Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

I Matrix má své mouchy

Spojení "Pravda zvítězí!" zná asi každý. Používají ho totiž všichni - politici všech stran, občané všech názorů i samozvané elity všech zemí. Každý má svou pravdu. "Pravda zvítězí!" je tak univerzální, že snad nic univerzálnějšího (mimo lásky) neexistuje.

Jenže stačí se na chvíli zamyslet a zjistíte, jak neuvěřitelně je toto spojení manipulační. Pravda je totiž o víře (uvěřitelnosti?) a věřit všemu nelze. Pokud za etalon příjemce informace vezmeme psychicky nenarušeného jedince, tak věřit všemu skutečně nemůže. Další možností je věřit jen něčemu.

To už zní o mnoho lépe, jenže čemu z té nepřeberné nabídky pravd věřit? Bude pravdou to, co vám sdělí kamarád nebo co si přečtete od oblíbeného redaktora nebo co vás naučili ve škole a nebo co řekne prezident? A bude to pravda i zítra? A pozítří? Zkrátka, už jen s pravdivostí rčení, že "pravda zvítězí" je celkem vážný problém. Zdaleka není jediný.

  • i-matrix-ma-sve-mouchy

Následující text není snadné téma. Nikoli, že by byl těžký text, ale téma. Nelze jej doporučit těm, kdo má rád věci průzračné, jednoduché a s jasným koncem. Současně bude tento článek úvodním ze skupiny textů hledající chyby, které my všichni (snad i případní jiní přispívatelé do tohoto seriálu o chybách Matrixu) zjistíme v průběhu našeho krysího závodu. Ale nezdržujme již dlouhými prology a jako vždy, začněme "od lesa".

Určitě už vás někdo v minulosti budil ze spánku. Mamka, taťka, manžel/ka, děti, pes, budík, noční můra, sousedovic vrtačka. Většinou nic příjemného. A v případě, když se vzbudíte sami od sebe - je to v pohodě? Asi ano a v tom, jak se po probuzení cítíte, se oba způsoby hodně liší. Ale určitě víte co naopak mají společného. Ano, pro oba způsoby probuzení platí, že jisto jistě víte, že už nespíte. Že sen skončil a začíná realita.

...a mimochodem, jak silně jste si tím jistým tvrzením jisti? Ano, přesně v tomto myšlenkovém intervalu se budeme nyní pohybovat.

Realita. Co je to vlastně ta "realita"? Bude nějak souviset s "pravdou"? Měla by.

Asi všichni znají Svědky Jehovovy. Je to ta sekta, co po převratu v roce 1989 začala otravně zvonit na domovní zvonky bytů slušných lidí a nabízet bezplatný průplach mozku. I s bonusem ve formě časopisů. Samozřejmě jejich, sektářských časopisů. Někdo obvyklou dvojici těchto sektářů útrpně vyslechnul, jiný letadlo multilevel marketingu nesnáší a hned je skopnul ze schodů, ale skoro vždy se oněm potulným věrozvěstům podařilo zanechat stopu, ve formě tiskoviny. Buď "Strážná vež" nebo "Probuď se".

Ale tohle není téma o jehovistech a jejich redakční činnosti. Ani o vyznavačích jiných náboženských sekt. Je to totiž v podstatě úplně jedno, na koho bychom ukázali prstem. Možná by ale stálo za to si nejdříve říci, jak se vlastně pozná (nejen náboženská) sekta.

Celkem jednoduše. Stačí rozpoznat tři základní rysy: Tím prvním je přísný zákaz samostatného myšlení pro řadové členy; druhým je absolvování školení, jak komunikovat s nečlenem dané sekty tak, aby získali nového plátce (dlužno dodat, že tyto asertivně-komunikační kurzy jsou na celkem slušné úrovni oboru psychologie a většinou jsou zakončeny zkouškou/testem absolventa) a konečně tím třetím je opovržení odpadlíkem a zákaz stýkání se s ním - tedy s tím, kdo porušil bod č.1.

Pravděpodobně vám tato univerzální definice sekty připomíná i cosi s číslem 1984. Je to docela možné, ovšem jak jsme si již řekli, nejde zdaleka jen o jehovisty. V podstatě v každém městě najdete větší či menší skupinky angažovaných věrozvěstů. Názvy mají různé. Mimo zmíněných Svědků Jehovových třeba Naděje nebo Nová naděje nebo Nový svět nebo Křesťanský spolek nebo Praví křesťané, Nový život, atp. Je to úplně jedno. Názvy se mohou lišit, avšak podstata všech zůstává neměnná. ...podobná té jehovistické - onomu známému heslu "Probuď se!" ...a budeš spasen, zachráněn.

Řeknete si: že chtějí spícímu pomoci a otevřít mu oči - na tom přece nemůže být nic špatného!

Ano, když nás někdo nabádá k probuzení, znamená to, že si myslí, že je špatně, že spíme a chce nás tím probuzením zachránit. Možná ano. Možná má pravdu, my spíme a on to s námi myslí dobře. Jenže stejně tak to může být tak, že my vůbec nespíme a naopak onomu budiči se zdá sen o tom, jak je probuzený. Prostě platí, že i když sprejer na bílou zeď nastříká gigantický červený nápis "Probuď se!", neznamená to nic menšího, než velký zmatek. Zmatek a nepřeberné množství kombinací: Sprejer-buditel ví o čem je řeč nebo si to jen myslí a nebo to napsal jen z nudy; a na druhé straně čtenář vzkazu ví, co má buditel na mysli nebo si pod tím představuje něco jiného a nebo nic neví a nikdy to ani nepochopí. A aby to nebylo tak jednoduché, nemusí být jasná ani motivace sprejera-buditele. Nápisem mohl ostatní budit k víře, ale stejně tak je mohl vyzvat k nekonečnému boji proti korupci nebo proti solárnímu záblesku, proti CO2, proti virům a bacilům, proti úrokovým sazbám... Nápis "Probuď se!"je zkrátka podobně výmluvný jako kdysi zvolání "Kupředu levá!" - to také nikdo nevěděl kudy a kam se doopravdy jde.

Když se vrátíme zpět k tomu "Probuď se!" - co to vlastně znamená?

Pro mnohé věřící sektáře to znamená, že každá kataklyzma je vítána jako možný konec světa a začátek jejich života věčného. Prostě štěstí nadosah. Třeba jehovisti se těší na život věčný v Ráji na Zemi a přerůzní jiní sektáři na nikdy nekončící polehávání na obláčku a pojídání rajských jablíček. Ti by nejraději zemřeli hned při narození.

Takovýto věčný život ve zdraví a štěstí je pro mnohé jistě silně motivující a je to vidět. Například jehovisté letos patří mezi nejzarouškovanější skupinu vůbec a kdyby jim v TV nebo v těch jejich chrámech řekli, že před viry je ochrání chůze po uších, budou chodit po uších. Udělají vše, jen aby přežili do samého konce světa a pak dál, na vylidněné planetě, mohli pokračovat v totálním blahobytu a štěstí. Prostě hedonisti až na hůru, co jediným smyslem života je jejich život věčný. Jestli toto je známka probuzenosti, tak je něco špatně.

To jsme probrali sektáře. A co to "Probuď se!" znamená pro běžné lidi?

Bohužel nelze odpovědět jednoduše. Kříže, hvězdice ani půlměsíce běžný lid neuznává, pro něj jsou Bohem jen média a konzum, takže se s tím musíme nějak poprat. Nejdříve bude zapotřebí si onen "běžný lid" rozdělit. Tedy on již rozdělený je téměř na jednotky, ale my si tuto atomizaci pro náš účel zjednodušíme. Všechny sesypeme na jednu hromadu a tu rozdělíme na dvě skupiny: na ty co plují s proudem a ty co plují proti proudu. Říká se sice, že s proudem plují jen leklé ryby, ale zapomeňme teď na to - možná je to totiž naopak a zoombie ryby jsou ty bojující s protiproudem. Vezmeme to zkrátka bez předsudků.

Aby vyhledání těch neprobuzených bylo spravedlivé, nezahrneme první čtyři měsíce tohoto roku. Na úvod roku 2020 zapomeneme, coby na období většinové totální neznalosti "smrtícího" viru jménem Korona, jenž číhal za každým rohem všehomíru. Buďme chápaví a dejme tomu, že tehdy byla korofóbie namístě. Tou dobou se téměř každého se dalo považovat za jako-že-probuzeného. Taková byla doba.

Začněme tedy stav skutečné probuzenosti národa posuzovat od května. To už se statistikům čísla nově nakažených sháněly velmi těžce, sestřičky hrály na covidových JIPkách s doktory na schovku a plícní ventilátory začaly rezivět mnohem intenzivněji, než koncem loňského roku. Dokonce ani akce celostátního mega-testování několika desítek tisíc osob s minimálním nákladem 46 miliónů korun, nepomohlo a skutečně nemocných koronavirem bylo zoufale málo.

Za tohoto stavu by se dalo říci, že nejméně drtivá většina národa si zaťuká na čelo a tvrdě udeří na totalitní zvůli byrokradů, hrajících si na Červenou Karkulku. Nestalo se. A nepomohly ani odborné články (některých) lékařů publikované v (některých) časopisech, živé rozhovory se specialisty a ani odbojný postoj senátora-lékaře v Parlamentu ČR. Zkrátka ani čísla a ani odborníci nepřehlušily dramatické vytí vlků a Červených Karkulek, vydávajících se za Vůdce národa.

Zvrat v probuzenosti měl nastat dne 25.května, kdy totalitní byrokrad blahosklonně povolil občanům se nadechnout, bez likvidační pokuty za dýchání ve výši deset tisíc korun. Toho památného dne mělo nastat velké odkládání roušek v neuzavřených prostorech. Lid se konečně mohl po několika měsících opět volně nadechnout. Jenže nestalo se. Pokud v pátek 22.5. nosilo venku roušku zhruba 90% lidí, tak v pondělí 25.5. tento počet klesl zhruba na 80%.

80%! Toto číslo prosím neberte na lehkou váhu. Naopak, zaslouží naši velkou pozornost. Totiž, i když je určeno jen kvalifikovaným odhadem, plně vystihuje podstatu národa - spícího, strachy podělaného a odmítajícího se vzbudit. Úděsné zjištění, které i v duši věčného optimisty může způsobit chronickou a neléčitelnou deziluzi.

Je ale čas trochu se v tomto ohledu porovnat s ostatními zeměmi. Třeba se česká podělanost nijak nevymyká od světového průměru a naopak jsme úplně mimo my, vyznavači svobody. Uvidíme.

Celosvětově se ví, že Američané (myšleno občané SSA) jsou zabednění a nevzdělaní. Není to žádné tajemství a ani jsme tímto tvrzením nemohli nikoho urazit. To je prostě fakt a nikdo ho nejméně dalších sto let nezmění. Konzum z národa vytvořil silikonovou masu pojídačů reklam, falešných zpráv, geneticky modifikované sóji, sádla, cukru a popíječe odrezovačů a insekticidů. Fajn, řekneme si že Američani jsou hloupoučká zvířátka s hvězdami a pruhy na tričku a že nám jich je líto, ...ale jak se z této pozice dívat na nás samotné? Jak to vlastně bylo? Američané, když jim začali lhát, zakazovat pracovat a přikazovat izolace, tak nekompromisně vyšli svá práva hájit s megafony a třeba i se zbraní v ruce. Tohle lze nazvat přiměřenou reakcí na zvůli jejich byrokradů. A my? My, dle příkazu vlků a Červené Karkulky, zamčeni doma šili roušky a ven raději ani z okna nekoukali. Nyní zbývá již jen vyhodnotit co má větší lidskou hodnotu - instinkt svobody a nebo slepá, bezmozková poslušnost? Která hodnota umožní žít lidem jako lidem a ne jako slépkám v klecových chovech?

Jako vždy hromada otázek. Naštěstí jsme toho na našem malém území zažili hodně a snad už můžeme porovnávat, kdo je a kdo není probuzený. My, chytří Češi a nebo ti přitroublí Američané?

Při diskusi mě vždy pobaví častý a obecně uznávaný argument, že jsme sice chytří, ale "my tu připosranost máme geneticky danou". A prý s tím nic nejde dělat. Prý těch čtyři sta let nadvlády Germánců a pak až do dnešních dnů nepřetržité střídání fašistů a komunistů, na nás nemohlo nezanechat své stopy. Prý už takoví zkrátka jsme a basta.

Úsměvný monolog. Oni (zastánci tohoto argumentu) vědí o tom, že když si při velké nestáhnou kalhoty, nedopadne to dobře, ale protože jsou tak zvyklí, tak si je pokaždé nechají natažené a nadělají si do nich. To zrovna nevypadá na národ lumenů. Při tomto chápání reality máme, my Čechoslováci, do probuzení ještě nekonečnou cestu a i ti přitroublí amíci jsou proti nám hotoví skřivani.

Ale pojďme dál. To totiž není konec. Doposud jsme si předvedli jen situace, kdy jedna ze stran se má za osvícenou a probuzenou. Čili jak první buditel se má za probuzeného, myslí si to o sobě a jde rozdávat svá moudra druhému, tak i ten druhý se má za probuzeného a rozhodl se budit toho prvního. Zatím to bylo na představu ještě celkem jednoduché. Ovšem při vědomí, že takovýchto "prvních" a "druhých" je něco k osmi miliardám...?

Už je asi všem pochopitelné, že na zemi vládne celkem slušný zmatek. To ale není zatím to nejpodstatnější. Totiž už sama existence této roztříštěnosti je podivná a tak nezbývá připustit taktéž variantu, že není probuzen nikdo. Ani ten nejgeniálnější vědec, ani největší filozof, ani nejsilnější vojevůdce, ani nejbohatší žid, ani nejchudší bezdomovec, ani nejosvícenější jogín, ani nejkouzelnější šaman, ani já, ani vy a dokonce ani pan VK. Prostě nikdo. Jen si občas někdo přivlastní právo na zvěstování své probuzenosti, ale děje se tak bohužel během nejhlubšího spánku všech zúčastněných. Někdo něco někam napíše, něco řekne, přičemž onen buditel neví, že spí a ani my, posluchači a čtenáři nevíme, že spíme. Mluvíme, vnímáme, reagujeme, ale spíme přitom kompletně všichni. Tedy všichni, co v této hře o sobě víme.

Ano, je těžké vůbec připustit tuto neprobuzenost. Natož o ní přemýšlet. Ale právě proto jsme začínali zeširoka. Pokud je někdo schopen akceptovat předchozí variantu sektářských buditelů ala "Probuď se!" i variantu buditelů například v nezávislých médiích, bylo by nelogické nepřipustit tuto variantu číslo dvě, že probuzen není nikdo.

Více variant už bohudík není, takže asi konec a každý ať si z toho vezme co mu libo jest. Že je to zmatek? Ano, je. To proto, že sny většinou velký smysl nedávají. Ale neukončujte se proto. Jsou to jen vjemy a jistě existuje mnoho zajímavých a ještě více zcela nelogických věcí, že zcela nepochybně chcete být u toho, až společně objevíme podstatu fungování této reality. ...samozřejmě, dá-li se tato realita realitou vůbec nazvat!

Co dělat? Nyní na úvod plně postačí si uvědomit, že tohle vše kolem nás už nedává v podstatě vůbec žádný smysl. Že počet paradoxů a absurdit již dramaticky přerostl počet logických věcí, což je typický znak snění. Podle všeho to vypadá, že nejpodstatnější bude se oddělit od informací zbytných a začít dávat smysl nesmyslům, kterých si zatím moc nevšímáme. Systematické vyhledávání pověstných "chyb v Matrixu" smysl jistě má a protože více hlav více ví, přidejte se.

----------------------------

Vysvětlivky: Slovní útvar "byrokrad" je uveden úmyslně a má vyjadřovat obvyklý vztah státních byrokratů ke státnímu a národnímu majetku.

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře