„Pod pojmem supervelmoc si představuji zemi, která měla jednak jedinečné možnosti, především vojenské, ale také ekonomické a diplomatické, bezkonkurenční pro ostatní země. Za druhé, že jsme tyto schopnosti uplatňovali i mimo vlastní region, to znamená, že jsme je uplatňovali globálně. A za třetí, že nás ostatní země vnímaly jako skutečně globální, ostrou mocnost, která je může každodenně ovlivňovat,“ řekl Lynch.
V posledních 15-20 letech však začaly ostatní země prosazovat své aspirace a zájmy, které se neshodovaly se zájmy Spojených států. Tyto země měly ambice přeměnit své „hnací síly“ na věci a situace, které by jim umožnily projevit jedinečné vlastnosti, řekl.
Podle Lynche mezi tyto země patřilo Rusko, které se prosazovalo vojensky, ale také s ohledem na své zásoby plynu a ropy. Čína se začala rozvíjet a budovat ekonomicky a poté tuto sílu stále více převáděla do vojenských a dalších diplomatických nástrojů a výhod.
„Takže Rusko a Čína se začaly projevovat, řekl bych, pravděpodobně od poloviny roku 2000. Ale jako další supermocnosti, které mají jedinečné možnosti, které působí globálně nejen ve svých regionech a které ostatní země vnímají jako ty, které mají hlas a vážnost, vojensky, ekonomicky i diplomaticky určitě zhruba od roku 2014 a 2015,“ řekl Lynch moderátorovi Capitol Report Stevu Lanceovi.
Geostrategický rámec, který existoval od konce studené války, již neexistuje. Podle Lynche Spojené státy čelí zemím, které mají sílu a dosah, ale nesouhlasí s rámcem mezinárodních vztahů, který Spojené státy a jejich spojenci a partneři vytvořili po druhé světové válce a na kterém stavěli po rozpadu Sovětského svazu v letech 1990-1991.
„Ty jsme aplikovali na mezinárodní úrovni; všichni je tak nějak známe a cítíme. Jsou to normy, pravidla a postupy, jakým způsobem vedeme obchod, finance, jak prosazujeme mezinárodní práva lidí v zahraničí a jak se snažíme rozšířit tuto zónu otevřenosti a demokracie,“ řekl Lynch, autor tří knih a editor knihy „Strategic Assessment 2020: The Into a New Era of Great Power Competition.“
„No, ale ani Rusko, ani Čína se všemi těmito předpoklady nesouhlasí. A protože mají moc, protože mají status velmoci, nyní je napadají,“ dodal.
Síla americké armády
V říjnu 2022 vydala organizace Heritage Foundation zprávu, která varovala, že americké armádě hrozí, že nebude schopna uchránit americké zájmy. „Index vojenské síly USA 2023“ poprvé konstatuje, že Spojené státy nyní přizpůsobují svou národní obrannou strategii dvěma globálním scénářům, a to vůči Číně a Rusku, uvedl Lynch.
„Heritage to [letos] přiznalo a řeklo: ‚Hej, jsme slabí, protože nemůžeme nutně použít dostatečnou sílu, abychom se vypořádali jak se … scénářem Ruska jako takového, a zároveň s druhým scénářem, možná s vojenským scénářem Číny‘. A to si myslím, že je cenné tvrzení.“
„A tak si myslím, že to, co udělalo Heritage, je jedinečné, ale myslím si, že to může trochu pokulhávat za tím, kam naši vlastní rozpočtáři a americká armáda směřují a kam se snaží pohnout,“ řekl Lynch a dodal, že má na mysli to, že Spojené státy se snaží motivovat Japonsko, Jižní Koreu, Tchaj-wan a další spojence, aby budovali a rozvíjeli svou vlastní armádu a své schopnosti.
Překlad a redakční zkrácení původního článku: J. S.
