Extrémní honba za sportovními výkony je ponižování lidské důstojnosti!

 

Pak jsou "vyspělé" státy, kde se prosazuje tvrdé a časově náročné cvičení na dráhu mistrovství. Kladen je důraz na zvyšující výkon drastickými metodami, což je mnohdy ponižování lidské důstojnosti, někdy má toto extrémní trénování sklon ke znásilnění a "úchylnému" sexismu. Mnohdy při trénování dochází k trestné činnosti, ale oběti, zejména děti, nemají vůbec zastání.

 

Pak to končí anorexií, infarkty a selháním sice trénovaných těl. Současný sport tedy klade důraz na výkony za každou cenu, ale na lidství a přátelství není vůbec místo. Chudáci děti, jejichž sobečtí rodiče je nutí extrémně trénovat až do vyčerpání pro vlastní bezpracný a luxusní život. Ty děti jsou oběťmi, neboť jim bezohledný trénink totálně zhuntuje tělo!

 

Nemám nic proti sportu, když je veden harmonicky, přátelsky a bez extrémů. I vyrovnaným způsobem tréninku se můžou objevit olympijští vítězové a reprezentanti naší země. Na průběh tréninku by měl dohlížet stát, aby nedocházelo k týraní zejména nezletilých, adolescentů i dospělých sportovců. I v kapitole sportovní a reprezentační musí být zdraví a šťastný vývoj přednější. To si musejí uvědomit všechny sportovní organizace a trenéři nejen v České republice, ale i v okolních státech Evropské unie i celého světa.

 

Václav Kovalčík, Zlín