Rozhovor s Michelem Houellebecqem, který vyvolal kontroverzi po celém světě.

Zde jsou nejdůležitější a nejkontroverznější momenty tohoto rozhovoru, za který si vysloužil stížnost rektora Velké pařížské mešity francouzské justici za "podněcování k nenávisti vůči muslimům". Výměna podle Houellebebecqa prochází naší dobou: cestou přes nebezpečí "velkého nahrazení", amerikanizace, odkřesťanštění a další.

Houellebebecq a Onfray věnují velkou část přednášky analýze možnosti "velkého nahrazení" (nahrazení francouzského obyvatelstva neevropským). Pro autora knihy Submission to není teorie, "ale skutečnost". "Pokud jde o imigraci, nikdo nic nekontroluje, to je celý problém. Evropa bude smetena tímto kataklyzmatem."

"Čísla to objektivně potvrzují," souhlasí Onfray.

Oba myslitelé se shodují v tom, že demografický úpadek - a kulturní, ekonomický a duchovní úpadek - Západu je nevyhnutelný.

Houllebecq se domnívá, že Francie sice nepadá rychleji než jiné evropské země, ale na rozdíl od ostatních si "mimořádně dobře uvědomuje svůj úpadek".

"Musím uznat skutečnou nejistotu ohledně náboženského rozměru velké výměny. Protože nevím, jakého náboženství jsou ti lidé, kteří se stále více hrnou do Evropy. Obecně se předpokládá, že muslimů je mnoho. V afrických zemích je však také stále více evangelistů, a na tom do značné míry závisí, co se stane. V Africe již probíhají náboženské války, například s Boko Haram. Budou se bez problémů vyvážet...", předpovídá.

A bez umrtvení dodává: "Původní francouzské obyvatelstvo si nepřeje, aby se muslimové asimilovali, ale aby je přestali okrádat a napadat. Nebo by měli odejít.

Pro Houellebebecqa je zhroucení Francie truismem. "Je to sama modernost, která vytváří svou vlastní destrukci. To je velmi znepokojující," vysvětluje. Pro autora je vše, co Francie zažívá, americkou kopií.

Například," upozorňuje, "já věřím v levičáctví jen napůl. Vždycky mi připadalo těžké brát to vážně. Vidím to jako něco, co se děje už dlouho, řekněme od roku 1945, a sice otrocké napodobování všeho, co se dělá ve Spojených státech. Je to tak trochu móda, kterou lidé následují, aniž by tomu věřili. A myslím, že pokud se Amerika změní, změníme se i my.

Houellebebecq dochází k závěru, že "jedinou šancí na přežití by bylo, kdyby se nadřazenost bílé rasy stala ve Spojených státech 'módní'".

Bataclan v opačném gardu

Oba myslitelé se sice shodují v tom, že na Francouze čeká řada nebezpečí, včetně dechristianizace, degradace životního prostředí, transhumanismu, amerikanismu, velkého nahrazení a evropské byrokracie, ale jejich názory se rozcházejí v otázce islámu.

Onfray se domnívá, že islamismus představuje pro Francii menší hrozbu než Houellebecq, a tvrdí, že politický islám "není tak mocným fenoménem", ale spíše "reakcí na americkou moc". Ředitel Front Populaire tvrdí, že muslimové nakonec nahradí svou náboženskou víru konzumem, stejně jako to již udělalo mnoho jiných tradičních kultur po celém světě, včetně křesťanských Evropanů na Západě.

Houellebecq se však domnívá, že "když se celá území dostanou pod kontrolu islamistů, dojde k aktům odporu".

Vidíme," ujišťuje Houellebebecq, "že se lidé ozbrojují. Kupují si zbraně, absolvují kurzy na střelnicích. A nejsou povýšeni. Myslím, že když budou celá území pod kontrolou islamistů, dojde k aktům odporu. Dojde k útokům a střelbě v mešitách, v kavárnách navštěvovaných muslimy..... Stručně řečeno, dojde k obrácenému Bataclanu," odkazuje na útoky v pařížském divadle Bataclan v roce 2015, při nichž islamisté zabili 130 lidí a 416 jich zranili. Útoky byly ve Francii nejsmrtelnější od druhé světové války.

"Ale muslimové se nespokojí se svíčkami a kyticemi květin...", ironizoval znepokojeně.

Překlad CFP!

Pokračování: