Třetí světová válka už začala – řekl poradce Zelenského

„Události, ke kterým bude ve světě docházet, se nezastaví. Pokud si někdo myslí, že třetí světová válka nezačala, tak je to velká chyba. Už začala, nějakou chvíli si procházela hybridním obdobím a teď vstoupila do aktivní fáze,“ uvedl Danilov v úterý na Kyjevském bezpečnostním fóru. Informoval o tom web ukrajinského časopisu Focus.

Podle Danilova svět podléhá iluzi, že se konflikt týká pouze dvou zemí. „Pokud si někdo myslí, že je to jen nějaké vyjasňování vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou, tak to je omyl. Všechno je mnohem více komplikované,“ doplnil Danilov.

Někdo si tady zahrává skutečně s ohněm, řekl bych. Toto není jenom nějaké řečnické cvičení nějakého propagandisty. Jsou to slova člověka, který má k ukrajinskému prezidentovi podle zdrojů skutečně blízko.

O tom, že válka na Ukrajině, kterou rozpoutalo Rusko v únoru roku 2022, má potenciál přerůst ve světový konflikt, píši více méně od počátku ruské agrese. Nicméně, pokud se takto vyjadřuje člověk v okolí ukrajinského prezidenta, měli bychom všichni zpozornět. Podle zdrojů, které cituji, se však onen poradce vyhnul tématu třetí světové války vlastně velkým obloukem. Vůbec totiž nezmiňuje jaderný potenciál, který dnes Rusko, USA a další jaderné státy včetně Izraele a Severní Koreje mají.

V jaderném věku existuje či spíše existovala jasná hranice mezi válkou tak zvanými konvenčními zbraněmi a použitím jaderných zbraní. V éře soupeření USA a SSSR se vedla řada válek, které mohly přerůst ve třetí světovou válku. SSSR a USA tak proti sobě bojovaly v Koreji, pak ve Vietnamu a naposledy při sovětské invazi do Afghánistánu, v níž USA podpořily ty síly, proti kterým pak neúspěšně bojovaly asi dvacet let v tomto století. Píše se o tom, že třetí světová válka hrozila při tak zvané Kubánské krizi. Karibská krize (též Kubánská krize) byla mezinárodní politická krize. Hrozilo, že přeroste v jaderný konflikt. Vypukla v roce 1962 v důsledku rozmístění sovětských raket středního doletu na Kubě, kterým SSSR odpověděl na umístění amerických raket v Turecku.

Podívejme se proto na aktuální situaci v jaderném arsenálu států světa.

Většinu jaderných zbraní má Rusko a USA

Skloňování Ruska coby mocnosti s největším počtem jaderných hlavic je na místě. Podle údajů Stockholm International Peace Research Institute z listopadu 2021 disponuje ruská federace 6 257 jadernými zbraněmi, druhé Spojené státy mají k dispozici 5 500 hlavic a třetí Čína 350. Celkem se na naší planetě nachází 13 080 jaderných zbraní, z nichž 9 600 může být použito pro vojenské účely a zbylé jsou v nejrůznějších fázích rozebírání a demontáže.

Je otřesné – nenapadá mě jiné slovo než toto – když v Česku existuje obrovská skupina lidí, která si myslí, že Rusko NEMÁ jaderný arsenál funkční. Z toho potom plynou ony výkřiky zejména mužů o tom, že je nutné Rusko zahnat až za Ural a se železnou pravidelností jsou tyto výkřiky doprovázeny tím, že v Rusku je bordel a jaderné zbraně nemá funkční. Pokud by tak tomu bylo, tak už by USA dávno na Ukrajině proti Rusku zasáhly a byl by, jak naivně věří tolik českých stratégů, od Ruska pokoj.

Bohužel, tak tomu není a USA se drží hezky zpátky. To je ostatně i příčina, proč se NATO vedené USA vyjadřuje k „třetí světové válce, která probíhá na Ukrajině“, tak nevýrazně, jak tvrdí ukrajinský poradce prezidenta Volodymyra Zelenského.

Je jistě zajímavé, že komunista Chruščov a prezident USA Kennedy v roce Kubánské krize nakonec dospěly k dohodě a k jadernému konfliktu nedošlo. Možná to bylo i tím, že v tehdejší době byly ještě v čerstvé paměti výsledky jaderného bombardování Hirošimy a Nagasaki z roku 1945. Dnes je zřejmé, že již tři generace nezažily dosud první a zatím poslední použití jaderných zbraní a zdá se, že si dnes velká většina nedokáže představit důsledky jaderného konfliktu.

Na závěr pak dodám slova našeho generála a náčelníka Generální štábu Karla Řehky pro polský list Rzeczpospolyta: Řehka také dodal, že musíme usilovat o vojenské vítězství na ukrajinském bojišti „tak dlouho, jak to bude potřeba“. Kromě toho se také musíme připravit na budoucí možný konflikt s Ruskem, které pro nás bude neustále hrozbou. „Toto musíme udělat co nejdříve i přesto, že se mluví o deseti nebo patnácti letech, tak je to velmi naléhavé a nesmí se promarnit žádný den. Obrana se nevybuduje přes noc. Jedinou možností je ukázat agresivnímu Rusku, že veškeré jeho snahy jsou odsouzeny k nezdaru,“ podotýká Řehka v článku pro Rzeczpospolita.

I náš náčelník Generálního štábu Řehka očekává do 10 až 15 let válku s Ruskem a ani on nezmínil existenci jaderných zbraní. I pan generál Řehka by se měl zamyslet nad minulými konflikty a hrozbami a na způsobu řešení těchto konfliktů v minulosti dříve, než ona avizovaná třetí světová válka skutečně propukne.