Orwellův svět všudypřítomného špiclování

Podle tvrzení Edwarda Snowdena má NSA přístup k serverům společností, jako jsou Google, Microsoft, Facebook, Yahoo nebo Apple.

 Američané mají pod kontrolou klíčové internetové uzly, přes které proudí neuvěřitelné množství dat – a to jak z Evropy, tak i z Latinské Ameriky a Asie. Podle dostupných informací jde skutečně o obrovské množství dat – více než 1,1 exabytu za den.

Za zmínku rozhodně stojí, že NSA, která má podle některých zdrojů více zaměstnanců než CIA a FBI dohromady, nedávno vybudovala v Utahu za 1,2 miliardy amerických dolarů nové datové centrum. To může podle Williama Binneye, bývalého technického ředitele NSA, spravovat informace až v řádech zetabajtů.

 Aféra PRISM

Sběr všech těchto informací má ale jeden háček: nezanedbatelné procento z nich je zašifrováno. Stačí jen, aby se uživatel k vybrané službě přihlásil pomocí zabezpečeného SSL připojení, a přístup k těmto datům se pro NSA řádově ztíží. A právě řešení tohoto problémů odstartovalo skandál označovaný jako PRISM. Ukázalo se totiž, že NSA má také přímý přístup k datům velkého množství služeb, a to i k těm, která neproudí přes internetové uzly. Díky tomu může snadno vytvářet profily uživatelů s využitím dat z jejich e-mailů, fotografií a profilů na sociálních službách. Jako mimořádně pikantní se v této souvislosti jeví i fakt, že Google nedávno koupil firmu Waze, která stojí za stejnojmenným navigačním softwarem, jehož komunita uživatelů má více než 50 milionů členů.

V Evropě (v České republice určitě) by možná podobná aféra vyšuměla bez větších problémů, v USA má ale obrovské dozvuky. Většina Američanů sice schvaluje (především po 11. září) sledování cizinců, byla ale nemile překvapena, že je špehuje jejich vlastní bezpečnostní agentura, jejíž primárním cílem má být analýza zahraniční komunikace a ochrana amerických informačních systémů. Čtvrtý dodatek ústavy, který zaručuje právo na ochranu osobní a domovní svobody, byl tak zcela rozmetán v prach. Pro důslednější kontrolu NSA se vyslovila celá řada politiků a padl i názor, že NSA by neměla sbírat a analyzovat všechna dostupná data jen proto, že jí to současné technologie umožňují.

Jestliže aféra PRISM je hrozná, věřte, že je to ještě horší... NSA sleduje „prakticky všechno, co děláte na internetu“.

Program  XKeyscore

 V rámci programu XKeyscore americká tajná služba monitoruje a zaznamenává prakticky každou akci, kterou běžný uživatel na internetu vykoná. Vyplývá to z nově uveřejněných tajných

dokumentů, které z NSA vynesl Edward Snowden. Program umožňuje velmi obecné vyhledávání na základě pouhého "podezřelého chování". Stačí, abyste používali silné šifrování nebo mluvili cizím jazykem.

Nově odtajněné dokumenty, které uveřejnil The Guardian, ukazují, že Operace PRISM, co do hloubky informací, nesahá ani po kotníky programu XKeyscore. Glen Greenwald, který se Snowdenem dělal zřejmě nejznámější rozhovor, uveřejnil téměř celý dokument, který přísně tajný program XKeyscore detailně popisuje.

Na rozdíl od dříve diskutovaných systémů nabízí XKeyscore agentům NSA skutečně podrobný pohled na "prakticky libovolnou aktivitu, kterou daný uživatel na internetu vyvíjí". Umožňuje tedy výzkumníkům vyhledávat osoby na základě "podezřelých akcí", sledovat jejich e-maily, chaty a webovou historii, dokonce i sledovat, co daná osoba vyhledávala a s jakými dokumenty pracovala.

NSA tak poslední dva měsíce čelí řadě stížností a silné kritice. Nejčastěji je jí vyčítán nedostatečný dohled a kontrola nad tím, jaká data analyzuje, kdo k nim má přístup, zda jsou dodržována lidská práva či zda je o tomto sledování pravdivě informována vláda či odpovídající soudy a komise.

"Jednoduše řečeno nevěřím, že svobodná společnost je kompatibilní s organizací NSA v její současné podobě," uvedl například bezpečnostní odborník Joseph Bonneau, kterému NSA udělila cenu za jeho vědeckou práci. Jiní kritizují samotné zákony, které umožňují NSA šmírování cizinců bez udání důvodu.

Bývalí agenti NSA se také shodli, že nad sledováním neexistuje účinný dohled.

NSA

Národní bezpečnostní agentura, čili National Security Agency/Central Security Service (NSA/CSS) je vládní kryptologická organizace USA spadající pod ministerstvo obrany. Jak říká Wikipedie, jejím oficiálním úkolem je sběr a analýza zahraniční komunikace, získávání zpráv zahraničních rozvědek a také ochrana informačních systémů vlády Spojených států.

Tomu by se snad nedalo nic vytknout, kdyby nebyl sledován téměř každý.

Americký agent NSA  Edward Snowden, podobně jako B.Maning, se nemohli vypořádat s tím, že americká vláda porušuje systematicky své vlastní zákony a že provozuje absolutní sledování bez pravidel a dohledu. Rozhodl se zveřejnit dokumenty prokazující tuto činnost, čímž se stal jedním z hlavních nepřátel. Byl okamžitě pronásledován a musel si zajistit azyl v RF, aby se zachránil.

Edward Snowden pronesl na sklonku roku 2013 na britské televizi Channel Four svůj projev. Uvedl v něm, že shromažďování informací, jak je popisoval Orwell (ve svém románu 1984), je nesrovnatelné s tím, co se děje dnes.

Navzdory celosvětovému pobouření nás nepřekvapí, že USA, tedy odcházející hegemon, neuvažuje o modifikaci NSA a že tato instituce hodlá dál špiclovat jak zahraniční politiky, tak i vše, co je na Internetu. Dokonce jsou na světě plány na vývoj kvantového počítače, jehož cílem by mělo být prolomit většinu šifrování na celém světě.

Mezi oficiální zdůvodnění řádění NSA je samozřejmě „boj proti terorismu“.

Právě zmíněný důvod slouží elitám jako zástěrka k omezování lidských práv a jako snaha stabilizovat systém prostřednictvím represí.

Varující jsou i komentáře, kterými je globální špiclování „omlouváno“.

Výroky jako „nevinní lidé se nemají čeho bát“, nebo „vaše kritika pomáhá nepříteli“ či „nyní je důležitá loajalita“ jsou nicneříkající klišé mnoha politiků.

Hysterie, války proti terorismu nyní likviduje všechny oblasti demokratické vlády, počínaje výběrem úderů bezpilotními letadly a konče mučením podezřívaných osob a nebo zneužíváním osobních dat a šikanováním rodinných příslušníků postižených lidí.

NSA vyvíjí snahu udržet americkou hegemonii totalitními praktikami v globálním měřítku za stále ještě masivní vojenské převahy. Zákony USA se přizpůsobují daným poměrům a mění se jaksi protidemokraticky podle aktuální potřeby.

Celé špiclování a represivní mašinérie je dnes už vlastně samostatným průmyslem, který zaměstnává obrovské množství lidí. Je zde však i kapka naděje: a sice, že v tom velkém množství se vždy najde nějaký B. Manning nebo E. Snowden, kteří zbytku světa odhalí pravdu, i za cenu obrovského osobního ohrožení. Pokud bylo skutečně cílem teroristů „zničit západní hodnoty“ ve smyslu svobody, pak teroristé vyhráli. Neboť kdo prodá svobodu za bezpečí, je odsouzen k tomu ztratit bezpečí i svobodu.

George Orwell - román „1984“

Dnes již klasické dílo antiutopického žánru, je bezesporu jedním z nejpozoruhodnějších románů 20. století a brilantní analýzou všech totalitních systémů. ''Anti-utopie'' má i svého ''antihrdinu'': je jím Winston Smith, obyčejný, ne příliš statečný člověk, který si nepřeje nic světoborného: chce jen poznat skutečnou, ne zmanipulovanou podobu minulosti, věřit tomu, co vidí na vlastní oči a mít svobodu tvrdit, že dva a dva jsou čtyři...

Postava z románu Winston se nedokáže bránit myšlenkám na minulost. Postupně začíná pátrat, jaký byl život před nastolením diktatury Strany a domnívá se, že nebyl takový, jak jej líčí oficiální propaganda. Přemýšlí o své matce a sestře, které zmizely, když byl malý kluk. Začíná si psát deník. Dobře ale ví, že jej na každém kroku i v soukromí sleduje ideopolicie pomocí všudypřítomné techniky. Stejně jako všechny ostatní členy Strany. Myšlenky proti Straně jsou ideozločin, který se tvrdě trestá. A člověka může prozradit i pouhý výraz tváře či mluvení ze spaní. Děti jsou ve stranické organizaci vychovávány k udávání rodičů.

Winston a další úředníci přepisují všechny články, které v minulosti vyšly. Velký bratr totiž nikdy nemění svá rozhodnutí, má absolutní pravdu. Podobně se přepisují předpovědi průmyslové výroby, válečného vývoje apod. Ve skutečnosti se nelze spolehnout na pravdivost ani u letopočtu.

Slavný Orwellův román nesporně předstihl svou dobu, ale přesto se Orwellovská předtucha zdá být slabým odvarem současného dění ve světě.

Zdroj:  http://technet.idnes.cz/nsa-a-edward-snowden-0qa-/sw_internet.aspx?c=A130801_093521_sw_internet_pka

Kniha -  Přelom, Ilona Švihlíková