Sever proti Jihu v evropském podání

Celou dobu je nám médii předhazováno, jak němečtí daňoví poplatníci doplácí na dluhovou krizi a musí sanovat prázdné státní pokladnice jižních periferií. Ano, na jednu stranu je to opravdu tak, na druhou stranu je taky pravda, že mnoho ze zemí dnes již platících eurem tuto měnu vůbec neměly používat, jelikož jednoduše nesplňovaly podmínky pro přijetí eura. Nicméně za tichosti a zavření očí států jako je Německo, Francie a dalších se rozjela akce společné měny naplno.

Tyto státy se staly levným odbytištěm již tak drahých německých produktů, které se najednou díky společné měně staly dostupnými a pomohly tak v růstu německého exportu. Před krizí vše šlapalo jak hodinky, evropské společenství bohatlo, vykazovalo pozitivní čísla a nebyl náznak ničeho špatného. Vše propuklo v době, kdy se v Evropě rozšířila finanční krize, která posléze na starém kontinentu přerostla v dluhovou krizi. Zde jde již však o jednotlivé krajiny.

Spekulanti začali pořádat nájezdy na dluhopisy slabších evropských ekonomik a tím se rozjela spirála, ze které nyní těží ti silní. Zmatky kolem zadlužených států a problematických bank trvají už déle než tři a půl roku. Za tu dobu se v rámci záchranných programů vynaložilo přes 400 miliard eur, tedy v přepočtu jen těžko představitelných 10,3 biliónu korun. Podle analýzy Reuters Německo, Finsko, Rakousko, Nizozemsko a Francie naopak ušetřily miliardy eur, a to díky prudkému poklesu částek, které platí za obstarání peněz na finančních trzích.

Náklady na půjčky se jim výrazně snížily. Pro Německo dluhová krize znamenala do dnešního dne snížení nákladů na úvěry o více než dva procentní body, což si běžný občan až tak nedokáže dát do souvislosti tak, jako si to do souvislosti dávají politici. Proto čísla mluví samy za sebe. V jedné studii společnosti Allianz je vypočítáno, že Berlín v letech 2010-2012 ušetřil 10,2 miliardy eur, což představuje částku kolem 261,8 mld. Kč díky levnějším úvěrovým nákladům.

Výnos z desetiletého vládního dluhopisu totiž klesl z 3,39 procenta na současných 1,18 procenta. Další studie mluví o částkách až 8,6 mld. EUR, což je dalších 221,8 mld. Kč, které v roce 2011 ušetřilo Německo díky nízkým úrokovým sazbám. A díky mediím je Německo bráno širokou veřejností a investory jako bezpečný přístav pro vložení svých peněz do jejich dluhopisů. Podle této studie pak v následujícím roce úspory ještě stouply na 9,6 mld. EUR.

Více k článku naleznete na: http://stox.cz/zpravodajstvi/clanky