Profesor, doktor filozofie Paul Christie říká

Redakce:  Doktore  Christie, ukrajinské  události  posledních měsíců  vyzývají  u  našich  čtenářů mnoho  otázek.  Lidé  se  pokoušejí pochopit  podstatu  dění,  ale  nemohou přijít  na  logiku událostí.  Proč  nová  ukrajinská  vláda  postupuje  tak,  a  ne  jinak  ve  vztahu  k  obyvatelstvu  své  země?  Proč  se  EU  všemi  silami snaží  odervat  Ukrajinu od  Ruska?  Proč  Spojené  státy  provádí  takovou nesmiřitelnou  politiku  vzhledem k  Rusku?  Na  tyto  a  další  otázky často  nemohou  odpovědět nejen  obyčejní  lidé,  ale  i  specialisté.  Mohl  byste  trochu objasnit  situaci  vy?

Profesor:  Pro  nalezení odpovědi  na  libovolnou politickou  otázku  je  vždy  třeba  využít  metodu známou  ještě  ze  starého  Říma:  „komu  je  to  výhodné?“ Komu  ze  světových hráčů  je  výhodná situace,  vzniklá  nyní  na  Ukrajině? Co  v  ní  například  hledá  Evropa,  USA,  Rusko  a  možná  nějací další  hráči?  Kdo  z  nich  je  nejvíce zainteresován  právě  na  takovém  rozvoji situace?  Pro  odpověď na  tu  otázku musíme  přesně  určit  hlavní  světový problém  současnosti,  jehož  řešení  je  neodkladné.  Kdo  ze  světových hráčů  je  přímo  zainteresován  na  vyřešení  toho  problému,  ten  i  bude  hrát  hlavní roli  v  událostech.

Redakce:  A  co  je  hlavní světový  problém  současnosti, který  si  žádá  neprodleného  řešení, podle  vás?

Profesor:  To  je  samozřejmě  vyřešení finančních  otázek,  vzniklých kvůli  rychlému  rozvoji ekonomiky  USA  za  poslední  desetiletí. Státní  dluh  USA 17  triliónů  dolarů visí  damoklovým  mečem  nad  americkou ekonomikou  a  může  vést  ke  globální  krizi.

Redakce:  Vysvětlete  prosím podrobněji,  čím  hrozí  světu  krach  americké  valuty?

Profesor:  Pokud  Amerika bude  muset  devalvovat dolar,  zbavovat  se  dluhů  (v  případě,  pokud  jiné  způsoby řešení  dluhové  otázky nenajde),  celý  svět  se  pohrouží do  hluboké  ekonomické krize,  protože  dolar  je  světovou měnou,  na  kterou je  navázána  všechna světová  produkce.  Ihned  se  přeruší světové  ekonomické  vazby. Pád  produkce  ve  všech  zemích bude  nevyhnutelným  důsledkem destrukce  mezinárodní  spolupráce. Kvůli  zastavení  výroby se  objeví  obrovská nezaměstnanost.  Poté  nevyhnutelně příjde  pád  životní úrovně  ve  všech  zemích  světa. Pád  úrovně  spotřeby se  stane  rozhodujícím faktorem  politických  změn  v  různých státech,  když  chudoba a  hlad  budou  vyžadovat  novou  dělbu  majetku a  politické  změny. Ve  světě  plném  zbraní,  nenávisti, nechápání  a  odložených sporů  může  začít  třetí  světová válka  za  nové  dělení  sfér  vlivu.  A  tomu  scénáři se  nebude  moct  vyhnout  žádná  země,  ani  Amerika.  Pro  mě  je  teď  jednoduše nesnesitelné  myslet  o  nejhorším,  co  se  může  stát,  pokud  v  důsledku vzpour  z  hladu  se  dostanou zbraně  hromadného  ničení do  rukou  nějaké radikální  skupiny.  Tato  varianta  vyřešení finančních  otázek  je  naprosto  nepřijatelná.

Redakce:  Jasné.  Ale  pak  je  třeba  rychle najít  řešení  té  těžké  situace –  nebo  to  nemá  alternativu?

Profesor:  Naprosto  správně –  i  vy  sami  jste  odpověděli  na  otázku  o  tom,  co  je  příčinou všech  kroků  Ameriky za  poslední  roky.  Když  jsme  si  uvědomili perspektivy  zničení  lidské civilizace  na  zemi,  začali  jsme  hledat  mírové cesty  řešení  té  situace.

Redakce:  Velmi  zajímavé! A  jak  na  tu  výzvu  odpověděli  nejlepší mozky  Ameriky?

Profesor:  Bylo  nabídnuto zajímavé  řešení,  jehož  podstatu  se  pokusím  vyložit. Pro  řešení  finančních těžkostí  musí  USA  přijmout  extrémní opatření,  srovnatelné  snad  se  světovým kataklyzmatem.  Problém  je  v  tom,  jak  vybudovat takové  kataklyzma  bez  ničivých  důsledků pro  samotné  Spojené státy  a  jejich spojence.  To  znamená je  nutné  rozehrát takovou  kartu,  aby  byla  řešena otázka  dluhů  a  nevyvolána  světová jatka,  ve  kterých bychom  mohli  shořet i  my.  Možnost uhasit  dluhy  USA  bez  radikálního pádu  životní  úrovně je  realizovatelná  jen  na  cizí  účet,  jakkoliv cynicky  to  zní.  Je  nutné  najít  toho,  s  jehož  pomocí  by  Amerika  mohla  řešit  své  finanční  problémy. A  takové  přirozené řešení  bylo  nalezeno –  sama  historie dává  tu  šanci.

Redakce:  A  kdo  bude  platit řešení  finančních  problémů?

Profesor:  Přirozeně,  žádná  země  světa  by  to  nemohla  udělat, aniž  by  byla  proměněna  v  poušť.  Proto  je  třeba  organizovat  události tak,  aby  celý  svět,  každá  strana  v  té  či  oné  míře,  se  účastnila na  řešení  finančních problémů  Ameriky.  Taková globální  kooperace  nejen  dovolí  zachovat mír  na  planetě, ale  i  dá  silný  impuls následujícímu  rozvoji.

Redakce:  Jak  je  to  možné  realizovat?

Profesor:  Pro  řešení dluhů  potřebují  Spojené státy  nové  trhy,  objemem  srovnatelné s  trhem  samotných USA.  Jediným  takovým trhem  dnes  může  být  evropský trh.  Je  tedy  třeba  najít  způsob,  s  jehož  pomocí by  bylo  možné  kompletně  otevřít evropský  trh  pro  USA.  Prací  na  tom  projektu  jsme  se  zabývali mnoho  let.  Bůh  dal  Spojeným státům  moderní  technologie, nejmocnější  průmysl,  ohromné finanční  prostředky  a  gigantické  přírodní zdroje  –  to  je  třeba  využít  pro  překonání  těžkostí růstu  americké  ekonomiky. To  samé  dal  Bůh  i  Evropě,  proto  pro  řešení společných  finančně-ekonomických  problémů je  jednoduše  třeba  spojit  obě  hlavní  ekonomiky Země  v  jedinou ekonomiku.  A  pro  to  je  třeba  přeorientovat  ekonomiku Evropy  k  těsnější spolupráci  se  Spojenými státy.

Redakce:  Ale  ekonomika Evropy  je  i  nyní  těsně  svázána  s  USA.

Profesor:  Naprosto  správně. Nicméně  stupeň  spolupráce je  nutné  ještě  zvětšit.  V  podstatě  je  řeč  o  tom,  aby  se  dvě  ekonomiky  doslova slily  v  jednu, vzájemně  se  doplňujíc.

Redakce:  A  co  potom  se  závislostí  Evropy na  dodávkách  energonosičů z  různých  zemí,  v  první  řadě  z  Ruska?

Profesor:  Je  tedy  třeba  vytvořit v  Evropě  takovou situaci,  aby  se  Evropané  „sami  zřekli“  energetické spolupráce  s  Ruskem a  s  dalšími dodavateli  energozdrojů,  a  spojili  by  své  ekonomické zájmy  s  dodávkami energozdrojů  z  USA.

Redakce:  Ale  vždyť  podobný  krok  je  pro  ekonomiku  Evropy krajně  nevýhodný.

Profesor:  Správně.  Ale  jak  jinak  je  možné  mírovou  cestou vyřešit  finančně-ekonomické  problémy dvou  prvních  ekonomik světa?  Mírové  řešení problémů  žádá  ze  strany  všech  silnou  účast, a  Evropa  se  sama  dostala do  pasti,  když  podmínila  svou  ekonomiku  dodávkami surovin  z  problémových regionů.  Spojené  státy  vždy  pomáhaly Evropě,  pomáhali  jsme  obrodit  Evropu po  Druhé  světové válce,  a  nyní  Evropa  musí,  na  znamení díků  Spojeným  státům za  desetiletí  svého  rozkvětu,  se  podílet  na  obnovení  americké ekonomiky.  Kdo  je  vinen,  že  se  okolnosti vyvinuly  takovým  způspobem, že  dnes  Spojené státy  potřebují  pomoc  Evropy?  Počítáme s  pochopením  Evropanů situace,  která  vznikla, ale  v  každém případě  ustoupit  není  kam  a  my  všichni jsme  rukojmí  okamžiku.

Redakce:  Nu,  dobrá. A  co  řekne  blízký  Východ a  Rusko?

Profesor:  Politika  USA,  pokud  si  pamatujete,  byla  v  posledních desetiletích  namířena  právě  na  to,  vybudit  blízký Východ  a  přiblížit národy  toho  regionu k  „demokracii“.  Blízký Východ  v  dnešní době  zažívá  bouřlivé společensko-politické  změny,  a  v  budoucnu ty  změny  budou  jen  narůstat, proměňujíc  tento  region v  krajně  neklidné místo,  což  se  velmi  pravděpodobně projeví  na  stabilitě dodávek  surovin.  Osud Ruska  je  v  jeho  rukou. Každý  bude  přežívat jak  bude  moct  a  Rusko  by  samozřejmě mělo  od  přerušení vazeb  s  Evropou silně  strádat,  ale  stupeň  toho  strádání  bude  v  mnohém záviset  na  samotném Rusku.  Rusko  se  nyní  nachází v  krajně  nezáviděníhodné  situaci –  bude  muset  řešit  velmi  složité  a  v  principu neřešitelné  otázky.  A  co  by  Rusové  nedělali, každé  rozhodnutí  bude  v  neprospěch Ruska,  protože  libovolné kroky  ruského  vedení už  nejsou  schopny principiálně  změnit  vznikající situaci.  (pozn.  překl.: To  jen  těžko. Zde  profesor  vydává přání  za  skutečnost, nedávný  podpis  plynové dohody  s  Čínou  je  toho  přímé  potvrzení.)

Redakce:  To  znamená, Západ  se  nechystá odevzdat  Ukrajinu  Rusku?

Profesor:  Co  s  tím  má  společného  Ukrajina? Zdali  zůstane  na  mapě  světa  jediná  Ukrajina, nebo  se  rozpadne, to  nemá  pro  řešení  základního problému  absolutně  žádný  význam.  Hlavní úkol  událostí  na  Ukrajině  je  rozdělit  Evropu a  Rusko  natolik, aby  se  Evropané naplno  zřekli  spolupráce s  Ruskem  a  přeorientovali  svou  ekonomiku  na  kompletní  spolupráci s  USA.  Hlavním cílem  je  pevněji připoutat  ekonomiku  Evropy k  ekonomice  USA,  a  co  se  přitom bude  dít  na  Ukrajině  nikoho nezajímá.  Ukrajina  je  jen  prostředek, s  jehož  pomocí je  možné  řešit  všechny  problémy, aniž  vtáhnout  svět  do  další  světové  války. Ukrajině  je  určena role  závalu,  který  přetrhne  ekonomickou spolupráci  Evropy  a  Ruska.  A  jaký  tam  bude  systém, forma  vlády  –  to  jsou  naprosto  vedlejší otázky.  Jen  národ  Ukrajiny  může  určit,  nakolik tragický  bude  jeho  osud  při  zavádění  nového řádu  do  Evropy.

Redakce.:  Ale  proč  právě  Ukrajina byla  vybrána  pro  řešení  úkolu  úniku  světové ekonomiky  ze  situace krachu  americké  valuty?

Profesor:  To  je  velmi  prosté. Vždyť  právě  přes  Ukrajinu  vedou  produktovody  z  Ruska  do  Evropy.  Pokud  vytvořit  na  Ukrajině  řízený chaos  a  ukončit dodávky  ropy  a  plynu  z  Ruska,  pak  Evropa  zahoří rozhořčením.  Zbyde  jen  obvinit  Rusko  v  neústupnosti a  agresivnosti  a  Evropa  bude  nucena  přerušit s  Ruskem  ekonomické vztahy  a  přeorientovat se  na  dodávky energonosičů  z  USA.  A  my  se  tehdy  s  naším  břidličným  plynem opět  ocitneme  v  roli  zachránců Evropy.

Kdyby  se  Evropa zřekla  ruských  dodávek, zachovala  by  si  tvář  ochránkyně evropských  hodnot  práv  člověka  a  zároveň  by  pomohla  Spojeným státům  řešit  problém finančního  zadlužení.  Ano,  zřeknutí  se  dodávek  z  Ruska  vytvoří v  Evropě  hromadu ekonomických  a  sociálních problémů,  ale  kdo  řekl,  že  Evropa  nemá  platit  za  své  roky  prosperity,  nacházeje se  pod  ochranou amerického  jaderného  deštníku? Nechť  se  Evropané také  podílí  na  záchraně  prosperity svobodného  světa.  Nakonec je  třeba,  aby  500  miliard dolarů,  což  je  obchodní  obrat  Evropy  s  Ruskem,  stal  obratem  Evropy s  Amerikou.  Tehdy  budeme  mít  reálnou  šanci  vypořádat  se  s  finančními závazky  a  zachovat dolar  jako  světovou rezervní  měnu.

Redakce:  Jak  nyní  chápeme  z  vašich  slov,  Spojené  státy  nemají  v  úmyslu  stabilizovat situaci  na  Ukrajině?

Profesor:  Zde  může  být  použito široké  spektrum  kroků. Ale  cokoliv  by  se  dělo  ve  sféře  politiky  na  Ukrajině,  hlavní musí  zůstat  nezměněným –  ukončení  široké spolupráce  Ruska  a  Evropy.  Nechť  události  na  Ukrajině  míří  kamkoliv,  ale  v  každém případě  musí  vést  k  rozdělení Rusů  a  Evropanů.

Redakce:  Nemohl  byste  ukázat  na  některých  příkladech událostí  na  Ukrajině, jak  se  vaše  koncepce  realizuje? Jde  o  to,  že  někteří pozorovatelé,  když  se  snaží  předpovědět logiku  věci,  dostávají se  do  slepé  uličky,  nechápaje příčiny  kroků  nových kyjevský  vládců.  Lidé  nechápou  ani  logiku  chování Američanů  ve  spojení s  některými  kroky  po  uregulování konfliktu  na  Ukrajině.

Profesor:  Jistě.  Jen  je  nutné  si  přesně uvědomit  jednu  prostou věc:  Spojené  státy  sledují  výlučně svůj  vlastní  cíl  zachování  světového finančního  systému,  založeného na  dolaru  –  kvůli  realizaci toho  cíle  byla  i  načata ukrajinská  kampaň  po  zničení  ekonomické spolupráce  Ruska  a  Evropy.  Všechny události,  probíhající  na  Ukrajině,  je  třeba  zkoumat výlučně  z  těchto pozic.  Například,  dohoda z  21.  února, kdy  vůdci  ukrajinské opozice  a  představitelé Francie,  Polska  a  Německa  podepsali s  Janukovyčem  dohodu o  předčasných  volbách prezidenta,  byla  dopředu odsouzena  k  nedodržení.  Pokud  by  ta  dohoda  byla  realizována,  konflikt na  Ukrajině  by  se  mohl  uklidnit  a  pak  by  o  žádném přerušení  ekonomických  vazeb  Evropy  a  Ruska  nemohla být  řeč.  Bylo tedy  třeba  dohodu hrubě  porušit,  což  také  bylo  provedeno.  I  Rusko,  i  Evropa  se  měli  stát  rukojmími  kompletní nepředvídatelnosti  a  nelogičnosti kroků  nové  ukrajinské moci.  Čím  více  neporozumění  tehdy  vznikne  mezi  Ruskem  a  Evropou,  tím  dříve  se  vytvoří  podmínky pro  realizaci  našich plánů  ohledně  vytvoření na  Ukrajině  ekonomické bariéry.

Amerika  potřebuje  na  Ukrajině  takový řád,  který  by  zpřetrhal  ekonomickou spolupráci  Ruska  a  Evropy.  A  americká  politika spočívá  v  tom,  aby  se  události  rozvíjely právě  tak.  Dnes  se  události na  Ukrajině  teprve rozbíhají  a  nemá  cenu  čekat  uklidnění  –  nepokojná  Ukrajina se  musí  stát  nepřekonatelnou  bariérou mezi  Ruskem  a  Evropou.  Pochopte jedno.  Pro  zpřetrhání ekonomických  vazeb  Evropy s  Ruskem  je  třeba  Evropany tak  silně  vystrašit ruským  nebezpečím,  aby  to  oni  sami  chtěli udělat  –  je  třeba  od  základů  změnit evropské  veřejné  mínění o  spolupráci  s  Ruskem.  Je  třeba  stále  zdůrazňovat  agresivitu a  nepředvídatelnosti  Ruska, provokujíce  ho  na  eskalaci  konfliktu na  Ukrajině.  Sdělovací prostředky  musí  stále  mluvit  o  růstu  napětí na  Ukrajině,  o  násilí  a  brutalitě,  kterou páchají  Rusové,  aby  Evropa  uzrála do  předvýbušného  stavu.

Nechť  se  Evropané třesou  možné  ruské  invaze  –  vytvoření  obrazu neomaleného  Rusa,  připraveného na  libovolnou  avantýru, počínaje  obletem  americké lodi  a  konče  pohybem  ruských armád  k  hranicím Pobaltí  a  Ukrajiny, musí  být  zasvěcena veškerá  činnost  našich masmédií.  Právě  na  činnosti  masmédií nyní  závisí  nálady evropské  společnosti,  a  v  konečném důsledku  i  úspěch ukrajinské  kampaně  USA.

Redakce:  Vysvětlete,  prosím, co  Amerika  takovým rozvojem  událostí  vyhraje?

Profesor:  S  radostí. V  případě  postupného přerušení  ekonomických  vztahů Evropy  a  Ruska, Evropa  bude  nucena přeorientovat  svou  ekonomiku na  USA,  protože jen  s  ekonomikou Ameriky  je  dnes  možné  srovnat ekonomiku  Evropy  po  objemu  a  kvalitě  zboží. To  dá  mocný  stimul  k  rozvoje  americké ekonomiky,  což  dovolí začít  likvidaci  amerických dluhů.  Ale  nejdůležitější  by  se  měla  stát  energetická spolupráce  Evropy  a  USA.  Zřeknutí se  Evropy  ruských a  blízkovýchodních  dodávek ropy  a  plynu  povede  k  gigantickým  vkladům kapitálu  do  americké produkce  břidlicového  plynu, povede  k  vytvoření mocné  infrastruktury  pro  jeho  zpracování a  dodávky  do  Evropy.  Evropa bude  mít  zájem  na  rychlém vytvoření  takové  infrastruktury  a  nebude  hledět na  výdaje,  což  dovolí  USA  likvidovat  své  finanční  problémy. (nicméně  existuje  i  skeptický  pohled na  „břidlicovou  revoluci“, pozn.  překl.)

Redakce:  A  co  pokud  Evropa nebude  souhlasit  s  takovým  scénářem a  nebude  chtít  rozervat  vztahy s  Ruskem?

Profesor:  To  si  jednoduše  nelze představit  –  Evropa velmi  závisí  na  USA  v  politické,  vojenské a  ekonomické  rovině. A  kromě  účasti ve  struktuře  NATO  existuje  ještě  i  morální dluh  Evropy  před  Amerikou,  která  ji  kdysi  zachránila  před  totalitarizmem  a  zabezpečila  Evropě bezpečnou  existenci.  Ale  pokud  se  na  to  díváme  čistě  hypoteticky,  bylo  by  to  ze  strany Evropy  krajně  neracionální –  bude  jen  hůře.  Odsoudilo by  to  Ameriku na  okamžitý  krach  dolaru  a  pak  by  se  světová historie  vydala  nejhorší cestou,  o  čemž  jsme  hovořili na  začátku.  Ano,  rozervání  Evropy a  Ruska  je  těžký  krok,  ale  uchování statusu  quo  by  vedlo  k  ještě  horším následkům  jak  pro  Evropu,  tak  pro  celý  svět.

Redakce:  Děkujeme,  profesore. Mohl  byste  na  závěr  naší  besedy  říct  několik  slov  o  osudu  světa  v  nejbližší  perspektivě, jak  si  ho  představujete?

Profesor:  Jistě.  Přeorientování  Evropy na  těsnou  ekonomickou spolupráci  se  Spojenými státy  musí  vést,  v  konečném důsledku,  k  objevení se  nějaké  nové  jednoty,  pod  úslovným  názvem řekněme  Organizace  Severoatlantické  Spolupráce. Tím  spíše,  že  vojenský  základ takového  spojení  ve  formě  NATO  už  dávno  existuje.  Takové spojení  by  se  stalo  logickým prodloužením  integračních  procesů, probíhajících  v  současném světě,  a  dovolilo by  sjednotit  všechny demokratické  národy  po  obou  stranách Atlantiku  a  jedinou demokratickou  civilizaci.  K  tomu  svazu  by  se  mohly  v  budoucnu  připojit i  další  demokratické země:  Japonsko,  Austrálie a  tak  dále.  Proč  skrývat, že  takové  spojení by  se  stalo  nejmocnějším  v  historii  lidstva, a  navždy  by  odstranilo  nebezpečí obnovení  totality  ve  světě.  Takové spojení  by  podporovalo vytvoření  takových  progresivních produktivních  sil,  které  by  byly  schopné  rychlého osvojení  kosmu  a  proměny  pozemské civilizace  v  kosmickou.

Rusko,  samozřejmě,  nebude plně  vyloučeno  ze  světového  společenství, ale  jen  v  tom  případě, pokud  nebude  odporovat americkému  úsilí  po  překonání  finančních problémů.  Rusko  bude  muset  zůstat samotné  se  svými  přírodními  zdroji, pokud  bude  trvat  na  svém  úsilí  k  obnovení  ruské  hegemonie.  Pak  bude  ve  vztahu  k  Rusku  použita politika  izolace  a  podpory  demokratických  procesů uvnitř  Ruska.

Čína  může  v  nějakém  stupni pomoct  Rusku,  ale  nebude  chtít  moc  zesilovat spolupráci  kvůli  hrozbě ztráty  spojeného  euro-amerického  trhu.  Takovým  způsobem si  Rusko  bude  muset  vybrat mezi  svým  progresivním rozvojem  a  účastí ve  společné  činnosti pro  překonání  krize  v  současném světě,  nebo  se  stát  marginálem, odsouzeným  k  věčné  zaostalosti,  jako  chudý  rytíř, chránící  své  nikomu nepotřebné  přírodní  zdroje.

Redakce:  A  naposled. Řekněte,  profesore,  čím  je  podmíněn váš  úmysl  odhalit tajné  pružiny  současné ukrajinské  krize?  Co  nebo  kdo  vás  vede?

Profesor:  Nejsem  zastáncem silových  metod  řešení konfliktů,  proto  bych  chtěl  přiložit úsilí  k  mírovému řešení  problémů.  Za  tím  účelem by  měli  světoví lídři  mít  jasnou představu  o  tom,  co  ve  světě  probíhá. Jen  kompletní  otevřenost politiky  může  vést  k  předvídatelným  výsledkům. Chci,  aby  světové společenství  chápalo  těžkosti současné  situace  a  přijalo  by  silnou  účast  v  jejich rozřešení.

Kromě  toho,  i  ve  Spojených státech  a  Evropě jsou  lidé,  kteří  mají  podobné názory,  a  oni  by  chtěli prostřednictvím  našeho  dialogu donést  veřejnosti  svůj  pohled  na  mírové  uregulování problémů  a  spolupráci. Z  druhé  strany, je  mnoho  „jestřábů“, jak  na  Západě, tak  na  Východě, kteří  by  si  přáli  silové řešení  nakupených  otázek. Proto  hlavní  cíl  našeho  setkání je  ukázat,  že  existuje  mírová cesta  překonání  všech  těžkostí,  aby  lidé  chápali, že  na  nich  bude  záviset mír  na  planetě.

*  * *

Slovo  překladatele:  „Nemůžu otevřeně  říct,  jak  se  ke  mně  dostal zápis  toho  rozhovoru. Také  nemůžu  jistě  říct,  nakolik fakta  uvedená  v  rozhovoru  odpovídají skutečnosti.  Nicméně  mám  kompletní  důveru v  osoby,  jejichž prostřednictvím  jsem  rozhovor obdržel.  Mimochodem,  pokud  se  podíváme na  poslední  výroky amerických  představitelů,  uvidíme, že  jsou  v  plném  souladu s  uvedeným  scénářem.

„Představte  si,  jaká  by  dnes  byla  situace, pokud  bychom  mohli  říct  Rusku, ať  si  své  přírodní  zdroje nechá  pro  sebe“  –  řekl  viceprezident  USA  Joe  Biden  v  úterý  22.4.2014  na  setkání  se  samozvanými  ukrajinskými vládci.  V  besedě Biden  řekl,  že  prioritu  vidí  v  získání nezávislosti  na  ruských energetických  dodávkách.

zdroj:http://www.vojaciprotivalce.cz/vztah_k_valkam_detail.php?recordID=34