Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Rusko ani NATO nehledají konfrontaci, ale zbrojit se musí!

Emil Kalabus

Spolupráce mezi Západem a Ruskem, jak jsme ji doposud znali, kvůli Krymu skončila a na místě je analogie se studenou válkou. Podle jiných se ale o studenou válku nejedná - může za to přílišná vzájemná provázanost a závislost obou stran.

„Rusko nyní destabilizuje evropský pořádek. NATO nehledá konfrontaci a nechce novou světovou válku, naše odpověď přesto musí být jasná a tvrdá,“ řekl Stoltenberg. „NATO nyní prochází největším posílením za desítky let, abychom vyslali jasný signál a odstrašili jakoukoli hrozbu. Ne abychom vyvolali válku, ale abychom jí zabránili,“ uvedl.

Pobaltské státy a Polsko se bojí Ruska. Polsko proto požádalo o přesun dvou těžkých brigád NATO k ruským hranicím. Jako demonstraci síly. „Poláci by ale měli být méně hysteričtí,“ říká bezpečnostní analytik Andor Šándor. Každému prý musí být jasné, že Rusko nechce válku s NATO.

Podle výše uvedeného, by se tedy zdálo, že nikdo válku nechce, ale zbrojit se musí. Proč?

  • rusko-ani-nato-nehledaji-konfrontaci-ale-zbrojit-se-musi

Podle průzkumu Stockholmského mezinárodního mírového výzkumného institutu dávají nejvíce finančních prostředků na zbrojení USA. Na druhém místě se umístila Čína, na třetím překvapivě Saúdská Arábie, na čtvrtém pak Rusko.

Institut provedl rozsáhlou analýzu, jejímž cílem bylo zjistit, kolik finančních prostředků dávají jednotlivé státy na zbrojení. Na prvním místě se umístily USA, které daly v roce 2015 celkem na zbrojení a programy s ním spojené 596 miliard dolarů. Na druhém skončila Čína, která oproti USA utratila necelou polovinu, 215 miliard. Třetí příčku obsadila překvapivě Saúdská Arábie, jež předstihla Rusko. Celosvětové výdaje na zbrojení činily v roce 2015 1, 7 bilionu dolarů.

Saudúm se zvýšily vojenské náklady v souvislosti s válkou, kterou vede v Jemenu. Na zbrojení dávají 87 miliard dolarů. Na dalších místech se umístily Velká Británie, Indie a Francie. Shodně investovaly do zbrojení okolo 50 miliard dolarů. Zhruba 40 miliard pak vložily do těchto nákladů Japonsko, Německo a Jižní Korea.

Co se týče Ruska, to dává zhruba sedmkrát méně peněz na zbrojení než USA. Výdaje se pohybují kolem 80 miliard dolarů. Zajímavý je fakt, že USA i přes trvající rozpočtové škrty jsou nadále státem se stabilně nejvyššími finančními výdaji na zbrojení.

Podle Eduarda Chmelára je Severoatlantická aliance jediná mezinárodní organizace, u které není veřejnost citlivá na plýtvání. Výstavba nového sídla NATO se tak prodražila, že členské státy si musely připlatit miliony eur. NATO začalo výrazněji tlačit na zvyšování rozpočtu obrany svých členů od začátku roku 2010, kdy se pakt dostal do problémů způsobených nadměrnými výdaji na nesmyslnou válku v Afghánistánu. A tak na jedné straně politici pateticky přesvědčují veřejnost, že nám chybí peníze na modernizaci armády, na straně druhé jsme pomáhali budovat afghánskou armádu, která je díky těmto financím modernější než ta naše. Krmíme zbrojařské firmy bez toho, abychom vyhodnocovali, jaký to bude mít pro naši bezpečnost reálný efekt.

Diskuzi, která se u nás o bezpečnosti vede, neurčují odborníci zaměření na mírové řešení a zlepšování vztahů mezi národy, ale zbrojařští lobbisti. Ti považují za mantru jakékoliv debaty na toto téma naše „závazky“ přispívat na obranu NATO vojenskými výdaji ve výši 2 procent HDP.

Podle Chmelára my přeci neneseme a nemůžeme nést zodpovědnost za americká válečná dobrodružství a přizpůsobovat jim vlastní výdaje. Svým americkým přátelům můžeme poradit jen to, aby nevedli tolik nesmyslných válek. A jejich výdaje budou nižší.

 

Paul Greig Roberts tvrdí, že NATO, jak americké vojenské autority uznávají, nemá šance do Ruska vpadnout, anebo Rusku vzdorovat, kdyby se rozhodlo NATO Rusko napadnout. Podle Robertse NATO není nic víc, než obal na washingtonské válečné zločiny. Jinou službu poskytnout nemůže.

„Neokons“ se chlubí, jak se jim podařilo obklíčit Rusko, ale je to de facto Amerika, která je dnes obklíčena Ruskem a Čínou.

Zbraňové systémy Ruska a Číny předbíhají ty Americké.

 

Ron Paul, který vede Institut pro mír a prosperitu píše: Militarismus a vojenské výdaje jsou na vzestupu všude, propaganda nové studené války se vyplácí. Nové "hrozby", které jsou medializovány, přinášejí velké zisky vojenským dodavatelům.

Ruská invaze? Naprostý nedostatek znalostí! Takže kdo je skutečný nepřítel? Rusové?

Ne, skutečný nepřítel je daňový poplatník. Skutečným nepřítelem je střední třída a produktivní sektory ekonomiky. Jsme obětí této nové nekontrolovatelné eskalace vojenských výdajů. Každý dolar nebo euro vynaložené na vykonstruovanou hrozbu je zbytečný výdaj na vojenské keynesiánství. Jedná se o dolar nebo euro ukradené majiteli malé firmy, které nebudou investovány do inovací nebo použité na výzkum v boji proti nemoci, nebo dokonce darované na charitu.

Jedním z nejvíce všudypřítomných a nebezpečných mýtů naší doby je, že vojenské výdaje prospívají ekonomice. To je daleko od pravdy. Takové výdaje a výhody jsou jenom pro malou vrstvu dobře propojených a dobře placených elit. To odvádí omezené zdroje použitelné pro uspokojování potřeb a přání obyvatel do výroby válečných nástrojů. Tyto náklady mohou být skryty i novými emisemi centrálních bank, které jsou realizovány a tím dochází k poklesu měn.

Tyto elity se bojí míru, který by byl špatný pro jejich zisky. To je důvod, proč se snažili potopit dohodu s Íránem, byly proti oteplování vztahů USA a Kuby a dodávají neustálé hrozby z Moskvy. Nesmíme podlehnout jejich podezřením a lžím, dodává Ron Paul.

Jsme to my, kteří jsme promyšlenou propagandou nuceni žít v neustálém strachu. Jsme to my, lidé toužící po míru, kteří jsme nuceni platit za pomyslnou ochranu, která sama o sobě, roztáčí obludná kola militarismu.

Válka sama je promyšlený systém vydělávání peněz na válčení. Je to ona válečná ekonomika, která 99% lidí zbídačí, aby si jedno procento připsalo zisky.



PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře