Komu vděčíme za islamizaci?

Problém se jmenuje Evropská unie a přesměrovávání migračních toků a sdílení břemene přistěhovalectví. Tím se může velice snadno stát, že problémy, které dnes nemáme, protože zde není žádná velká komunita muslimů, můžeme mít téměř okamžitě ve chvíli, kdy Brusel rozhodne, abychom poskytli azyl několika tisícům běženců. Myslím, že toto si uvědomují už i politici a to je dobře (viz například usnesení posledního kongresu ODS). Co se s tímto dá dělat - nevím. Respektive vím - vystoupit z EU. Nic jiného mne nenapadá.

Ale to zřejmě neříkám nic nového, chtěl jsem jen tyto věci zdůraznit, protože s názvem přednášky velice úzce souvisí a nemohu je nezmínit.

Já bych se ale chtěl ve svém příspěvku zaměřit na příčiny islamizace - kde se vzala, jak to, že s tímto problémem bojujeme. Respektive, kde se vzal multikulturalismus, kterého je islamizace důsledkem.

***

Obecně se - v pravicových, konzervativních kruzích, kruzích kritických k islamizaci - tvrdí, že multikulturalismus je levicový koncept. Ne že by nebyl. Ale podle mne je třeba jít více do hloubky, přesněji určit, kde se vzal a kdo za ním stojí.

Když totiž uvidíme, kdo za ním stojí, možná na celý ten problém nahlédneme z trochu jiného úhlu pohledu a budeme nuceni o něm přemýšlet novým způsobem. A třeba nás něco napadne - něco, co by nás dříve nenapadlo.

Protože nemáme mnoho času, zkrátím to a půjdu hned ke kořenu problému.

Rozložit křesťanskou homogenní společnost mimo jiné konceptem multikulturalismu, který upřednostňuje všemožné menšiny na úkor příslušníků vlastního, hostitelského, národa, je od počátku dílem židovských intelektuálů a filosofů, výtvorem politických a politickofilosofických směrů, které na Západě iniciovali Židé.

V tom není žádný antisemitismus, to je konstatování faktu, který bychom si měli přiznat, protože jím se mnohé vysvětluje. Neházím zde Židy do jednoho pytle, sám pan Tomský je dobrým příkladem toho, že ne každý Žid má radost z toho, když křesťanská společnost eroduje pod vlivem multikulturalismu a jiných myšlenek, ale nemůžeme zároveň popřít, že tento směr má původ v židovských mozcích.

Mnozí z nás se totiž radují, že Židé jsou v boji proti muslimům na naší straně, ale já bych se tak neradoval, protože to byli především oni sami, kdo stojí za současným rozvolněním imigračních pravidel.

Možná to zní pro někoho jako informace nevhodná a politicky nekorektní, protože mluvit kriticky o muslimech se dnes už stalo normou (a já neříkám, že to je špatně - islám je špatný a je třeba ho kritizovat), ale o Židech se nesmí říci nic, co by si mohli vyložit jako kritiku a proto nejspíše i tato má slova budou nepochopena a překroucena. Ale naštěstí je k tomu mnoho literatury, především zahraniční, ale i u nás se tomuto tématu věnoval například psycholog Petr Bakalář.

Z jeho knihy si ostatně vypůjčím některé citace, protože to, co bych tady říkal sám od sebe, by někteří mohli považovat za blouznění konspiračního teoretika, ale Bakalář je vědec a ve své práci cituje jiné vědce, takže to je bezesporu důvěryhodný zdroj informací.

Dokazovat, že Židé stáli u zrodu, nebo že byli disproporčně zastoupeni a vlastně řídili mnohá radikální levicová hnutí, která znamenala pro Západ pohromu, by znamenalo udělat si zde exkurz do historie, na který ale nyní není čas. Můžete ale nad tím přemýšlet a pokud jste k sobě upřímní, zjistíte, že to jsou fakta, která nelze popřít (viz bolševická revoluce v Rusku, Marx a vůbec celá myšlenka socialismu, ale i nepolitické směry, jako například Freudova psychoanalýza - to vše mělo za cíl rozrušit tradiční západní morálku a západní, tj. křesťanské hodnoty.

Ostatně, i mezi neokonzervativci najdeme celou řadu lidí židovského původu - Daniel Pipes, Joshua Muravchik, Norman Podhoretz, Paul Wolfowitz, Richard Perle apod.

V zásadě tak můžeme říci, že Židé dlouhodobě usilují o změnu západní společnosti "takovým způsobem, aby se ukončila existence antisemitismu a poskytla judaismu možnost pokračovat, ať již otevřeně nebo v skryté podobě. Intelektuální dvojí standard těchto hnutí byl ten, že se pokoušely podminovat sociální kohezi nežidovské společnosti, přičemž judaismus měl zůstat kohezivní skupinou."(Bakalář)

K tomuto všeobecnému cíli slouží jako jeden z nástrojů právě multikulturalismus.

Aby totiž došlo k onomu otevření stavidel imigrační politiky, musela tomu předcházet nějaká indoktrinace, nějaká nová ideologie, která to ospravedlní. A tu v historii skutečně nacházíme, a to v politických konceptech, se kterými přišli především intelektuálové židovské národnosti.

Židé měli a mají i v současnosti například velký vliv na formování sociálních věd (Karl Marx, David Émile Durkheim, Claude Levi-Strauss). Například v 80. letech tvořili Židé 25 % zaměstnanců kateder sociálních věd na elitních univerzitách v USA. V 30. letech byla sociologie považována za "židovskou vědu". I u nás je řada známých sociologů židovského původu - vzpoměňme jen například pana Gabala, který je ostatně velkým podporovatem multikulturalismu.

Pokud dnes kritizujeme jako ideově naprosto scestnou představu, že je možné všechny kultury považovat za sobě rovné a pokud se toto stalo mantrou kulturních relativistů, pak bychom měli vědět, že s tímto tvrzením přišla Boasova antropologická škola a další vlivní antropologové židovského původu (míněn Franz Boas, "otec" americké antropologie)

Ale pojďme ještě dále, přímo k Frankfurtské škole (založena 1923 ve Frankfurtu), která často bývá viněna z toho, že zasela to nebezpečné neomarxistické sémě multikulturalismu a vůbec sebezničující nenávisti Západu k sobě samému, kulturní revoluce. To se dnes obecně přijímá, málo se ale ví, že i Frankfurtská škola, nebo alespoň její první generace, byla tvořena výhradně Židy. Byla založena židovským milionářem Felixem Weilem. Nacisté mluvili o Frankfurtu jako o "Novém Jeruzalému". Frankfurtská škola propagovala myšlenky Marxe a Freuda (oba Židé) a k jejímu okruhu řadíme vedle zakladatele Maxe Horkheimera a spoluzakladatele Theodora W. Adorna také filozofa Jürgena Habermase, psychologa Erich Fromma, sociologa Waltera Benjamina, filozofa Herbert Marcusea další (všichni jmenovaní byli Židy).

S těmito ideovými východisky, které se podařilo vnutit celému Západu, s touto podporou a popularizací pluralitní a multietnické společnosti, pak bylo možné provádět konkrétní politické kroky.

A i za nimi vidíme silný židovský vliv. Židé v USA se například velice silně angažovali v tom, aby bylo dosaženo změny imigrační politiky Spojených států.

Opět Bakalář: "Cílem židovských aktivistů je maximalizace kulturní diverzity. V důsledku toho bojují za vysoké imigrační kvóty, tak aby se USA staly ´univerzální zemí´. Podobně se snaží ovlivňovat imigrační politiku i v jiných státech. Obvyklým (a pravděpodobně sebeklamným) aspektem současné židovské argumentace je, že Izrael je etnicky a kulturně diverzifikovaná společnost, což je důsledkem imigrací Židů z různých částí světa." To přitom není vůbec pravda, o čemž svědčí fakt, že Židé ve skutečnosti nemají zájem o to, aby stejně tak multietnická byla imigrace do Izraele, protože ta je povolena jen Židům.

Ostatně, slavná divadelní hra Melting Pot (1908) - tavící tyglík - pochází z pera židovského aktivisty Jisra´ele Zangwilla, který ji věnoval americkému prezidentovi T. Rooseveltovi. Popisuje Židy jako snadno se integrující menšinu, což ale opět není tak úplně pravda - Židé jsou naopak známi svým kulturním a jiným separatismem.

K pokusům o zavedení přistěhovaleckých kvót do USA docházelo už před 1. světovou válkou, ale Americký židovský výbor (založený v roce 1906) všem těmto snahám úspěšně čelil.

"Přistěhovalecký zákon z roku 1921 například stanovil, že počet přistěhovalců určité národnosti nesměl v kterémkoli roce přesáhnout 3 % počtu jejich krajanů, kteří v roce 1910 žili v USA, ale narod se v cizině. Později se kvóta snížila na 2 % a klíčem pro výpočet se stal rok 1890. Soustředěným úsilím se židovské lobby podařilo v roce 1965 změnit imigrační zákony USA tak, aby se ve jménu humanitárních cílů zrušilo: jednak rasové a národnostní hledisko, za druhé pak požadavky na kvalifikovanost." (Bakalář)

Vidíme tedy, že Židé se v minulém století silně angažovali v úsilí, jehož cílem je idealizace přistěhovalectví. Používali k tomu i filmový byznys, umění a další oblasti, ve kterým měli ostatně silné zastoupení.

Aby mi bylo dobře rozuměno, nemluvím tady o nějakém židovském spiknutí, jen tvrdím, že Židé sofistikovaně používají menšiny k tomu, aby oslabili západní společnost v jejím tradičním pojetí (například v USA jsou Židé v jakési pomyslné koalici s černochy proti WASPům /bílým anglosaským protestantům/, protože ty vidí jako přirozené potenciální nebezpečí a chtějí proto oslabit jejich vliv.

Další motivací židovské menšiny může být snaha o neustálé udržování antisemitismu na určité úrovni, protože podle mnoha autorů je jistá nízká míra antisemitismu pro Židy důležitá, protože tmelící. Evropa, po svých zkušenostech se bojící se Židů nějak dotknout, tuto roli plnit nemůže, ale tradičně antisemitsky založení muslimové mohou vytvářet v Evropě potřebné napětí i ve vztahu k Židům a tím tak neustále ospravedlňovat jakékoli politické kroky Izraele. Takže muslimové v Evropě s antisemitskými incidenty mohou být pro Židy spíše výhodou.

Někteří autoři (například Udo Ulfkotte, bývalý korespondent Frankfurter Allgemeine Zeitung ve své knize "Boj v temnotě") pak tvrdí, že provokace násilí mezi muslimy v západní Evropě je jistým druhem operací pod falešnou vlajkou, která má vést k tomu, aby západní země obviňovaly z násilí muslimské radikály. A tvrdí, že za těmito provokacemi (například bouře v ulicích francouzských měst v roce 2005) stojí agenti Mossadu.

To vše může být odpovědí na otázku, jak je možné, že Evropa přistoupila na tak nebezpečný krok rozvolnění imigrace a absorbování takového množství imigrantů, které přitom absorbovat není schopna.

Závěr

Proč to vše vlastně říkám? Protože mi vadí ten naivní postoj, když se tvrdí, že Izrael je v tom boji na naší straně. Jak by také nebyl, když on ten "střet civilizací" vymyslel. Ve skutečnosti je to on, kdo nás do toho boje zatahuje, protože se sám bojí arabské přesily, a tak chce ze své kauzy udělat celosvětový konflikt, což se mu daří. A do jisté míry jde i některým lidem o vyvolávání eschatologických nálad.

Takže buďme opatrní, když vidíme, že různé evropské pravicové strany uzavírají přátelství s Izraelem, kam si jezdí pro požehnání a pro rady lidé bojující proti islámu jako je Geert Wilders apod. Myslím, že radit se s tím, kdo za to vše do jisté míry může, není úplně prozíravé a že to do jisté míry diskredituje i ta nová pravicová hnutí v Evropě, protože pak nevypadají autenticky, ale působí dojmem, že nehájí zájmy obyvatel evropských národů, ale zájmy Izraele.

A jde mi také o to, že když nyní hledáme řešení na onen velký problém islamizace a jsme v situaci tonoucího, který se stébla chytá, abychom nepřijímali bez myšlení každé nabízené řešení, protože některá řešení mohou být součástí celého problému, který jsem se tu snažil popsat a mohou ve skutečnosti stav ještě zhoršovat, což může být dokonce i jejich záměrným cílem.

Proto jsem před časem navrhl radikální řešení - odsun všech muslimů z Evropy. Nejen proto, abychom jednou provždy vyřešili problém islamizace, ale aby už do budoucna ani nebylo možné provokovat a zneužívat muslimskou komunitu ze strany komunity židovské jako prostředku k vytváření chaosu ve společnosti a k rozkladu národních států.

https://abbartos.wordpress.com/2011/11/17/komu-vdecime-za-islamizaci/