"Když procházela kolem pana Bakshe, tak jí bez jakéhokoliv varování stříkl něco do tváře. Slečna Munawar ucítila intenzivní bolest v očích a na kůži obličeje, paží, trupu a nohou a okamžitě věděla, že se jí stalo něco vážného. Vykřikla a pokusila se otřít si kyselinu z obličeje, ale zjistila, že bolest přetrvává, bolest tak silná, že v určitém okamžiku omdlela a zhroutila se na zem."
Slečna Sunita Munawar byla převezena do nedaleké nemocnice, kde jí řekli, že kyselina ji poleptala na 20procentech těla. Z nemocničního lůžka o svém útočníkovi řekla:
"Chtěl, abych byla jeho přítelkyní, ale já jsem jeho návrhy odmítla. Nemůžu uvěřit tomu, co mi udělal, neudělala jsem nic, čím bych si to zasloužila. Zničil mi život. Všude, kde mě postříkal kyselinou, mám světlé jizvy. Je mi moc těžko."
Strýc slečny Munawar dodal:
"Snažil se ji donutit k tomu, aby se vzdala své křesťanské víry, ujišťoval ji, že jakmile se stane muslimkou, tak se s ní ožení, ale ona se jeho nelegitimním požadavkům odmítla podřídit.... Sunita o tom, že ji Kamran obtěžuje, řekla svým sourozencům a oni si opakovaně stěžovali jeho rodičům a naléhali na ně, aby to obtěžování zastavili, ale nepodařilo se ho zastavit."
Po svém zatčení se Kamran Allah Baksh ke svému zločinu přiznal. "Ve svém prohlášení," uvedly úřady, "Kamran tvrdil, že se do Sunity zamiloval a kyselinou na ni zaútočil poté, co odmítla jeho nabídku k sňatku."
Ať už bude Baksh potrestán jakýmkoliv trestem – pokud bude vůbec nějak potrestán – Sunita utrpěla nenahraditelnou škodu. Strýc dívky řekl:
"Sunitě je teprve 19, ale teď bude mít kvůli Kamranovi celý život jizvy na duši i na těle. I když bude za svůj zločin odsouzen, bude Sunita moci znovu žít normální život? Všichni víme, jak naše společnost zachází s lidmi, kteří přežili útok kyselinou...."
Případ slečny Munawar není bohužel ojedinělý. V dubnu 2018 v Pákistánu polil jeden muslim křesťanskou ženu kyselinou a zapálil ji. Také ona odmítla konvertovat k islámu a vzít si ho. 25letá Asma Yaqoob utrpěla popáleniny na téměř 90 procentech těla a zemřela o pět dní později. Její otec popsal útok takto: "Brzy poté, co Yaqoob otevřela dveře, jsme ji slyšeli křičet bolestí. Vyběhli jsme ven, abychom zjistili, co se stalo a viděli jsme utíkat pryč bývalého rodinného přítele Rizwana Gujjara (30 let) a Asmu hořící jako pochodeň.... Před třemi měsíci na ni Gujjar začal tlačit, aby si ho vzala. Ona nechtěla odvolat svou křesťanskou víru, zdvořile jej odmítla a snažila se mu vyhýbat."
Útoky kyselinou na ženy – zejména ženy z náboženských menšin, především křesťanky – jsou běžnou formou "odplaty" muslimských mužů, kteří se z nějakého důvodu cítí ponížení.
Za několik posledních měsíců došlo jen v Karáčí, kde byla znetvořena slečna Munawar, k nejméně tuctu útoků kyselinou.
Podle "nevládní organizace Acid Survivors Foundation (ASF) bylo v Pákistánu v letech 2007 až 2018 ohlášeno 1 485 případů útoků kyselinou. Téměř třetinu obětí tvořily děti potřísněné kyselinou, kterou byli napadeni dospělí členové jejich rodin."
Juliet Chowdhry z British Asian Christian Association (Britské asociace asijských křesťanů) v diskusi o tomto trendu řekla:
"Útoky kyselinou jsou extrémně násilné trestné činy. Pachatelé se snaží svým obětem, z nichž velkou většinu tvoří ženy, způsobit těžké fyzické a psychické utrpení. V Pákistánu je nejčastějším důvodem takových útoků domácí násilí, odmítnutí nabídky k sňatku, odmítnutí sexuálních návrhů. Tyto útoky jsou kruté, destruktivní a důkladně promyšlené. Policie mohla tomuto útoku zabránit, kdyby poté, co Sunita poprvé nahlásila pronásledování a obtěžování, jednala. Policie však nejednala, neudělala naprosto nic, a tak, bude nyní Sunita v důsledku znetvoření a léčení dlouhá léta trpět."
Některé útoky na křesťanské ženy jsou motivovány jednoduše tím, že jsou křesťanky.
Například v roce 2012 Julie Aftab, křesťanka, která uprchla z rodného Pákistánu do Ameriky, vzpomínala, jak ji muslimští muži trvale znetvořili, když jí bylo 16. Poté, co jeden přišel k ní do práce a všiml si, že má na krku kříž, "začal jí nadávat" a řekl jí, "že žije v kanálu a půjde do pekla za to, že se nepodvolila islámu." Muž pak "odešel a vrátil se o půl hodiny později, svíraje v ruce láhev s kyselinou, kterou jí barbarsky vylil na hlavu."
"Když běžela s křikem ke dveřím, druhý muž ji popadl za vlasy a nalil jí další kyselinu do krku, čímž jí sežehl jícen. Když zoufale volala o pomoc a klopýtala po ulici, tak jí z úst vypadly zuby. Jedna žena uslyšela její výkřiky a vzala ji k sobě domů, polila jí hlavu vodou a odvezla ji do nemocnice. Lékaři ji nejprve odmítli ošetřit, protože byla křesťanka. 'Všichni se obrátili proti mně.... Dokonce i lidé, kteří mě přivezli do nemocnice. Řekli lékaři, že pokud mě ošetří, tak nemocnici zapálí.' ... 67 procent jejího jícnu bylo poleptáno kyselinou, přišla o oko i o obě oční víčka. Skrz otvor zející v místě, kde měla tvář, byly vidět zuby, které jí zbyly. Lékaři předpovídali, že může každým dnem zemřít. Navzdory všemu se jí podařilo přežít."
Podobné fatální útoky jsou běžné. V roce 2021 byla ve stoce nalezena nafouklá těla dvou křesťanských sester. Dva měsíce předtím byly Sajida (28) a Abida (26), které byly obě vdané a měly děti, ohlášeny jako pohřešované. Podle jejich manželů na ně dva muslimští muži, pro které pracovaly, pravidelně tlačili, aby konvertovali k islámu a vzali si je. I když mladé ženy "jasně daly najevo, že jsou křesťanky a vdané, muži jim vyhrožovali a neustále je obtěžovali."
Poté, co byla jejich rozkládající se těla objevena, tak se jejich muslimští zaměstnavatelé "přiznali, že obě sestry unesli," řekl Sadijin manžel, "a poté, co je několik dní drželi v zajetí za účelem ukojení svého chtíče, tak jim podřízli hrdla a hodili jejich těla do kanálu." Sadijin manžel popsal utrpení obou rodin takto:
"Když nás policie informovala, že identifikovala dvě nalezená těla jako těla našich milovaných, tak se celý náš svět zhroutil.... Pořád tu hrůzu nedokážu pochopit... to místo, kde jsem uviděl rozložené tělo své ženy."
Přibližně ve stejnou dobu zavraždili dva jiní muslimové jinou mladou křesťanku. Před pěti měsíci začal jeden z mužů, Muhammad Shehzad, obtěžovat Soniu Bibi (24). Když ji požádal, aby se vzdala své víry a vzala si ho, tak odmítla. Jednoho dne, když šla do práce, Shehzad a jeho komplic projeli kolem ní a zastřelili ji. Slovy jejího otce:
"Pár dní před touto vraždou Shehzad Soniu znovu obtěžoval. Jelikož byla hluboce věřící křesťankou, nezradila Ježíše a obětovala svůj život za svou víru."
"Jsme šikanováni a je na nás vyvíjen nátlak, abychom naši žalobu stáhli," řekl její otec, který musí doufat, že bude spravedlnosti učiněno zadost.
Při jiném incidentu byla ve svém domě v červnu 2021 zbita a znásilněna mladá křesťanka Neelam Masih za to, že odmítla konvertovat k islámu a vzít si muže, který ji znásilnil. Neelam Masih řekla: "Byla jsem sama doma, když Faisal Basra k nám do domu přišel se zbraní v ruce."
"Odvlekl mě do ložnice a začal mě bít pěstí a kopat do mě. Hodil mě na postel a začal mě znásilňovat. Přitom Basra pořád chtěl, abych si ho vzala a konvertovala k islámu. Odmítla jsem. Nejsem ochotna zapřít Ježíše. Basra pak řekl, že pokud nebudu souhlasit, tak mě zabije. Udeřil mě pistolí do obličeje a já jsem křičela a ječela a snažila jsem se utéct, ale on mě chytil za vlasy a nechtěl mě pustit."
Její nářek nakonec zaslechl její křesťanský soused a přispěchal do jejího domu, což Basru přimělo k útěku.
Jak vidí někteří muslimští muži křesťanské ženy v Pákistánu?
V lednu 2016 skupina muslimů v autě pronásledovala a sexuálně obtěžovala tři křesťanské dívky jdoucí domů z práce. Když se dívky pokusily utéct, tak je muslimové pronásledovali v autě a přejeli je, přičemž jednu 17letou dívku zabili. Poté, co dívky odmítly jejich návrhy a ještě předtím, než začala honička, přeživší dívky slyšely, jak jeden z muslimů posměšně říká: "Křesťanské dívky jsou určeny pouze pro jednu věc, [sexuální] potěšení muslimských mužů."
Pokud se brání, tak mohou být polity kyselinou nebo rovnou zavražděny.
Ani o jednom z těchto útoků, s výjimkou případu Julie Aftab, se v mainstreamových médiích nepsalo. Ani se tehdy nikde nepsalo o tom, že takové útoky na křesťanské ženy jsou v Pákistánu na denním pořádku.
O tomto problému by měli přemýšlet všichni, kdo tvrdí, že jim záleží na právech žen.
Raymond Ibrahim je autor knih Defenders of the West, Sword and Scimitar, Crucified Again, and The Al Qaeda Reader, významný spolupracovník Gatestone Institute sponzorovaný nadací Shillman Foundation a spolupracovník nadace Judith Rosen Friedman při Middle East Forum.
Zdroj: https://cs.gatestoneinstitute.org/19567/osudy-krestanek-v-pakistanu
