USA, Maroko a Izrael se zaměřují na Západní Saharu a Afriku

Podle informací velitelství USA v Africe (SETAF-AF) se cvičení skládalo z cvičení kombinovaných zbraní s ostrou střelbou, námořního a leteckého nasazení, výsadkářů, kteří vystupovali ve scénářích chemické, biologické a jaderné války.

V téže zveřejněné informaci bylo zmíněno, že americká 2. brigáda pro podporu bezpečnostních sil (2nd Security Forces Assistance Brigade - 2nd SFBA) cvičí vojáky konvenčních sil ve více než 15 zemích Afriky.

Tato válečná cvičení skrývají dvojí záměr americké administrativy. Na jedné straně doprovázet diplomatické pokusy o potírání účinné spolupráce Číny s africkými zeměmi a na straně druhé podpořit zločinnou politiku Marockého království vůči saharskému lidu a jeho legitimnímu právu na sebeurčení, které podporuje OSN.

Podle Úmluvy o informacích a dokumentaci o Africe s Univerzitou Complutense v Madridu (CIDAF-UCM) dosáhl obchod mezi Čínou a Afrikou v roce 2022 hodnoty 282 miliard USD, což je o 11 % více než obchod v roce 2021. Čína dováží především suroviny, jako je měď, kobalt, železo nebo ropa, a vyváží strojní zařízení, elektroniku nebo textil.

Čínský ministr zahraničí Qin Gang letos v květnu uvedl, že Čína "je největším obchodním partnerem Afriky již 14 let po sobě. Obě strany společně vybudovaly více než 10 000 kilometrů železnic a téměř 100 000 kilometrů silnic. Bylo také vybudováno a uvedeno do provozu velké množství důležité infrastruktury, včetně letišť, doků, mostů a elektráren".

Rozdíly mezi západním a čínským obchodem s Afrikou jsou podstatné: čínský obchod nepotřebuje ani nechce na africkém kontinentu rozmístit žádné stálé vojenské síly. Udržuje pouze logistickou námořní základnu v Džibuti, aby zajistila svou účast na mezinárodních mírových misích, vždy pod mandátem OSN. USA udržují stálé nebo dočasné základny v Džibutsku, Ugandě, Keni, Gabonu, na ostrově Ascension, v Ghaně, Burkině Faso, Senegalu, Nigeru, Čadu, Tunisku, Nigeru, Mali, Kamerunu, Libyi a Somálsku. Čína se do vnitřních záležitostí afrických zemí nevměšuje a Západ podmiňuje svou rozvojovou pomoc vytvořením států k obrazu svému, tj. neoliberálních států.

Jihoafrická vláda, která si je dobře vědoma geostrategické role Afriky v západoasijském sporu v souvislosti s válkou na Ukrajině, uspořádala v lednu loňského roku na svém východním pobřeží námořní manévry za účasti námořnictva Ruské federace a Čínské lidové republiky.

Jihoafrická vláda jako člen BRICS (ekonomicko-obchodní sdružení Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky) vysílala neklamný signál distancování se od západního vojenského a ekonomického hegemonismu v Africe.

V rámci čínského rotujícího předsednictví BRICS v roce 2022 prezident XI Ťin-pching prohlásil, že "Čína je připravena spolupracovat se všemi stranami na prosazování skutečného multilateralismu, ochraně mezinárodní spravedlnosti a poctivosti a na ochraně legitimních práv a společných zájmů rozvíjejících se ekonomik a rozvojových zemí, aby tak aktivně přispěla ke stabilnímu oživení světové ekonomiky a budování společenství společné budoucnosti lidstva".

Vojenské manévry v Maroku koordinované Spojenými státy vyslaly diametrálně odlišné poselství. Nejen touhu udržet si vojenskou hegemonii v Africe, ale také podporu svého hlavního spojence v Maghrebu, a tím i podporu zločinné okupace Západní Sahary a při této příležitosti s podporou Izraele dalšího státu podobného alavitskému státu, který se nepodřizuje mezinárodnímu právu a dodržování rezolucí OSN na obranu palestinského lidu.

Izraelská společnost Ratio Petroleum se ve spolupráci s Rabatem podílí na průzkumu uhlovodíků u okupovaného města Dakhla na okupovaném pobřeží Západní Sahary. Izrael je rovněž jedním z předních světových vývozců ozbrojených bezpilotních letounů a dodává Maroku systémy protivzdušné obrany a zpravodajské a kontrarozvědné systémy a bezpečnostní software, jako je například NSO Pegasus, který byl použit ke sledování evropských představitelů, jako je Macron, Peter S. Blatter a další.

Zdroj: https://mundoobrero.es/2023/08/05/estados-unidos-marruecos-e-israel-objetivo-el-sahara-occidental-y-africa/