidi a zaručit jim bratrský prostor v našich komunitách? ... Jsou naše společenství schopna toto poskytnout, přijmout a ocenit jejich sexuální orientaci, aniž by byla kompromitována katolická nauka o rodině a manželství?“ (bod 50, Relatio post disceptationem, 13. 10. 2014) Dokonce se homosexuálním vztahům připisuje hrdinský charakter. „... existují případy, v nichž vzájemná podpora, ba až obětavost, představují cennou oporu v životě partnerů“ (bod 52, Relatio post disceptationem, 13. 10. 2014). Tento text se stal v krátkém čase mediální bombou a zemětřesením v katolické církvi. Vyvolal vítězoslavné výkřiky tzv. LGBT „katolíků“. Dokument nazvali revolučním, protože kardinálně změnil postoj vůči homosexuálům ...

Pokusy o smíření křesťanství s homosexualitou jsou tak absurdní jako pokus o smíření křesťanství s rituálními vraždami dětí v pohanských náboženstvích. I jedno i druhé Bůh odsoudil jako ohavnost. Nacházet jakési pozitivní prvky mezi obětí a jejím vrahem je přímým schvalováním zločinu rituální vraždy. Hledat pozitivní prvky v homosexuálních vztazích je jejich praktickým schválením.

Jak by měli katolíci body církevního dokumentu realizovat, ukázal sám František I. Při návratu z Mezinárodního setkání mládeže v Brazílii prohlásil: „Pokud je někdo homosexuál, hledá Pána a má dobrou vůli, kdo jsem já, abych ho soudil?“. Jeho slova pochopíme pouze v kontextu událostí Světového setkání mládeže. Choreograf, který učil tančit několik stovek katolických biskupů na liturgickém pódiu, byl známý brazilský homosexuál. Publikoval své příspěvky v homosexuálním pornografickém časopise. Žádná výzva k pokání, naopak „bratrské“ a privilegované přijetí do společenství biskupů. Jinými slovy, jsi homosexuál, to nic, ty nás máš čemu „naučit“, pojď mezi nás do bratrského společenství?!

24. 01. 2015 se František I. soukromě setkal s transsexuálem a jeho „snoubenkou“ v papežské rezidenci (Domus Sanctae Marthae). Informoval o tom španělský deník „Hoy“. Transsexuál Diego Neria, se narodil jako žena a napsal dopis Františku I., že se cítí vyloučený z církve po tom, co změnil pohlaví. František I. mu v prosinci dvakrát zatelefonoval a domluvil si s ním setkání. Místo toho, aby vedl zbloudilé na cestu pokání a bojoval za spásu jejich duše, utvrzuje je v jejich zvrácenostech, a tím dává precedens antipokání. Na jedné straně „velkoryse“, bez výčitek, přijme transsexuála a na druhé straně mnohodětným katolickým rodinám poví, že být zodpovědnými katolíky ještě neznamená rodit děti jako králíci.

Organizace New Ways Ministry, která bojuje za zrovnoprávnění LGBT osob uvnitř katolické církve, dostala 18. 2. 2015 ve Vatikánu poprvé v historii VIP přístup na pravidelnou papežskou generální audienci. LGBTI osoby mají od toho momentu bez jakéhokoliv pokání privilegované postavení v katolické církvi. František I. jim poskytl bratrské společenství. Boží zákon říká: „Nesmíš nečistě obcovat s mužem jak se obcuje s ženou. To by byla ohavnost!“ (Lev 18, 22), „Kdo by spal s mužem, jako se obcuje se ženou, oba spáchali ohavnost, musí zemřít, jejich krev padni na ně.: (Lev 20, 13). V Novém zákoně je napsáno, že ten, kdo se dopouští homosexuálních skutků, do Božího království nevejde (srov. 1Kor 6, 9-10). Sv. Petr, první papež, dokonce napsal: „Také města Sodomu a Gomoru odsoudil k záhubě a obrátil v popel. Tím dal výstrahu budoucím bezbožníkům.“(2Pt 2, 6) Dále mluví o dni soudu a potrestáni těch „...kteří se ženou za nečistými žádostmi těla a pohrdají Pánem.“ (srov. 2Pt 2,10). Ohněm zničená města Sodoma a Gomora se se svými homosexuálními páry stala výstrahou a propadla trestu věčného ohně (srov. Jud 7).

Božím plánem je přirozený vztah mezi mužem a ženou. „A stvořil Bůh člověka k svému obrazu, k obrazu Božímu stvořil jej, muže a ženu je stvořil. Bůh jim požehnal a řekl jim: "Ploďte a množte se a naplňte zemi...“ (Gn 1,27.28). Ďáblovým plánem jsou páry stejného pohlaví, které ruinují psychiku i společnost a jsou příčinou prohloubení demografické krize. Mezi homosexuály, ve srovnání s lidmi žijícími v přirozeném vztahu, je mnohem vyšší procento sebevražd, psychických onemocnění, vražd ze žárlivosti, pohlavních chorob, hepatitidy C a různých druhů zvráceností. František I. a jeho blízcí spolupracovníci se na Vatikánské synodě o rodině rouhavě postavili nad Svatého, nesmrtelného Boha, který stvořil nebe a zemi, muže a ženu. Věřící chtěli uvést v omyl a přesvědčit je o tom, že Bůh se údajně „smířil“ s padlým andělem – satanem a jeho díly. Program Boha a program satana se diametrálně liší. První vede do nebe, druhý vede k sebezničení a do věčného prokletí. Ježíš přišel, aby zmařil skutky ďáblovy a svou smrtí daroval světu vykoupení. Ježíš skrze pokání uzdravuje i zraněné vztahy mezi mužem a ženou.

Je na místě položit si otázku: Co sledoval František I. a jeho spolupracovníci dokumentem synody? Zaprvé chtěl zjistit, jaká bude reakce věřících. Zadruhé si potřeboval zmapovat odpůrce homosexuality mezi biskupy a věřícími. Zatřetí šlo o to, zahájit proces otevřené diskuse o homosexualitě a párech stejného pohlaví. Cíl je jednoduchý. Vnucenou diskusí změnit postoj katolíků vůči homosexualitě. Jde o počátek téhož procesu, jaký se už odehrál v různých protestantských denominacích. Nejprve tolerantní postoj vůči homosexuálům, pak jejich přijetí do církevních společenství, pak „požehnání“ párům stejného pohlaví a nakonec oficiální přijetí homosexuálů do kněžských a biskupských řad. František I. vede katolíky vstříc Antikristu. Ve virtuální písni Františka I. o homosexuálech bychom asi slyšeli tato slova: „Rozbujte se, rozmnožte se, naplňte naše biskupské a kněžské řady, semináře a kláštery, vždyť – kdo jsem já, abych vás soudil? Přijďte, naše bratrské společenství vás čeká.“

Sv. Pavel v souvislosti s druhým příchodem Ježíše Krista mluví o synovi zatracení, „...postaví se na odpor a povýší se nade všecko, co má jméno Boží nebo čemu se vzdává Božská pocta. Dokonce usedne v chrámu Božím a bude se vydávat za Boha.“ (2Tes 2,3.4) Sv. Pavel zde mluví o Antikristovi posledních časů. František I. svými gesty a skutky dokázal, že má ducha antikrista a připravuje mu cestu. Vatikán svými skutky i mlčením svědčí o tom, že přijal téhož ducha.

Je na místě zeptat se, odkud se vzal takový úpadek ve vedení katolické církve. Proč je v řadách katolických kněží, v seminářích i klášterech tak velké množství homosexuálů a pedofilních zločinů? Homosexualita je přímým následkem hříchu modloslužby, synkretismu (Ř 1), tj. hříchu proti prvnímu Božímu přikázání: „Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, který tě vyvedl ... z domu otroctví. Nebudeš mít jiné bohy mimo mne! ... Nebudeš se jim klanět, ani je uctívat ..“ (Ex 20, 2-6).

Koncilní dokument „Nostra Aetate“" radikálně změnil postoj církve vůči pohanům, kteří uctívají démony a obětují jim. Dokument způsobil, že metastáze synkretismu pronikly do nitra církve. Drtivá většina katolíků včetně biskupů a kněží následně přijala heretický postoj, podle něhož křesťanství i pohanství jsou cestami ke spáse. Pohanské oběti démonům byly postaveny na úroveň výkupné oběti jednorozeného Božího Syna Ježíše Krista. Takové smýšlení je přímou zradou Boha a degradací výkupné oběti Ježíše Krista.

Vrcholným odpadlickým gestem v katolické církvi bylo setkání náboženských lídrů v Assisi (1986) organizované Janem Pavlem II. V chrámu sv. apoštolů Petra a Pavla Dalajláma se svými buddhistickými mnichy přímo ve svatyni mantrovali a pálili kadidlo před sochou Buddhy. Tuto modlu postavili na svatostánek místo kříže, který tam původně stál. Dalajláma v mantrách obětuje svou duši a tělo božstvům – démonům – a zároveň je žádá, aby se do něj vtělili. Je to ohavnost zpustošení na Božím místě. Bůh za tento hřích dopouštěl na vyvolený národ prokletí, vyhnanství a zruinování chrámu. Blahořečením Jana Pavla II. byly tyto ohavnosti de facto prohlášeny za součást katolického učení, a tím dopadla Boží anathema na Vatikán dle Gal 1,8-9. Církevní hierarchie popřela podstatu víry v jediného Spasitele a Vykupitele našich duší. Copak na toto může Bůh mlčet?

O vedení katolické církve (Vatikánu) platí: „Poznali Boha, ale nevzdali mu čest jako Bohu ani mu nebyli vděčni, nýbrž jejich myšlení je zavedlo do marnosti a jejich scestná mysl se ocitla ve tmě. Říkali, že jsou moudří, a stali se hlupáky.“ (Ř 1,21-23). „Proto je Bůh vydal v moc hanebných vášní. Jejich ženy zaměnily přirozený styk za nepřirozený a stejně i muži zanechali přirozeného styku s ženami a vzplanuli žádostí jeden k druhému, muži s muži provádějí hanebnosti a tak sami na sobě dostávají zaslouženou odplatu za svou scestnost.“ (Ř 1,26-27).

Globalizační gender-gay ideologie prosazovaná Lisabonskou smlouvou dnes ničí všechny morální hodnoty i křesťanství a Vatikán mlčí. Současná juvenilní justice vede k nejkrutější tyranii dětí, způsobuje jejich demoralizaci a satanizaci a Vatikán mlčí. Zde jde o zločiny proti lidskosti. Homosexualismus a juvenilní justice vedou k autogenocidě Evropy a křesťanských národů Ameriky і Afriky. Apostatická hierarchie svým mlčením anebo alibismem vytváří pro tyto zločiny podmínky, a tím je de facto schvaluje. Naproti tomu učení Písma svatého i Tradice církve je toto: homosexuálních skutek je ohavnost. Homosexuální myšlení i vědomé zůstávání v nečistých pocitech jsou hříchem.

Kdo souhlasí s odpadlickými gesty Jana Pavla II. v Assisi, tzv. duchem Assisi, a kdo souhlasí s homosexuální ideologií Františka I., má ducha antikrista. Zde platí slova sv. Pavla: „Ale i kdybychom vám my nebo sám anděl z nebe přišel hlásat jiné evangelium než to, které jsme vám zvěstovali, budiž proklet!“ (Gal 1,8-9). Tato slova se vztahují nejen na toho, kdo hlásá jiné evangelium, ale i na toho, kdo to jiné evangelium přijal. Dnes Trojjediný Bůh říká i tobě: „Oddělte se od tohoto zlého pokolení!“ (Sk 2,40). Jak? Zřekni se hereze a apostaze podle uvedeného formuláře, vyznej svou víru v Ježíše Krista pravého Boha a pravého člověka. Posvěť jednu hodinu každý den osobnímu rozhovoru s Bohem. Začni číst Bibli. Uč se rozlišovat mezi Duchem Božím a duchem antikrista.

Vzor formuláře vyznání víry:

1) Odříkáš se historicko-kritického neomodernismu, a ducha ateizmu, který je za ním?

Odpověď: (Odříkám)

2) Odříkáš se ducha Nostra aetate i tzv. ducha Assisi – ducha antikrista?

Odpověď: (Odříkám)

3) Odříkáš se ducha gender-gay ideologie a s ní spojené juvenilní justice?

Odpověď: (Odříkám)

4) Odříkáš se satana a démonů, především těch, kteří dnes působí skrze různé skryté formy magie, věštění a spiritismu (homeopatie, akupunktura, hypnóza, věštění kyvadlem…) a  ducha New Age?

Odpověď: (Odříkám)

5) Odříkáš se ducha, který je ve svobodném zednářství?

Odpověď: (Odříkám)

6) Věříš, že za nás, a tedy i za tebe a za tvé hříchy, Pán Ježíš Kristus zemřel na kříži a na třetí den vstal z mrtvých, a to reálně a historicky?

Odpověď: (Ano, věřím)

7) Přijímáš Pána Ježíše za svého Spasitele a odevzdáváš Mu svůj život? (Ano)

8) Přijímáš testament z kříže vyjádřený Kristovými slovy učedníkovi: „Hle tvá matka!“? (Ano)

9) Přijímáš v plnosti Ducha svatého, abys byl martyrem Kristovým jako apoštolové? (Ano)

Podpis _________________________ datum ____________2015 A.D.

Toto pravověrné vyznání si i s podpisem nechej. V hodině smrti ti poslouží jako pas přes hranici smrti. Každý chce být pravověrným křesťanem, a tedy chce být spasen a ujít věčným trestům. Musí se proto jednoznačně odřeknout ducha antikrista. Musí přijat Kristova Ducha (Ř 8,9) a musí vytrvat v boji až do konce (Mt 24,13) i za cenu mučednické smrti.

Christos voskres! Voistynu voskres!

+ Eliáš

Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

+ Metoděj OSBMr                   + Timotej OSBMr

Biskupové sekretáři Byzantského katolického patriarchátu

viz. vkpatriarhat.org.ua/cz/?page_id=27936

Doněck 30. 3. 2015

Novorossija

Kopie:

Státnímu Sekretariátu Vatikán

Katolickým biskupstvím

Pravoslavným biskupům

Prezidentům Ameriky, Evropy a Afriky

Poslancům Evropského parlamentu

Masmédiím