Proč Kerry protestuje až teď?

Dodejme, že první fáze načrtnutého plánu je splněna. Ukrajina se ocitla pod kontrolou prozápadní Jaceňukovy vlády a plánované rakety by se už tedy na východ Ukrajiny mohly přisunovat - ale nastal problém. Východní Ukrajinci – většinou to Rusové – jaksi nepochopili posvátnost projektu a dokonce se proti němu bouří. Žádají federalizaci země a prorusky manifestují v Charkově, Doněcku, Lugansku i jinde.

A tohle se Západu hrubě nelíbí. Stojí za tím nepokojem na východě Ukrajiny agenti, vyslaní sem z Ruska, huláká tedy Západ všemi svými sdělovadly – a to jen tak - bez důkazů, protože ty důkazy chybějí. Neuvádí ani jména oněch ruských agentů v protestujících městech východní Ukrajiny, protože oni tam žádní nejsou, tak jako naprosto otevřeně a v tisícovkách byli ti západní - včetně Fülleho, Kocába a McCaina - na Majdanu. Proti těmto prokázaným a otevřeným zahraničním pomocníkům kyjevské revoluce americký ministr zahraničí Kerry tehdy vůbec nic neměl, ale proti těm neexistujícím a neprokázaným ruským na východě Ukrajiny vehementně protestuje, čímž dává celému světu na vědomí, že americká hra na čest, spravedlnost a poctivost v mezinárodních vztazích definitivně skončila.

Od nynějška bude rozhodovat jen síla a na všechny problémy světa se bude přikládat zásadně vždy jen dvojí metr, dává nám Kerry na vědomí a bezděky tak potvrzuje Robertsovo tvrzení, že současné nedemokratické tendence v americké politice se už pod vlivem dominatních neokonů překlopily v tendence otevřeně fašistické.

Dodejme, že pro americké politiky to má, či bude mít, nesporné výhody. M. Albrightová si už nebude muset jen tak neurčitě stýskat na to, že Rusko má příliš mnoho nerostného bohatství a že to tak není spravedlivé. A bude moct otevřeně říct, co si skutečně myslí: že totiž USA si jako výjimečný národ pro to neúměrné bohatství v Rusku jednoho dne přijdou. A lidé ve světě už nebudou tolik překvapeni, až se americké rakety ze tří směrů těsně před tímto dnem na Rusko snesou a vymažou je z mapy světa.