Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

DEBATA V PODZEMÍ

Počítač uložené dokumenty neupravuje, ale lidská paměť je kreativní. Některé vzpomínky nechává časem vyblednout, jiné si v archívu mozku hýčká jako zlatý fond, aby se jimi člověk (jejich majitel) mohl povzbudit, když to potřebuje. Navíc na vzpomínky má člověk kopyrajt, takže je při vyprávění může modelovat podle aktuální potřeby a nálady, přidat pár nových dialogů, které starému příběhu dodají aktuální břink.

Některé vzpomínky lze přivolat a promyšleně si ordinovat jako lék, jiné se vynořují z archívu v reakci na nějaký pocit, vůni, obdobnou situaci.

  • debata-v-podzemi
Když jsem koncem letošního listopadu (coby neviditelná režisérka) zorganizovala debatu s Jaroslavem Baštou, žasla jsem, kolik mých vlastních vzpomínek to přivolá. O přestávce v natáčení, když jsem vyšla po točitých schodech kavárny a ohlédla se na osvětlený „plac“ dole, jsem ale pochopila, co bylo tím „spouštěčem“ dávných prožitků z disentu. Stejnou, i když méně technicky vybavenou scénu jsem znala z někdejších „bytových divadel“, „bytových seminářů“ a z redakčních schůzek při tvorbě samizdatových časopisů.
 
Tehdy dávno a dnes (znovu) účastníky spojoval pocit vzdoru vůči systému, který nařizoval jakou kulturu máme „konzumovat“, co smíme studovat, co číst, co poslouchat, čemu věřit a co si myslet. Byl to souboj. Naše knihy rozepisované v deseti kopiích jsme dávali vázat pod obezřetným pracovním názvem „Diplomová práce“, a přesto je někdy zabavili ještě nesvázané a občas šel do vazby autor. Jaroslav Bašta dostal dva a půl roku za autorství letáku.
 
Neproflákal ten čas strávený v omezeném prostoru a jako šachový mistr zvítězil v turnaji ve věznici na Borech. Předtím méně pokročilé šachisty sám trénoval a aby je při výcviku zvýhodnil a povzbudil, dobrovolně si vyřazoval některou důležitou figuru (například dámu) nebo hrával „poslepu“.
 
V průběhu natáčení debaty v podzemí jsem pozorovala publikum. Stejně jako kdysi přišlo svátečně oblečené, jak se sluší a patří pro účastníky obřadu. Byli tam mladí i starší a pokud se vloudil nějaký „špicl,“ jsem si jista, že i on podlehl atmosféře setkání a třeba se dověděl něco, co mu přehodilo výhybku na cestě životem. Celý záznam debaty má víc než dvě hodiny, ale můžete si jej pouštět po částech a k některým pasážím se pak vracet. Neboť Advent je dobou pro přemýšlení a sdílení pocitů naděje...
 
 
 

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře