Muammar Kaddáfí: Zrůda, nebo hrdina? (+video)
Po vystudování vojenské akademie v Sandhurstu v roce 1966 se Kaddáfí vrátil domů a o tři roky později uskutečnil plánovaný převrat. Jako zapřísáhlý odpůrce monarchie sesadil z trůnu krále Idrise I. a nastolil vojenskou vládu, zároveň se jmenoval velitelem ozbrojených sil, to vše nenásilnou formou. Během několika let udělal ze státu, který byl ekonomicky a morálně velmi podobný ostatním na území Afriky, silné a prosperující území. Vytvořil kvalitní zdravotnickou síť, úmrtnost novorozenců klesla na světový průměr z předešlých 30%. Zároveň položil základy pro lepší gramotnost občanů, ta za jeho vlády stoupla z 10% na 90%. Průměrný věk dožítí v Libyi je vyšší než v České republice. Kaddáfího hlavní ekonomickou strategií bylo znárodnění ropných vrtů, díky kterému tvoří v Libyi export ropy 70% HDP. S tím souvisí i fakt, že Libye má druhý nejmenší veřejný dluh na světě.
Teroristické útoky, ke kterým se Libye v zásadě vždy přiznala (útoky na lety Pan Am 103 a UTA 772) utvářely v evropských zemích a USA napětí a obavy z nevypočítatelnosti Kaddáfího jednání. Vztahy s Libyí byly ze strany USA vždy spíše chladné, nejhorší potom za vlády prezidentů Raegana, Bushe seniora a Clintona. Vztahy výrazně zlepšila Kaddáfího reakce na útoky z 11. září 2001, které tvrdě odsoudil a nabídl Spojeným státům pomoc.
V roce 2004 vrátil Kaddáfí (pravděpodobně především kvůli lobbingu a úplatkářství) vřelé vztahy s Evropou a zasadil se o obnovení exportu zbraní z evropských zemí. V roce 2006 se potom Libye vyškrtla ze seznamu zemí podporujících terorismus, když Kaddáfí odškodnil pozůstálé teroristických útoků na lety Pan Am 103 a UTA 772.
Přesto nelze zapomínat, že praktiky Muammara Kaddáfího nepatří k vybíravým. Mučení a lynčování vězňů bylo za jeho vlády naprosto běžnou záležitostí. Nikdy však nebyl, jako většina světových vůdců, stíhán za genocidu. Díky praktikám jeho vládnutí je nyní stíhán za zločiny proti lidskosti.
USA sledují vývoj v Libyi velmi detailně a je vcelku rozumné se obávat, že se situace v Libyi zhorší. Vláda rebelů může přinést diktaturu stejně jako jí prosadili rebelové Guevara s Castrem na Kubě, nebo Hussain v Iráku. Velmi aktuální je také hrozba Islámu a terorismu, který by v Libyi měl ke svému zakořenění velmi úrodnou půdu.
Položme si otázku: který „nenáviděný diktator" by se takto projížděl mezi lidmi? A vlastně... který evropský nebo americký „demokratický politik" by se nebál přijít k lidem jako plukovník al-Kaddáfí?
Komentáře
Facebook komentáře
Související články