Už zase v České kotlině zní "ptydepe"?, aneb Kdo je Mgr. Karolína Peake?

Podrobnosti

Blogy / DALŠÍ BLOGY|

3. srpen 2012|

Pavel Victorin|

14706 x

Vicepremiérka katastrofální Nečasovy vlády, kterou si nepřeje již téměř cca 90% občanů ČR, tak kvůli kolabujícímu registru vozidel relativizuje situaci svého kolegy - politického kariéristy a turisty přestoupivšího z "výtahu ke kariéře" - Věcí veřejných /VV/ do obskurní imaginární "vládní parlamentní strany" LIDEM /liberální demokraté/, kterou "Kvačka" vychytrale založila k udržení svého vlastního vládního koryta.

Další představitelka "české politické pakultury", která je placena daňovými poplatníky jako "předstíratelka vládního boje proti korupci", ke stále kolabujícím a nevýkonným registrům svého neschopného vládního kolegy Pavla Dobeše, svým charakteristickým "ptydepe", rádoby důležitě přes média občanům sděluje - "Já jsem se sice velmi příkře vymezila vůči ministru dopravy v souvislosti s centrálním registrem vozidel, považuji za velmi poškozující pro vznikající politickou stranu LIDEM, pokud máme svěřeno ministerstvo, kterému takto zásadní systém padá. Pokud tam došlo k vyvození odpovědnosti na nižších úrovních, pak myslím, že k tomu mělo dojít daleko dřív".

Dávají důstojně znějící slova vicepremiérky vůbec nějaký reálný smysl? Nemyslím jednotlivá podstatná jména, slovesa a ostatní větné členy - ty jsou jednotlivě srozumitelné, nýbrž jejich smysl v souhrnu, jako v celku.

Neřešme co vážená vicepremiérka Nečasovy vlády důstojně sdělila lidu přes média k Dobešovým trapným registrům dále - z hlediska reálného významu se informační hodnota celého jejího proslovu opět jako obvykle blíží nule. Viceprémiérka mistrně ovládá řečnický styl, který je čítankovou ukázkou absurdní mluvy komunistických představitelů Husákovské éry, označované mezi někdejšími disidenty, dle termínu z jedné her zesnulého dramatika Václava Havla, jako "ptydepe".

Osvětleme si trochu současnou úspěšnou političku, která nás dvacátý třetí rok po Sametové revoluci opět oblažuje nic neříkajícím, avšak nesporně důstojně znějícím plkáním, jako za časů našeho mládí, nás - "Gottwaldovy mládeže". Kdo je Karolína Peake?

Ctižádostivá česká rodačka se narodila v Praze, jako  Karolína Kvačková, v roce 1975. Zde také prožila dětství a mládí. V dospělém věku, jako studentka práv Karlovy univerzity, o prázdninách v rodném městě jako brigádnice učila cizince češtinu. Tak se v roce 1995 seznámila s Charlesem Peake /1962/, který tehdy do české metropole přicestoval z rodného australského Sydney, ve kterém se narodil hongkongskému Číňanovi a české matce, jejíž rodiče v roce 1948 do Austrálie emigrovali. Anglické příjmení Peake si nechal po adoptivním otci, který byl Američan. Před přicestováním do Prahy Charles Peake v USA získal titul MBA na The Garvin School of International Management a byl již několikanásobným dolarovým milionářem. Není divu, že v něm ambiciózní brigádnice Kvačková našla zalíbení.

S pomocí budoucí manželky čínsko-australský dolarový milionář vypiloval češtinu a začal v ČR vydělávat. Postupně zastával manažerské pozice u CitiBank, Commerzbank a coby předseda představenstva také vedl firmu Czech On Line, která provozovala webový portál Volny.cz. Později se oficiálně začal věnovat obchodu s realitami. Nyní, více než práci mimo domov, sdílený s manželkou a jejich dvěma syny v historickém pražském paláci na Velkopřevorském náměstí, dává přednost roli rentiéra a muže v domácnosti.

Slečna Karolína si svého vytouženého dolarového milionáře vzala za manžela v roce 1999. Rodilá "Češka jak poleno" zatoužila stát se světoběžnicky působící sofistikovanou tajuplnou dámou se "zápaďácky znějícím" příjmením. Možná se sňatkem také zbavila dávného komplexu kvůli velmi česky znějícímu humornému rodnému příjmení - Kvačková?

Nejen já však nechápu - proč právě v případě české rodačky a české občanky Karolíny Kvačkové, provdané za cizince Charlese Peaka, veškerá česká média a čeští veřejní činitelé, jí důsledně oslovují a pojmenovávají dle naší mateřštiny nepřípustným způsobem "Peake" a nikoliv "Peaková", či Peakeová", když naopak všem cizinkám jejich oficiální anglická příjmení u nás důsledně przníme koncovkou - "ová"?

Proč pro političku Peake - Kvačkovou u nás neplatí pravidla dobrých politických mravů lze pochopit - tím se neodlišuje od pokleslého morálního standardu "demokraticky volených představitelů lidu" v českém polistopadovém politickém hnojišti, ale proč pro její prezentaci v médiích neplatí ani pravidla češtiny - to bych opravdu rád věděl? Z komunikace s řadou spoluobčanů vím, že v uvedeném ohledu nejsem jediný, kdo nechápe, proč se u jejího příjmení nepoužívá povinné české přechýlení?

Ale věnujme se "nezadržitelnému politickému vzestupu" ctižádostivé pražské rodačky. Do politiky vstoupila jako členka ODS v roce 1997, avšak zde podle svých slov "nedostala absolutně žádný prostor dělat jakoukoliv reálnou politiku". Zní to jistě lépe, než upřímné přiznání, že mezi zasloužilejšími, služebně staršími "modroptáčníky", realisticky nespatřovala příležitost k vybudování vlastní politické kariéry. Ukázala však své nadání halit poměrně jasné motivy do úctyhodného "ptydepe", klamně evokujícího prostodušším posluchačům náznaky existence jakési "vyšší morálky" v její nic neříkající mluvě.

V roce 2005 zorganizovala jako matka dvou malých kluků a členka ODS v rámci komunální politiky petici za zachování Vojanových sadů, kvůli budování dětských hřišť, kterou zastupitelstvo MČ Praha 1 přijalo do svého volebního programu. Zúčastnila se ve věci debat s členy strany Věcí veřejných /VV/. Jako bez skrupulózní sebevědomá mladá žena ráda se předvádějící v plavkách /viz její volební plakát z té doby/ a možná i jako  "spřízněná politická myslitelka", tehdy silně zapůsobila na vynikajícího straníka VV - Josefa Dobeše /1964/, alias "Malého Bobeše" - psychologa vazební věznice Praha-Pankrác a šéfa bezpečnostní agentury ABL JUDr. Víta Bárty, pozdějšího tragikomického ministra školství v Nečasově vládě.

Okouzlený "Malý Bobeš" Karolíně galantně nabídl přestup z ODS do VV. Tím byl konečně opravdu nastartován její vytoužený kariérní postup. Za VV byla v obecních volbách 2006 zvolena jako nezávislá kandidátka do zastupitelstva městské části Praha 1, kde se stala členem Kontrolního výboru a několika komisí. V roce 2007 se stala řádnou členkou strany VV.

Při kampani před parlamentními volbami 2009 Karolína opět "politicky operovala" svými tělesnými vnadami na sexuálně atraktivním billboardu s   heslem - "Kluky pusťte k vodě - volte naše holky", na němž se s dalšími třemi členkami VV předvedla pouze v plavkách. Jednou z jejích neoděných kolegyň na plakátu i ve straně byla další pozdější "hvězda české politické scény" - dnešní poslankyně Kristýna Kočí, proslulá trestním oznámením o obdržení  "půjčky na kabelku" od svého stranického šéfa Víta Bárty. Pro "velký úspěch" fotek političek v plavkách pak o půl roku později, při kampani před parlamentními volbami, byla dnešní vicepremiérka Nečasovy vlády mezi šesticí členek VV, které nafotily další pokleslé politické lákadlo - "sexy kalendář".

Ať si o vkusnosti "Karolínina oblíbeného pózování v plavkách pro veřejnost", možná leckdo "myslí své", každopádně je skutečností, že jí v  kariéře členky politické žumpy neublížilo, ba naopak.

Po volbách v roce 2010 se "pravicová politička v plavkách" stala poslankyní parlamentu, do kterého byla zvolena za VV v Praze z druhého místa kandidátky. Při sestavování Nečasovy vlády ji chtěl předseda strany Radek John nominovat na ministryni, avšak vzhledem k rodinným povinnostem atraktivní kariérní nabídku odmítla. Možná se tehdy ještě naivně domnívala, že od svých ministrů bude šéf Nečas požadovat předkládat nějaké reálné prokazatelné výsledky a netroufala si na post šéfky konkrétního rezortu?

Jisté ale je, že nekontrolovatelné plnění imaginárního "boje s korupcí", kterému se v čele svěřeného aparátu státních vládních úředníků ve vládě premiéra Nečase jako vicepremiérka "zodpovědně věnuje", je post bez  rizikový a veskrze jinak pohodlný a příjemný.

Ve fiktivním boji proti korupci Karolína rázně "kráčí od úspěchu k úspěchu", což ve vládním "ptydepe" dokládá úspěšným odškrtáváním z množiny asi osmdesáti vágně definovaných "závazných bodů" protikorupčního programu. Zmíněné imaginární "úspěšné protikorupční plnění" nyní již vykazuje ve výši 60% - za což jistě zasluhuje finanční přilepšení, které si nedávno Nečasova vláda "byla nucena přisoudit".

Podle švejkovských, avšak v Nečasově vládě vážně platných kritérií, mají čeští občané uvěřit, že po odškrtnutí zbylých cca 40% bodů protikorupčního programu, tj. po "splnění" zbylých asi 32 vágně definovaných úkolů, bude v ČR díky píli a pracovitosti Peak - Kvačkové, a samozřejmě za náročné supervize Petra Nečase, už korupce z vládních míst úspěšně 100% vymýcena.

Vystupování zmíněných neseriózních státníků lze jistě akceptovat jako svého druhu dobrý absurdní humor ze života, avšak čeští daňoví poplatníci, kteří si trvale musí stále více utahovat opasky, jsou nuceni aktéry průhledné vládní komedie zcela vážně výtečně honorovat a zejména neustále kontinuálně doplňovat státní pokladnu, střeženou totálně zkompromitovaným ministrem Kalouskem, aby jejich "demokraticky volení zástupci" a jejich přátelé měli z čeho "odklánět" toky peněz do vlastních kapes, či přesněji na tajná konta do zahraničí.

"Úspěšná" vicepremiérka se ve sněmovně, kromě "protikorupční strategie", také věnuje otázce "reformy justice". Od července 2010 byla rok předsedkyní sněmovního ústavně-právního výboru, kde se na vedoucím postu vystřídala s rovněž "mimořádně kvalitním" zástupcem lidu - Mgr. Markem Bendou /1968/, o kterém mi zde na webu již dříve vyšel článek s názvem - "Hvězdné okamžiky Budižkničemovy slávy definitivně skončily?". Proto se mu nebudu věnovat v rámci tohoto textu.

V dubnu 2012, po odchodu strany VV z vlády, pro trvalé neshody Radka Johna a Víta Bárty s premiérem, vicepremiérka Peake - Kvačková z "výtahu", který jí vyvezl k politické kariéře, nečekaně a podle bývalých stranických kolegů bezcharakterně, z VV vystoupila. V charakteristickém řečnickém stylu dle absurdní hry Václava Havla, svůj krok zdůvodnila dojemnými slovy o své údajné osobní "nespokojenosti s nedostatečnou sebereflexí strany VV a praktikováním neseriózní politiky výhrůžek a ultimát úctyhodnému premiéru Nečasovi".

Poté Karolína začala spolu s několika dalšími bývalými poslanci VV a právě také s nynějším "odvolávaným - neodvolávaným" ministrem dopravy Mgr. Pavlem Dobešem /1982/, jinak kolegou - stranickým turistou vystoupivším také z VV, připravovat vznik nové politické strany, coby existenčně nezbytné součásti koaliční vlády Petra Nečase.

Ve straně LIDEM, stvořené Peake - Kvačkovou ve stylu známé pohádky Hanse Christiana Andersena "Císařovy nové šaty", ve které jak známo členové vládního dvora servilně vychvalovali jak Císaři sluší jeho krásné nové šaty i když ve skutečnosti vůbec žádné neměl a byl zcela nahý, pak vicepremiérka sebe samu jmenovala předsedkyní.

LIDEM byla oficiálně zaregistrována 29. května 2012 a od té doby je dosud "ve stavu zrodu". V české politické hnojné, či bahenní vládní realitě, to však zcela postačuje k udržení kýžených vládních koryt nejen Peake - Kvačkové, ale i neschopnému Pavlu Dobešovi a dalšímu "pilíři české vlády" - ministrovi pro místní rozvoj ing. Kamilu Jankovskému /1958/.

Vládní posty třech stranických přeběhlíků z VV do imaginární strany LIDEM, která v době voleb do Parlamentu ještě neexistovala ani ve snech, natož aby jí voliči mohli dát nějaké hlasy, jsou premiérem Nečasem, knížetem Schwarzenbergem, ministrem Kalouskem a dalšími zainteresovanými členy vlády, která by bez LIDEM padla, účelově nestydatě nepravdivě prezentovány jako "výsledek demokratických parlamentních voleb v roce 2010". Ochranou ruku nad touto účelovou ústavní taškařicí drží "Táta" z Hradu, proslulý "poctivostí" již z časů privatizační bratrské spolupráce s Viktorem Koženým.

Ke cti Karolíny Peake - Kvačkové je však dlužno přiznat, že jako význačná politička - nepostradatelná členka Nečasovy vlády a vicepremiérka, se na veřejnosti již neprezentuje v plavkách, nýbrž vždy dostatečně oděná, zpravidla v důstojném dobře střiženém dámském tmavém kostýmku.

V pseudodemokratické vládě "rozpočtové zodpovědnosti" Petra Nečase, kterou si již nepřeje více než 86% občanů, je možné leccos. Třeba ČR označovat za "policejní stát", jak médiím kuriózně opakovaně svěřoval, spolu s dalšími zajímavými duševními pochody, její vlastní člen a vážený současný ministr financí Kalousek při urputném bránění řádného vyšetření předraženého nákupu letadel CASA, zorganizovaného podle jeho "odborných rad" jeho stranickou kolegyní, exministryní obrany Parkanovou, za předchozí vlády "modroptáčníků", vedené tehdy premiérem Mirkem Topolánkem, který učenlivého mládežníka Nečase na premiérský post zapracovával.

Představení o "odvolávání - neodvolávání" ministra dopravy Pavla Dobeše v podání jeho přeběhlické stranické kolegyně - výše postavené vicepremiérky Karolíny Peake - Kvačkové a premiéra Petra Nečase, dosud nekončí. Je však pouze jedním z celé řady ubohostí a trapasů, kvůli kterým by v každém skutečně demokratickém státě i méně žalostnou vládu, než je Nečasova, občané nezadržitelně poslali do "propadliště dějin".

Občanům ČR může být pochopitelně úplně jedno, zda Pavel Dobeš bude odvolán a na jeho místo nastoupí jiný výtečník ze stáje LIDEM Karolíny Peak - Kvačkové, nebo jestli neschopný kariérista Dobeš zůstane.

Každopádně lze k současné vnitropolitické situaci ČR zcela seriózně konstatovat, že víc reálných příznivců než má údajně "demokratická" Nečasova vláda, mívaly všechny nenáviděné normalizační vlády za soudruhů Husáka a Jakeše.

To není legrace, nýbrž naše současná polistopadová realita. Možná je to pro někoho důvodem k uspokojení, či dokonce k radosti, avšak pro mne a poctivé spoluobčany, kteří si hanebných vlád za normalizace už užili dostatečně až do konce života, rozhodně nikoliv.

Komentáře