Paříž objektivem foťáku aneb Objektivně též o Karlu Lopraisovi...

Podrobnosti

Speciály CFP! / cestopisy & reportáže|

21. duben 2012|

Břetislav Olšer|

21603 x

Paříž je jedno z nejkouzelnějších měst světa. Cestovat do metropole Francie je ideální letecky, hlavně proto, že už při přistávání lze spatřit Eiffelovu věž, dva kilometry dlouhou a jedinečnou Avenue des Champs-Élysées s Vítězným obloukem. A Moulin Rouge - Červený mlýn, světoznámý francouzský kabaret, který se nachází ve čtvrti Pigalle, na Boulevard de Clichy, poblíž Montmartru...

Paříž na Seině je zkrátka zážitek. Dva a půl milionu obyvatel, v celé aglomeraci pak asi 10,3 milióny, se rozmnoží během roku na trojnásobek turistů, proto má dvě letiště; Charlese de Gaulla a Orly. Pařížské metro ročně přepraví více než miliardu lidí, celé má 14 linek a kolem tří set stanic, jež od sebe nejsou nikdy vzdálené více než 600 metrů.

Paříž, to je též zámek ve Versailles, jenž se stal po první světové válce místem, kde došlo k uzavření dohod o poválečných vyrovnáních. I po druhé světové válce se Paříž stala centrem mezinárodních jednání, byl zde přijat Marshallův plán. Jedním ze symbolů moderní architektury je například futuristické dílo Centre Georges Pompidou, na jehož vzniku se podílel i český architekt Jan Kaplický.

Paříž je pro mě i vzpomínka na chvíle, strávené při očekávání vítězné tatrovky Karla Lopraise z Dakaru. V pouštích mu neřekli jinak než “Monsieur Dakar”. Dnes je to šestinásobný vítěz nejtěžší dálkové rallye světa v kategorii kamionů. V té vyhrál s vozem Tatra v letech 1988, 1994, 1995, 1998, 1999 a 2001. Kromě zlatých má i čtyři stříbrné a jednu bronzovou medaili. Navíc byl párkrát držitelem Zlatého volantu pro nejlepšího českého automobilového jezdce. Jeho žákem a následovníkem v soutěžích kamionů je nyní synovec Aleš Loprais, nedávný vítěz nad ruskými legendami. S kamionem Tatra totiž vyhrál Rallye Hedvábné stezky z Moskvy do Soči.

Vzpomínám na cestu do Paříže, kam jsme s cimbálovkou Technik Janka Rokyty spěchali přivítat z Dakaru vítězného Karla Lopraise. Cesta autobusem trvala skoro celý den a noc. Do Paříže jsme dorazili nad ránem, po hodině jsme se dostali až pod Vítězný oblouk, kam měla celá kolona vítězů jednotlivých kategorií přijet. Něco kolem osmé hodiny ranní 16. ledna 1994 se objevily první motocykly, potom automobily a nakonec kamiony. Všichni za sebou měli na trase Paříž - Dakar - Paříž skoro 13 tisíc kilometrů. Tatra se na Champs Ellyseé báječně vyjímala. Slavnostní vyhlášení bylo nedaleko Paříže v Disneylandu.

„Trochu mě bolí v zádech, ale v rehabilitační centru v Rožnově pod Radhoštěm, kam se po závodě chystáme, se to spraví,” usmíval se unavený Karel Loprais i jeho spolujezdci Radomír Stachura a Josef Kalina. „Vyměnili jsme deset pneumatik “michelinek”. A když v poušti dojdou? Koupí se od soupeře. Běžná cena je 4000 tisíce franků za kus, v průběhu závodu je soupeři prodávají za dvojnásobek. Podobné je to i s ostatními díly či naftou. Její spotřeba během písečných etap byla asi sto litrů na sto kilometrů…” Jeden by řekl, že tito kamionoví fanatici víc prodělají než vydělají…

„Když jel Karel v roce 1986 Dakar poprvé, dvacet dnů jsme o něm nic nevěděli. Naše televize skoro nic nedávala, viděla jsem jen nějaké záběry u sousedů na satelitu. Byli jsme s Karlem domluveni, že když na trase uvidí televizní kamery, že zahouká a zabliká světly. To byl pozdrav pro nás…” říkala ustaraně pod Vítězným obloukem se rozehřívající manželka Karla Lopraise Danuše, která vždycky před manželovým odjezdem na Dakar mu napekla jeho oblíbené tvarožníky.

Je to už přes tři roky, co se od 18. února do 1. března 2009 konalo v Liberci Mistrovství světa v klasickém lyžování. Nahlédněme do rozpočtu MS. Z veřejných zdrojů šly na jeho uspořádání více než dvě miliardy korun - ze státního rozpočtu skoro 1,5 miliardy korun, z rozpočtu Liberce asi 400 milionů a Liberecký kraj přidal přibližně 165 milionů. Náklady na samotnou organizaci MS činily 623 milionů, jež šly na vrub Neumannové. Příjmy pořadatelů ale na pokrytí nákladů nestačily, což vedlo k současným dluhům. Náklady byly nakonec o 30 milionů vyšší a příjmy o 86 milionů nižší. Po skončení MS čelí organizátoři řadě žalob. Zatím je dluh ve výši cca 110 milionů Kč. Kdo všechno se asi milionově „opeřil“…? To už se nikdo nedoví, ty můj kvítku lyžový…

Od té doby jsem se procházel ulicemi Paříže už mnohokrát. Karel Loprais sice pověsil závodění na hřebík, ale pořád je v duchu se mnou při toulkách Paříží. A myslím rovněž na to, že dnes by měl být na řadě stát, aby využil věhlasu tohoto automobilového závodníka a idolu mládeže. Přestože plakáty s jeho Tatrovkou visí v každé garáži či dětských pokojích, někomu vadí, že je další tváří BESIP a zmocněncem ministerstva pro bezpečnost dopravy. „Za co pobírá měsíčně 60 tisíc korun?“ rozhořčeně se divila Česká televize. Bulvární lovci laciných senzací. Karla Lopraise jmenoval loniv květnu do funkce bývalý ministr dopravy Radek Šmerda. Faktem je, že Lopraisova gáže v tuto chvíli čítá 29 590 korun základního platu, včetně odměn to dělá cca 60 tisíc… Ale prý se za tento “nadprůměrný” plat málo ukazuje, není po něm vidu ani slechu. Opak je pravdou; ukazuje se na desítkách besed po celé republice. Každý, kdo ho zná, ví, že jezdí naprosto bezpečně. Ideální představitel Bezpečnosti silničního provozu.

A co miliardy za Opencart či audiovizuální Promopro, milionové odměny na ministerstvu obrany a vnitra, nebo Drobilové, Kopřivové, Bártové, Bémové či Janouškové a další filutové…? Kdyby jezdil Loprais na Liazce, nikdo by ani necekl, ale nějaký Moravák s Tatrou…? Škoda si politickými mafiány kazit nádherné dojmy z perly na Seině...

Snímky Břetislava Olšera

Další fotoblogy, glosy, komentáře, ukázky z knih na webech a také v evydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135)-
http://bretislav-olser.enface.cz - http://olser.cz - http://www.ltv-plus.cz/ http://www.facebook.com/profile.php?id=10000053041104#!/profile.php?id=100000530411044

Komentáře