Ukrajina přijde o obrovské příjmy z tranzitu plynu

První část celkově plánovaného plynovodu Nord Stream byla již zprovozněna. Plynovod byl slavnostně otevřen kancléřkou Merkelovou a prezidentem Medveděvem v listopadu 2011. V plánu je dále dobudování druhého dvojitého potrubí pro zdvojnásobení stávající kapacity. Také plynovody OPAL a NEL byly již dostavěny.

Kontroverznost celého projektu spočívala nejen v jeho ekonomické náročnosti, ale také v obcházení tranzitních zemí, které by v budoucnu mohly zůstat odříznuté od dodávek zemního plynu. Projekt plynovodu Nord Stream může být považován za dílčí ukazatel nejednotnosti evropských zemí v energetických otázkách.

Dne 18. června 2015 podepsali zástupci rakouské společnosti OMV a ruského Gazpromu tzv. Memorandum of Understanding (předběžnou dohodu), podle kterého se Rakušané budou podílet na výstavbě dvou dalších potrubí pod Baltickým mořem. Zároveň bylo ve stejný den na okraji hospodářské konference v Petrohradě oznámeno, že k uskupení firem, které se budou na této stavbě podílet, se připojují také německá společnost EON a nizozemsko-britská společnost Shell. První potrubí má být postaveno a uvedeno do provozu do roku 2019. Téměř ve stejnou dobu bude stavěno ještě jedno, celkově čtvrté, potrubí. Celkové náklady projektu přesáhnou pravděpodobně náklady na jeho první fázi, které činily 7,4 miliardy eur. Obě nová potrubí mají přepravovat dalších 55 miliard m³ zemního plynu ročně do Evropské unie. Od roku 2020 nemá být již žádný plyn z Ruska, určený pro Západní Evropu, přepravován přes dosavadní tranzitní Ukrajinu.

Ředitel ukrajinského Naftogazu Andrej Kobolev požádal USA, aby „potrestaly“ společnosti, které se plánují účastnit projektu Severní proud 2.

Kobolev radí USA co možná nejdříve rozšířit sankce vůči všem společnostem, které jsou potenciálně zapojené do tohoto projektu.

Podle jeho slov je stavba plynovodu „hrozbou pro evropskou jednotu" a Ukrajinu.

Nejde přitom jen o strategický spor. Nová trasa by připravila ukrajinský Naftogaz a slovenský Eustream o velké peníze. Jen Naftogaz vydělává na přepravě ruského plynu na západ přes 60 miliard korun ročně.

Ředitel německé ropné společnosti Wintershall Mario Mehren odmítl přijmout argument odpůrců projektu Severní proud 2, kteří se domnívají, že může dojít k tomu, že bude Ukrajina bez příjmů z tranzitu ruského plynu.

„Není našim úkolem konsolidovat rozpočet Ukrajiny," zdůraznil. Mehren poukázal na špatný stav ukrajinského plynovodního systému. Podle jeho slov platili evropští spotřebitelé během desetiletí miliardy za tranzit plynu přes Ukrajinu, ale Kyjev tyto peníze utrácel na vše jenom ne na obsluhu potrubí.

Wintershall nehledě na odpor počítá s realizací projektu Severní proud 2. „Je pouze jeden dodavatel, který může uspokojit rostoucí poptávku v Evropě—Rusko," objasnil Mehren.

Politici z Česka a Slovenska mají vůči projektu výhrady. Odmítavý postoj má zatím Evropská komise a zatvrzelý odpor projevuje podle očekávání zejména Ukrajina.

Zloba šéfů Naftogazu je logická, poněvadž po roce 2019 má Ukrajina „veškeré šance přijít o obrovské příjmy z tranzitu plynu po jejím území."

Zdá se, že i přes odpor těchto subjektů a sankční politiku USA, která brzdí evropskou ekonomiku

bude projekt uskutečněn. Severní proud 2, chtějí navíc finančně podpořit i čínské banky.

Zdroj: https://cz.sputniknews.com/svet/201706205499928-naftogaz-usa-sankce-ucastnik-nordstream2/

https://cz.sputniknews.com/svet/201706215508777-gazprom-sankce-usa-dodavka-plyn-evropa/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Nord_Stream

 http://ekonomika.idnes.cz/net4gas-plynovod-nord-stream-dij-/ekoakcie.aspx?c=A160114_165045_ekoakcie_leme