Oni jen dělali svoji práci, teto. Jako Adolf Eichmann. Šlo jim hlavně o fungující veřejnou správu.
Takže tety vzpomínky jako že jo, ale že o tom nemám mluvit ve škole. Tam že platí, že nás osvobodili Rusáci, pardon, Sověti, protože to tak režim vyžaduje, jasný?
Na základní škole jsme furt museli chodit k těm jejich pomníkům a projevovat jim tam úctu, že náš osvoboždíli, což mi čtyřicet let poté připadalo poněkud přehnané.
Také nás krmili historkami, že je Češi zasypávali kyticemi šeříku, který zrovna kvetl a sovětští vojáci hráli na garmošku a tancovali kozáčka. Děda s tím tak úplně nesouhlasil a rozhodně nikoho šeříky nezasypával. Říkal, že Rusáci měli vši, byli imrvére ožralí, každej měl dvoje troje hodinky, které sebrali mrtvým Němcům, ukradli všechno, co nebylo přibitý, sežrali co viděli a ženský se před nimi schovávaly na půdě. Taky se nechal slyšet, že to většinou byli nějaký mongoloidi odněkud ze stepi, kteří vůbec ani nevěděli, kde a proč jsou. Kupodivu děda nikdy nenadával na vojáky wehrmachtu.
Jak vidíme, oficiální verze se od reality poněkud lišila.
Zmiňovat Američany a jejich podíl na osvobození byla poukázka na průser, takže to radši nikdo nedělal, ačkoli všichni věděli, že tady byli.
Já věděl, že nás kromě Rusů osvobodili Američané.
Soudružka učitelka věděla, že nás kromě Rusů osvobodili Američané.
Já věděl, že úča ví, nás kromě Rusů osvobodili Američané.
Soudružka učitelka věděla, že já vím, že nás kromě Rusů osvobodili Američané.
Já věděl, že úča ví, že já vím, že nás kromě Rusů osvobodili Američané.
Soudružka učitelka věděla, že já vím, že ona ví, nás kromě Rusů osvobodili Američané.
A tak donekonečna.
Hráli jsme hru. A nikdy by mě nenapadlo, že se to stihne otočit a moje děti budou hrát hru znova, ale v opačném gardu. Doufám, že Kakuna neplácne ve škole něco nevhodného, jako že třeba demarkační linie byla v Kamenném Újezdě a že Budějovice osvobodili Rusové.
Největší prča na tom je, že třeba taková Danuše Nerudová, která učinila historické zjištění, že nás osvobodili Američané, musela tu pakárnu zažít taky. Je sice mladá a pohledná, ale jinak je ročník 1979. Do nějakých svých 10 let věku, tedy do čtvrté třídy základní školy, se musela na té komedii a adorování sovětských osvobožditelů podílet taky. Tím pádem také ví, jak to překrucování minulosti vypadá a musí vědět, jak to na ni působilo. Kromě toho Brno skutečně osvobodili Rusové, s tím jí ani policie nepomůže.
Nebo vládní politruk Foltýn. Je dokonce ročník 1976, ten musel povinně lízat prdel Rudé armádě až do 13 let věku. Ten taky musí dobře vědět, jaké to je, ohýbat minulost z politických důvodů. Já chápu, že je ve stresu, když od něj dávají ruce pryč, ale ať si zavzpomíná, jaké to bylo, když na základce jako malej čůral u plotu a tehdejší vládní strategičtí komunikátoři mu lili do hlavy, že nás osvobodili Rudoarmějci.
A jak k tomu přijde ústřední hrdina naší libtardské junty, ukrajinský voják? Ukrajinci byli druhou nejpočetnější národností v Rudé armádě, hned po Rusech, a v roce 1945 tvořili celých 20% stavu jejích aktivních jednotek. Ne, ne, oni neválčili jen na straně Bandery. I soudruh Cemper to připustil, a když to říká Cemper, tak to musí být pravda, nebo? S velkou pravděpodobností osvobodili Československo z 20% Ukrajinci a jejich podíl na ztrátách byl pravděpodobně také blízko toho. Sláma u kravína, zase o důvod víc milovat Ukrajinu, podporovat boj do posledního Ukrajince a rozhodně odmítat snahy o předčasný a nespravedlivý mír! Je politicky správné upírat Ukrajincům zásluhy na našem osvobození? Neměl by z toho někdo vyvodit důsledky?
Zdroj: https://dfens-cz.com/od-rusa-nebo-od-usa-nehodici-se-skrtnete/
