Zeman si vede na Hradě celkem dobře, čitelnější je v zahraniční politice. Na rozdíl od knížete nazval poválečný odsun správně a historicky

Zemanství pod názvem Česko vede zkrátka Zeman a podle svého

Tak našemu zemanství už druhý měsíc vládne z Hradu Miloš Zeman. Kdo předpokládal, že se bude chovat na 100% tak, jak se prezentoval ve své volební kampani, tak se zmýlil i nezmýlil. Už po tak krátkém čase lze nyní vyjmenovat oblasti, které ho zajímají více a témata, která jsou zřejmě pod jeho rozlišovací schopnosti. Směrem k vládě je aktivnější jak jeho předchůdci, k oblasti justice a hlavně k Ústavnímu soudu se chová s respektem a konečně také jeho senát doplnit, k politickým stranám je zřejmě příjemnější směrem na levici a vládní politiku a Nečasovy ministry by nejraději sám mistroval. Zkrátka Zeman...

Trochu ale na některé své sliby pozapomněl – například nezveřejnil, jak to bylo s lednovou amnestií a rolí kanceláře prezidenta Klause, nezměnil své zvyky směrem ke zpříjemnění mediálního a novinářského prostředí, také nijak výrazněji a transparentněji nezměnil dávání informací z Hradu novinářům, tedy směrem k veřejnosti.

V zahraniční politice zkrátka Zeman není Schwarzenberg – a to je dobře!

V oblasti zahraniční politiky Hradu se prezident Zeman chová celkem předvídavě. Tradičně v zahraničí nejdříve navštěvuje sousedy – Slovensko, není Rakousko. Nijak zvlášť k prezentaci republiky směrem ven nepřipouští ke kormidlu ministra zahraničí Schwarzenberga, nesouhlasí hned na každý jeho návrh ohledně jmenování velvyslanců a celkem se ke svému někdejšímu rivalu kandidátu na Hrad chová se svým zvláštním despektem a nadhledem. Nyní nás překvapil první příjemností, to když v Rakousku na dotaz novinářů kolem poválečného odsunu Němců jasně a zřetelně řekl svůj názor.

Jeho logické spojení a historické zhodnocení, že nakonec bylo lepší vyhnání Němců než trest smrti, hned naštvalo některá sdružení a spolky zejména někdejších sudetských Němců. Už tato krátká věta ale má svojí logiku – vyhnání bylo zkrátka menším trestem za vyvolání nepohody v předválečném pohraničí a také za akt zahájení světové války. Kdyby nebyla Německá akce (tj. Mnichov, okupace a protektorát), nebyla by Česká reakce – tedy poválečný odsun těch, kteří tak hlasitě roku 1938 křičeli a žádali o svůj odchod do Říše. Nic víc a nic méně nyní Zeman neřekl a nepotvrdil.

Je jasné, že k Benešovým dekretům a poválečnému odsunu Němců by jinak, zejména v Rakousku a Německu, hovořil prezident a kníže ze Schwarzenbergů, kdyby ve volbách vyhrál – ale to je také důvod občanů této země, proč ho nevolili, přestože Kalouskův cirkus pod značkou TOP 09 dělal v zájmu knížete, co mohl i nemohl. Nyní by manipulátor Kalousek rád zvláštního étosu knížete s čírem využil v blížících se parlamentních volbách 2014, ale občané už snad toto vyhrávání s nastrčenými maskoty a loutkami (tj. Bártův maskot Radek John, svlečené dámy, nebo Kalouskův lidový kníže Trautenberg) pochopili jako hodně nefér marketingový produkt a jen nový a netradiční způsob oblbování voličů. A občané ve volbách ukázali, že hloupí nejsou.

Sudetští Němci z pohraničí byli vlastně kolaboranti ve své vlasti – tedy v ČSR

Prezident Miloš Zeman je tedy směrem k poválečnému dění u nás, hlavně k dekretům prezidenta Beneše a také k odsunu Němci či potrestání válečných štváčů, i nadále konsistentní. Na tuto kapitolu dějin se také dívá svojí optikou nesouhlasu s principem poválečné kolektivní viny, ale uvádí, že až 90% sudetských Němců (kolaborantů) prokazatelně hlasovalo pro „pomahače Hitlera". Mezi největší křiklouny, kteří se Zemanem nebudou nikdy souhlasit, jsou samozřejmě představitelé rakouského a německého landsmanšaftu.

Nakonec právě tito to mají v popisu své práce – jinak by směrem ke svým spoluobčanům a hlavně voličům neměli žádné volební téma. Jejich stěžejní téma je stále probouzet poválečné období, očekávat omluvy až do nebe a nenápadně se přibližovat k tlačení na naši vládu za účelem případných finančních reparací a vyrovnání. Zkrátka zde jsou, až na prvním místě, trvalé pocity odvety a také role peněz.

Zkrátka nic nového pod sluncem. Ještě, že mladou generaci v obou zemích už toto více jak šedesátileté téma vůbec nezajímá. Nakonec odsun Němců z poválečného období se týkal většiny států tehdejší Evropy a ne jen našich zhruba 3 miliónů obyvatel. V Evropě bylo takto postiženo až na 12 milionů Němců – a jsme opět u fyzikálního zákona „akce a reakce", nebýt Hitlera a jeho bezprecedentního zahájení války, nebylo by poválečného odsunu potrestaných Němců. 

A nakonec jen malá připomínka k tématu

Vždyť ono heslo „Heim ins Reich" vzniklo právě v německých komunitách v těch státech Evropy, které pak po osvobození a skončení války Němce vyháněly. Sami občané německé národnosti si právě o to vlastně hlasitě řekli – a Miloš Zeman je správně označil za kolaboranty.

A už jen hodně komicky pak následně vypadalo prohlášení rakouského pana Zeihsela, který jako komentář k Zemanovi uvedl: "Kdyby Edvard Beneš splnil Konradem Henleinem dlouho požadovanou autonomii v rámci Československa, neměl by Hitler žádný důvod k zásahu." Vždyť všichni víme, jaké plány měl Hitler a nakonec i jím vytvořená celosvětová „Osa zla" nejen s Evropou. To do správního uspořádání ČSR, tedy samostatného a suverénního státu, vzniklého po rozpadu habsburské říše, měl co mluvit Hitler jako německý kancléř a štváč? A určitě Hitlerovi nešlo jen o naše pohraničí, k připravované válce by si našel jakýkoliv další důvody. Nemusel to být Mnichov 1938, Slovensko 1939, nebo září 1939 v Polsku.

(Matuška)