Tahanice o využívání jaderné energie – Temelín / Dukovany (+ další jaderné zprávy)

Evropa stojí před rozhodnutím pro nebo proti jaderné energetice

30.4.2014 Nachrichten.at

Konference o ekonomických limitech jaderné energetiky

Rakousko toto rozhodnutí už dávno udělalo. Pro země jako Česká republika je to ale nadále horké téma: má jaderná energetika na stejné úrovni jako obnovitelné zdroje energie pomoci v boji s klimatem a částečně nahradit uhelné elektrárny?

Na konferenci „Ekonomické limity jaderné energetiky" se rychle ukázalo, jak emocionálně je toto téma u našich severních sousedů diskutováno. Nyní se pozornost upírá do Velké Británie a do Bruselu. Francouzský koncern chce společně s čínským partnerem postavit v Hinkley Point v Anglii novou jadernou elektrárnu.

A by na tom vydělali, požadují provozovatelé garantovanou výkupní cenu elektřiny z nové elektrárny ve výši 11 Euro na megawatthodinu – a to po dobu 35 let. Nynější skutečná dena elektřiny na trhu se však pohybuje pouze kolem 30 Euro.

Nyní se musí Evropská komise rozhodnout, zda by taková subvence byla slučitelná s pravidly hospodářské soutěže. Franz Leidenmühler, profesor institutu pro evropské právo při linecké univerzitě řekl při včerejší konferenci jasné NE. Očekává, že rozhodnutí bude vydáno ještě v létě letošního roku. Pokud by Evropská komise projekt posvětila, byla bz to velká rána pro boj proti jaderné energii. „Bude to historické rozhodnutí pro další směřování Evropy,2 řekl Rudi Anschober, zemský rada Horního Rakouska pro životní prostředí včera v Praze.

Protože takové masivní subvence do jaderné energetiky by zcela omezily podporu obnovitelných zdrojů energie. Nyní podporuje EU všechny energetické zdroje 145 miliardami euro ročně. Z toho 35 miliard dostávají obnovitelné zdroje energie. Že existuje cesta bez jaderné a uhelné energetiky, se snažila Claudia Kemfert, odbornice na energetiku Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) ukázat na příkladu německé energetické transformace (Energiewende).

I když je to momentálně problém image, protože němečtí spotřebitelé nyní bojují proti vysokým cenám proudu, je podle ní energetická transformace realizovatelná a je ji možné ufinancovat. „Mohli bychom se naší energetickou tranformací stát příkladem pro zbytek světa. Pokud se nám to podaří dobře, budeme příkladem pro ostatní, pokud to uděláme špatně, bude se nám svět vysmívat," řekla Kemfert. Je přesvědčena o tom, že Německo to může zvládnout, pokud dostaví svou energetickou přenosovou síť a postaví zásobníky pro elektřinu z obnovitelných zdrojů.

Čeští odpůrci jádra se mohou na německou energetickou revoluci napojit tak, že budou iniciovat stavbu elektrických vedení do sousedních zemí. Kemfert by také byla ráda, kdyby si česká vláda vzala zkušenosti z Německa, ale také z Horního Rakouska, které již pracuje na své energetické strategii 2030, za příklad.

http://www.nachrichten.at/nachrichten/wirtschaft/Europa-steht-vor-Entscheidung-fuer-oder-gegen-Atomkraft;art15,1373227

Tahanice o využívání jaderné energie – Temelín / Dukovany: Zelení varují před subvencemi

30.4.2014 Kurier.at

Česká republika v atomovém cik-cak kurzu: teprve nedávno česká energetická společnost oznámila, že ukládá tendr na dostavbu české jaderné elektrárny Temelín k ledu. Tento týden ale ČEZ překvapuje se svými novými plány ve své druhé jaderné elektrárně – Dukovanech. Dukovany budou mít nové chladicí věže, také přípravy na nové jaderné bloky zde tento týden oficiálně začaly. Politická tahanice o jádro tak v naší sousední zemi dále pokračuje.

Ale zásadní rozhodnutí o jaderné politice se stejně již nebudou dělat v jednotlivých státech, říká Rudi Anschober, zeleý zemský rada Horního Rakouska pro životní prostředí, který se dlouhodobě angažuje v boji proti Temelínu: „Evropská unie bude nastavovat energeticko – politická pravidla."

V Bruselu půjde v následujících měsících především o zásadní otázku: jak velkou státní podporu bude moci v budoucnu jaderná energetika dostávat. Jako modelový případ slouží projekt britské jaderné elektrárny Hinkley Point. Britská vláda chce této jaderné.elektrárně několik desetiletí garantovat pevnou cenu elektřiny, která je vysoko nad aktuálními cenami proudu na burze.

Je to porušení pravidel hospodářské soutěže, říká jednoznačně Anschober: „Dělá se zde hrobu miliard z peněz daňových poplatníků tiskárna na peníze." Spor v Bruselu se nyní koncentruje na to, zda se bude moci elektřina z nových jaderných elektráren subvencovat podobně jako elektřina z obnovitelných zdrojů energie, jako ze solárních nebo větrných elektráren. Pokud se EU rozhodne, že ne, pak se celé plánované financování Temelína sesype jako hromádka karet, protože ani česká jaderná elektrárna by bez státních garancí nebyla rentabilní.

Na antiatomové konferenci v Praze, kterou spolupořádala i země Horní Rakousko, se hledaly alternativy. Zastánci Temelína se obávají, že by se chybějící elektřina z jaderných bloků musela nahradit špinavou elektřinou z uhelných elektráren. Rakousko se nabízí jako poradce a partner, říká Anschober. V žádném případě nechtějí Rakušané vyvíjet politický tlak. „Jaderná energetika – to není hra Rakouska proti České republice – to by byla velká politická chyba. A tu jsme v minulosti už udělali dostkrát.

Odborník na jadernou energetiku předpovídá blížící se úpadek jádra
Mycle Schneider, nositel Nobelovy ceny, mluvil o fukušimském šoku a budoucnosti jaderné branže

S aktuálními čísly předložil Mycle Schneider zprávu o stavu jaderné branže. Hned na začátku dal tento nositel Nobelovy ceny všem posluchačům na vědomí, o co zde jde: o analýzu trendů. Bylo by klamné mluvit o renesanci nebo o zániku jaderné energetiky, aniž bychom se nejprve nepodívali na vývoj v delším období.

Na celém světe produkuje 31 zemí jadernou elektřinu, jaderná branže je velmi koncentrovaná, největších pět států vyrábí dvě třetiny vyrobené elektřiny.

Nejvyššího stavu v počtu jaderných elektráren, se dosáhlo v roce 2002, a to s celkem 444 jadernými reaktory na celém světě. I při instalovaném výkonu byl již peak překročen. Snižující se trend lze kromě jiného vyčíst i z výroby elektřiny, kdy se nejvyššího podílu na energetickém mixu dosáhlo v roce 2006, a to 2.660 Twh vyrobené elektřiny. V roce 2012 to bylo už jen 2.236 Twh. Jedinou výjimkou byla Česká republika, kde se nejvyšší výroby z jaderných elektráren dosáhlo až v roce 2012.

Schneider varuje především úřed jedním problémem: „Průměrný věk provozovaných jaderných elektráren se stále zvyšuje. Nyní je jejich průměrné stáří 28 let." Více než 190 jaderných bloků je starších 30 let. „Víte ještě, jak vypadaly auta v roce 1984?" Jako moderní technologie bychom tato auta určitě dnes nepopsali, dodává Schneider suše.

Schneider dále vyvrací další mýty: Předpoklad, že když už nějaká věc stojí, operační náklady jsou nízké, už neplatí. Pouze odhady na stavbu nových jaderných elektráren se za posledních deset let zvýšily čtyřnásobně. Delší doba stavby se často odvíjí od zpřísněných bezpečnostních opatření a od přetrvávajících právních sporů. A nemluvě o přetrvávajících problémech se skladováním vyhořelého jaderného paliva.

Odpověď na to, proč se mnoho států od jaderné energetiky neodvrací, má Schneider následující: „Rozhodujícím faktorem zůstává, že státy mohou dále hrát v exkluzivním klubu zemí, provozující jadernou energetiku. A to i z vojenských důvodů.

Pohled do Asie: Akcie firmy Tepca byly smrtící investicí: po havárii ve Fukušimě se jejich hodnota snížila o 955 – v průběhu jednoho dne. V Japonsku se nachází 48 reaktorů – žádný z nich dnes nevyrábí elektřinu, konstatuje Schneider, který Japonsko navštívil více než 25krát. Krátce: Fukušima zvýšila náklady – co se týče financování, bezpečností i pojištění.

Sousední Čína patřila k zemím, které reagovaly na katastrofu nejdramatičtěji a nejrychleji. „Došlo ke zpoždění u reaktorů, jejichž stavba začala před Fukušimou – a to u všech, zdůrazňuje Schneider. Mezi prosincem 2010 a listopadem 2012 se kromě toho nezačalo se stavbou žádného nového jaderné reaktoru. Čína vyrábí ve velkém fotovoltaické panely, ale ne pro vlastní zemi. To se teď mění.

„Jaderná energetika hraje snižující se roli v mezinárodním energetickém sektoru. Tento vývoj začal již před 20 lety." A Evropa? Pouze Francie vyrábí téměř polovinu jaderného proudu v Evropě. Pro Evropu bude rozhodující, jak se bude chovat tato velmoc. Ale ve Francii došlo ke změně v praktikované jaderné politice. 20 jaderných elektráren nebudou ve dvacátých letech tohoto století již zapotřebí. „Ve srovnání s tím by německá energetická revoluce byla směšná," říká tento Němec, žijící v blízkosti Paříže.

Jak ale má ale být zajištěn provoz, bezpečnostní opatření a náklady spojené s demontáží a likvidací elektrárny, když investorům dojdou peníze? Schneider reaguje opatrně: „Musí být snaha o snížení počtu jaderných reaktorů a přitom se koncentrovat na bezpečnost těch ještě bežících reaktorů."

http://kurier.at/politik/ausland/tschechien-tauziehen-um-die-nutzung-von-atomkraft/63.050.173

Zdroj: http://oizp.cz/