Zatím se hromadné protestní akce konají převážně na území muslimsko-chorvatské federace. Existuje ale reálné riziko jejich dalšího rozšíření, je přesvědčen expert Vlade Simovič:

-Krize ve federaci Bosny a Hercegoviny se může docela dobře v té či oné podobě odrazit na situaci v bosenské Republice Srbské. Může k tomu dojít i přes to, že Republika Srbská prokazovala během několika posledních let mnohem větší politickou a sociálně-ekonomickou stabilitu než muslimsko-chorvatská část.

Už v roce 2008 podepsala Bosna Hercegovina Dohodu o přidružení s EU, dokument podobný tomu, který v listopadu roku 2013 předložil Brusel k podepsání Ukrajině. A v zemi se likviduje dokonce ten průmysl, který přežil válku z let 1992-1995. Nezaměstnanost je tu na úrovni 44%, přitom každý pátý obyvatel žije pod hranicí chudoby. Evropská unie a její protikrizové fondy nejsou s to a vlastně ani nechtějí pomáhat zemi, která není dokonce ani oficiálním kandidátem na vstup do této organizace.

Rakouský diplomat Valentin Inzko v interview pro vídeňský list Kurier prohlásil doslova toto: „Jestliže se situace bude i nadále komplikovat, budeme možná uvažovat o nasazení vojsk EU. I když ne hned“. Přitom právě Západ, mimo jiné i Evropská unie, nesou odpovědnost za podobný vývoj událostí v regionu, zdůraznil politolog Boris Šmelev:

-Tím, že podpořil vyhlášení kosovské nezávislosti, porušil Západ navzdory všem normám mezinárodního práva zásadu územní celistvosti Srbska. A tak v té či oné podobě podnítil i snahu o národní sebeurčení v jiných regionech Evropy.

S přihlédnutím k mezinárodnostním sporům přetrvávajícím v Bosně a Hercegovině i po téměř dvou desetiletích po ukončení bratrovražedné války, vypadá přerůstání sociálně-ekonomické krize v rozpad země poměrně reálně. A zdá se, že další transformace této tak strádající jugoslávské republiky není za horami.

zdroj:http://czech.ruvr.ru/2014_02_11/Do-Evropske-unie-prichazi-bosenske-jaro/