Nehoda jaderné elektrárny (+ další zprávy ze světa jaderné energetiky)

Jaderný reaktor v Bulharsku byl po nehodě odstaven

15.dubna 2013 APA

Důvod: vytekla voda určená k chlazení jednoho z generátorů

Sofie – Kvůli poruše musel být v neděli večer (14.4.) odstaven jaderný reaktor v bulharské jaderné elektrárně Kozloduj na Dunaji, jak sdělil médiím v pondělí mluvčí elektrárny. K poruše došlo ve strojovně v nejaderné části elektrárny. Událost v bulharské jaderné elektrárny podle provozovatele nijak neohrozila jadernou bezpečnost. V bulharské jaderné elektrárně je tak nyní v provozu pouze jeden blok o výkonu 1.000 MW.

Bulharsko odstavilo čtyři starší bloky o výkonu á 440 MW v jaderné elektrárně Kozloduj jako podmínku svého vstupu do Evropské unie v roce 2007. Bulharská vláda, která v únoru podala demisi, chtěla prodloužit životnost obou zbývajících bloků a postavit v lokalitě Kozloduj další jaderný blok. Jaderné plány Bulharska se však mohou po parlamentních volbách 12.května radikálně změnit.

Zdroj: APA
Další informace: http://www.rp-online.de/panorama/ausland/atomreaktor-nach-panne-abgeschaltet-1.3330871

Provozovatelé jaderných elektráren mají platit plné ručení za jaderné škody

15.4.2013 diepresse.com APA

Protože nejsou jaderné elektrárny dostatečně pojištěny, požaduje hornorakouský zemský radní pro životní prostředí Rudi Anschober vyšší povinné ručení pro provozovatelé jaderných zařízení.

Jak v pondělí informoval deník Kurier, právě se zpracovává návrh zákona, který má regulovat ručení a pojištění v případě jaderný nehod. V dopise generálního ředitelství Energie hornorakouskému zemskému radnímu pro životní prostředí Rudimu Anschoberovi, který má agentura APA k dispozici, se uvádí, že „práce na odpovídajícím legislativním návrhu jsou nadále důrazně popoháněny."

Několik studií ukázalo, že evropské jaderné elektrárny jsou pro případ možné jaderné nehody pojištěny nedostatečně. Podle hornorakouské expertízy ručí provozovatelé jaderných elektráren v České republice celkem pouze 306 milióny euro, ve Velké Británii 157 milióny euro. Pro srovnání: havárie v Černobylu způsobila škody za 1,37 biliónů euro, Fukušima podle japonských odhadů 45 miliard euro.

Nedávná studie, zadaná francouzskou vládou, vypočítala, že by velká havárie v jedné z francouzských jaderných elektráren dosáhla škod ve výši 430 miliard euro.

„Protože například vodní a tepelné elektrárny musí za eventuální škody vzniklé svým provozem ručit v plné výši, představují tyto miliardové subvence jaderných elektráren, které u žádného jiného energetického zdroje neexistují, nedovolenou podporu, vedoucí k k deformaci hospodářské soutěže," vysvětluje radní Anschober.

„Jestli Evropská unie předepíše provozovatelům jaderných elektráren přiměřené povinné ručení za možné jaderné škody, bude to vstup do výstupu z jádra. Znamenalo by to konec jaderné energetika, protože elektřiny z jádra by se tak stala ekonomicky nevýhodnou,"cituje deník Kurier zemského radního Anschobera, který od Evropské unie požadoval přezkum aktuálního stavu.

Z Evropské unie se mu dostalo odpovědi, že Evropská komise plánuje „přepracovat stávající rámec právních a správních předpisů k bezpečnosti jaderných zařízení" a navrhnout nutná vylepšení. Cílem tak má být jednotný bezpečnostní standard pro celou Evropskou unii, který by se na mezinárodní úrovni mohl stát příkladem pro ostatní části světa.

Na dotaz agentury APA jsme z kruhů Evropské komise dostali následující odpověď: „Co se týče práce na návrhu Evropské komise ohledně ručení a pojištění škod, způsobených nehodami v jaderných zařízeních, tak jsou nyní zkoumány na expertní úrovni. Přesný termín, kdy budou dokončeny kompletní konzultace a studie, není zatím znám. Evropská komise však ještě v druhé polovině roku 2013 zamýšlí v tomto ohledu předložit svou iniciativu."

http://diepresse.com/home/panorama/klimawandel/1389169/AKWBetreiber-sollen-fuer-Atomunfaelle-zur-Gaenze-haften

Slovensko: hledá se nový partner pro projekt Bohunice

11.dubna 2013 APA

Slovensko zahájí v nejbližší době jednání s Ruskem o možné zapojení ruského investora do projektu dostavby atomové elektrárny Bohunice nedaleko rakouských hranic. Rosatom může vykoupit podíl české společnosti ČEZ (49% akcií) na společném podniku pro výstavbu nového energetického bloku, chce ale dostat záruky rentability atomové elektrárny – například v podobě fixace cen elektrické energie. Česká společnost se z projektu dostavby Bohunic stáhla kvůli legislativním změnám ve své vlasti.

Zahájení jednání s ruským zájemcem ve středu odsouhlasil slovenský ministr energetiky Tomáš Malatinský. Ve slovenském podniku JESS (Jaderná energetická společnost Slovenska), který byl kvůli záměru dostavby Bohunic registrován v roce 2009, vlastní česká energetická společnost ČEZ 49% - ta nyní přemýšlí o prodeji tohoto podílu ruské firmě Rosatom nebo jedné z jejích dceřinných společností. Hodnota podílu ČEZu v JESS je odhadována na zhruba 110 mil. euro, což je jeho vklad do základního kapitálu firmy plus dosavadní práce na projektu. Česká energetika prodej zvažuje proto, že na stavbu dalšího atomového zdroje mimo Temelína nemá dost prostředků. S dokončením pátého bloku se počítá do roku 2025. Koupí podílu v JESS by se Rosatom dostal ke kontraktu v hodnotě zhruba 3 mld. euro (76,3 mld. Kč).

Bratislava se do jednání vložila poté, co ruská společnost požádala o dlouhodobé záruky pro výkupní ceny elektřiny z nového bloku. Jak prohlásil ministr energetiky Slovenska Tomáš Malatinský, „ruský investor by chtěl dostat záruky dlouhodobého zachování úrovně cen elektrické energie". Neupřesnil přitom, jaká úroveň cen by byla pro Rosatom žádoucí. V současné době podobný mechanismus na Slovensku chybí, a předcházející atomové projekty nebyly podporovány dlouhodobými zárukami cen.

O plánovaném odstoupení českého partnera bohunického projektu, firmy ČEZ, která chce kromě jiného stavět nové bloky v jihočeské jaderné elektrárně Temelín, informoval slovenský premiér Fico již v minulém roce. Celý bohunický projekt by se tak mohl významně zpozdit. Dva nové jaderné bloky o celkovém výkonu 2.400 MW v Bohunicích, kde jsou v provozu již dva bloky z 80.ých let minulého století, se měly uvádět do provozu podle původního harmonogramu v roce 2025.

Český ministr zahraničí vyjádřil pochybnosti o dostavbě jaderné elektrárny Temelín

17.4.2013 Tips

Hornorakouští odpůrci jádra věří, že se po posledním vyjádření českého ministra zahraničí Schwarzenberga ohledně dostavby české jaderné elektrárny Temelín náhled českých politiků na tuto problematiku změní.

Mluvčí hornorakouských Zelených Ulrike Schwarz se cítí změnou názoru ministra Schwarzenberga ve svých snahách posilněna: „Budeme samozřejmě dále sledovat zahájené právní kroky a opatření proti dostavbě Temelína. Byla podána první informativní připomínka ohledně procesu EIA k dostavbě Temelína (posuzování vlivů stavby na životní prostředí), který proběhl v rozporu s právem Evropské unie. Nyní je na tahu Evropská komise," dodává Schwarz. Evropská komise se zatčala také zabývat stížností hornorakouského radního pro životní prostředí Rudiho Anschobera ohledně příliš nízkého pojištění jaderných reaktorů.

Také předseda hornorakouského sdružení Atomstopp vidí šanci na změnu postoje České republiky k jádru: „Z posledního vyjádření ministra Schwarzenberga je patrné, že se pochybnosti ohledně smysluplnosti dostavby Temelína uchytily i uvnitř české vlády."

Podle Schwarz se nesmí boj proti Temelínu omezit pouze na jeho plánovanou dostavbu: „Stres – testy jaderných elektráren ukázaly velká bezpečnostní rizika u stávajících reaktorů. Musí konečně nastat nutné bezpečnostní dovybavení těchto již bežících reaktorů."

V minulém týdnu napsala česká a rakouská antiatomová sdružení otevřený dopis českému premiéru Nečasovi, ve kterém ho upozorňují na negativní ekologické důsledky jaderné energetiky.

Str. 12 - http://www.tips.at/zeitungneu/?ausgabe=Urfahr-Umgebung&page=zeitung.php?page_id=284&ausgabe=TIU

Temelín – nesmíme dopustit, aby nás elektrárna rozeštvala

17.4.2013 OÖ Nachrichten

České Budějovice – Hostem u jihočeských antiatomových aktivistů: o jejich boji proti dostavbě Temelína a výzvě na společný region Jižní Čechy – Horní Rakousko.

Ještě na podzim tohoto roku zadá český elektrárenský koncern ČEZ zakázku na stavbu nových bloků v Temelíně. Do roku 2025 se zde mají postavit a uvést do provozu ke stávajícím dvěma další dva nové bloky. V jihočeské metropoli Českých Budějovicích vedou protitemelínští aktivisté svůj srdnatý, ale odůvodněný boj proti svým mocným odpůrcům.

Kancelář ekologické organizace Calla na ulici Fráni Šrámka je skromně vybaven nábytkem, zcela naplněn šanony. Prostor je malý, symbolika jednoznačná. Zde se pracuje s málem finančních prostředků, osobní angažovanost je ale vysoká. Vedoucí sdružení Calla, Edvard Sequens, ukazuje výsledky práce za poslední tři měsíce: „Stovky stránek mediálních článků a tiskových zpráv," pomocí kterých aktivisté přenáší svá sdělení lidem.
Na celkovém veřejném mínění se to však bohužel moc neodráží. Dvě třetiny Čechů jsou pro dostavbu Temelína, souhlas v bezprostřední blízkosti Temelína je ještě vyšší. „Lide samozřejmě cítí také ekonomický tlak, pro většinu z nich je nejsilnějším argumentem vznik nových pracovních míst," říká Edvard Sequens.

Politické strany, které by podpořili protitemelínské aktivisty, v jižních Čechách neexistují. Zelení nejsou v jihočeském zastupitelstvu. Pohled na blízké chladící věže se pro místní obyvatele stal realitou a zvykli si na něj.

Přesto cítí aktivisté akceptanci u veřejnosti. Ale pouze málo lidí si troufne, veřejně pod vlastním jménem vystoupit proti jaderné elektrárně. Aktivisté vedou jako malé uskupení boj proti mocnému nepříteli, který v jižních Čechách cíleně investuje své peníze. Proti každému jednomu kroku antiatomových aktivistů okamžitě stojí tří kroky provozovatele Temelína, energetického giganta ČEZ, je to jako boj Davida proti Goliášovi.

David je placen penězi z Horního Rakouska, 160.000 eury na rok. Tyto peníze jsou vkládány především do informovanosti. „Každý rok oslovíme našimi přednáškami na školách 4.000 studentů. ČEZ však osloví 10.000 studentů ročně," řekl Pavel Vlček. „ČEZ je všude," řekla Monika Machová z Jihočeských matek proti atomovému nebezpečí. „Ale i my jsme pro ČEZ otravní. Jsme pro ně něco jako osina v zadku."

Wittingerová bojuje proti Temelínu již 16 let. Od té doby, co je Temelín v provozu, museli i aktivisté své cíle trochu snížit. „Snít dnes o odstavení stávajících, běžících temelínských blocích, by byla utopie. To už bohužel není realistické." Ale chtějí zabránit stavbě nových jaderných bloků a výstavbě konečného úložiště v jižních Čechách. „Za to bojujeme," řekl Edvard Sequens.

Jedním z možných osmi úložišťových lokalit je vojenský prostor Boletice v blízkosti lipenské přehrady. Sequens vidí možné šance pro Rakousko, jak ovlivnit proces vyhledávání úložiště, v účasti na přeshraničním procesu posouzení vlivů na životní prostředí. „České rozrušení kolem možné účasti Rakušanů na procesu EIA je dvojaké. Česká republika se také účastnilo přeshraničního procesu EIA k záměrům v Polsku.

Při návštěvě v Českých Budějovicích se dostala řeč také na Temelínem rozvířený vztah Horního Rakouska a jižních Čech. „Blokády hraničních přechodů na rakouské straně byly velkou chybou," řekl Edvard Sequens. Tím se opět nastartovaly staré protirakouské nálady. Nepřímo na nich profitovala česká jaderná lobby.

A že v Horním Rakousku v boji proti Temelínu hrály roli protičeské resentimenty, je v Čechách také známo. Bohužel se tím zdůrazňuje to, co nás odděluje, nikoli to, co nás spojuje," řekla Wittingerová. „Jsme přece velkým společným regionem s mnoha možnostmi spolupráce, například v kultuře, v turismu."

A společně vzkazují povzbuzujícím způsobem svému hostu: „Elektrárna nás nesmí rozeštvat, to nesmíme připustit."