Dojde k uzavření velkého osudového kruhu?

Boj mezi islámem a křesťanským chápáním světa prochází dějinami Evropy jako červená nit. Velká kolonizace Evropy Turky tu byla někdy před 300 lety a byla pro Evropu velmi bolestná. V evropských očích byli po staletí Turci viděni jako nájezdní barbaři a dobyvatelé. V evropském povědomí bylo do 19. století slovo Turek velmi úzce propojeno se slovem islám, který byl označován za turecké náboženství, Korán pak za tureckou Bibli a slovo Turek se stalo synonymem pro muslima vůbec. V některých českých pohádkách se Turci nezřídka objevují jako obecný motiv předznamenávající nebezpečí a nevyhnutelnost zlého osudu. Turci zde symbolizují vše nepřátelské, představují chaos proti řádu, šílenství proti rozumu.

Za vlády sultána Sulejmana I. Nádherného Osmanští Turci začali postupovat směrem na západ – v roce 1521 dobyli Bělehrad, v roce 1526 porazili českého a uherského krále Ludvíka II. Jagellonského v bitvě u Moháče a v roce 1529 poprvé obléhali Vídeň, kvůli blížící se zimě se však turecké vojsko stáhlo. Za vlády sultána Mehmeda IV. expanzivní politika Osmanské říše na západ pokračovala a v roce 1683 došlo k druhému obléhání Vídně. Velké obléhání Vídně v roce 1683 bylo historickým vyvrcholením tureckého tažení a představovalo jednu z hlavních bitev mezi Habsburky a Osmanskou říší.

Podíváme-li se na dnešní situaci se zaplavováním Evropy islamisty, pak nalezneme jasnou spojitost. Jistě, dnes je metoda obléhání mnohem sofistikovanější a je ,,převlečena“ za humanitární proces, nicméně výsledek, tedy že ve většině Evropských zemí má převládat muslimské obyvatelstvo, kterému to stávající postupně předává všechna práva a pravomoce – to je výsledek stejný, jako při jakékoliv předchozí kolonizaci. Na vnější formě nikdy nezáleží tolik, jako na cíli a výsledku. Konec konců paralela s Turkem také není od věci, když si uvědomíme, že nyní má být ,,řešením“ záplavy muslimů do Evropu ,,obchod“ s ,,hlavním Turkem“, jehož velkým přáním bylo a nejspíš i je obnovení velké Osmanské říše. A byla to právě tato Osmanská říše, která před třemi stoletími dobývala Evropu.

Osmanští Turci využili toho, že byly evropské státy vyčerpané dlouhou a náročnou 30letou válkou. Obsadili celý Balkánský poloostrov, více než polovinu Uher a v plánu měli zničit Rakousko.

To by pro Evropu znamenalo doslova katastrofu. Osmanům, kteří vyznávali islám, by se tak dostal do rukou poslední obraný val ve střední Evropě. Po pádu Vídně by následovalo obsazení jak celého Rakouska, tak i Českého království. Cesta do západní Evropy by byla volná.

Povšimněme si ,,osudového okamžiku“, kdy se v roce 1683 srazila Svatá liga /svaz zemí, které se rozhodly společně bránit nájezdníkovi/ s Tureckými jednotkami u Vídně a porazila je. V této Svaté lize byly státy Habsburské monarchie, Polsko Listevské a Říše Římské. Toto mezinárodní spojenectví jim umožnilo vítězství nad mocným protivníkem.

V letošním roce, kolem 11-12 září uplyne 333 let od této památné bitvy, která díky spolupráci různých států zachránila Evropu před pohlcením Tureckem a islámem.

Jak jsem již uvedl, některé významné děje se opakují, pokud nebyly zcela uzavřeny a naplněny. Jestliže se dnes situace podobným způsobem opakuje, pak je pravděpodobné, že osud přinese i opakování 11 září, jako příležitost k vítězství, nebo kapitulaci. V zákonu čísel /alespoň v tom, který používám/ znamená číslo 3 - Světlo. ,,Světlo ve tmách“, vždy znamenalo naději a příslib něčeho lepšího, spravedlivého. Tři trojky pak znamenají nejen násobení pojmu, ale i vyjádření uzavření dějů. Vynásobením pak dostaneme číslo 9, což je číslem víry. Víru nelze chápat jednostranně, jen jako víru ve Stvořitele, ale i jako pojem obecný – víra v dobro, spravedlnost a řád vesmíru – to vše pak u některých lidí evokuje i pojem Bůh. Můžeme je však nyní chápat jen obecněji - jako víru ve vítězství, víru v zachování řádu Evropy i když víme, že tento současný boj je i bojem mezi dvěma věroukami – křesťanstvím a islámem. A my patříme ke křesťanskému světu, ať už jsme církevně chápáno ,,věřícími“, či nikoliv.

Americká jasnovidka Elizabeth Joyce předpověděla ve svém proroctví k letošnímu roku, mimo jiné, i rozpad EU způsobený jejím selháním a zveřejněním podvodných praktik v řadách jejího vedení, které mají vyjít na světlo.

To vše nám ukazuje, že by mohly nastat okolnosti a situace příznivé pro vítězství, ale jen za předpokladu, že my lidé neselžeme, ale budeme sami intenzivně bojovat za tento cíl. Bojovat ve smyslu bdělosti, pozornosti k vývoji událostí, šířením informací, podporou všech smysluplných aktivit, posilováním lidí, kteří podléhají beznaději z budoucnosti…a v neposlední řadě - hledáním spojenců.

V určitých filozofiích je začátek září spojován s očistou, obnovením správného řádu vesmíru. To je dalším postřehem, který nás může podpořit. Nepodceňujme i moc myšlenek. I myšlenka je energie, která podléhá zákonu slučování a posilování. Jsou-li stejné myšlenky intenzivně lidmi prožívány a je-li těchto lidí mnoho, dochází k vytvoření silných energetických polí, které pak ovlivňují jednak lidi /kteří pak třeba udělají něco, co se od nich vůbec neočekávalo, aniž dokáží vysvětlit, proč to udělali/, ale spolupůsobí i k vytváření zdánlivě nahodilých situací, které podporují fyzické splnění.

Využijme tedy tuto příležitost, kterou nám vesmír nabízí, spojme naše úsilí a pomozme vytvořit děj, ať už jeho vnější forma bude jakákoliv, který přinese dobro pro Evropu a naši zemi…

-ZF-

http://cozivotdal.eu/