Turecko a Gazprom. Geopolitika plynovodů

Po jednáních mezi předsedou představenstva Gazpromu Aleksejem Millerem a tureckým ministrem energetiky a přírodních zdrojů Tanerem Yildizem v Ankaře šéf Gazpromu uvedl: „Dohodli jsme se na plánu prací tak, abychom dosáhli podpisového stádia Mezivládní dohody o plynovodu během druhého čtvrtletí tohoto roku, a první dodávky plynu budou čerpány do Turecka v prosinci 2016. První větev plynovodu bude mít kapacitu 15,75 miliard metrů krychlových, který budeme veškerý směrovat na turecký trh. Vzhledem k připravenosti kompresorové stanice Russkaja a existenci větší části trasy plynovodu mimo pobřeží je to zcela realistický termín."

Podle pana Millera „společné budování zařízení plynové infrastruktury v rámci tohoto důležitého projektu činí z Gazpromu a Botasu strategické infrastrukturní partnery... Všichni jsou soustředěni na výsledky. Našimi hlavními prioritami jsou analýza možností existující trasy v Turecku a stanovení bodu výstupu plynovodu z moře, bodu, kde bude plyn dodáván spotřebitelům v Turecku, a bodu, kde bude plyn překračovat turecko-řeckou hranici".

Celková kapacita plánovaného plynovodu, který byl neoficiálně pojmenován „Turecký proud", bude 63 miliard metrů krychlových plynu ročně, dodávaného přes čtyři potrubí. Plynovod povede 660 kilometrů po trase plánované pro South Stream a dalších 250 kilometrů v novém koridoru směrem na evropskou část Turecka.

Ázerbájdžán bude mít zájem o novinky v rusko-turecké dohodě. Ázerbájdžánští pozorovatelé přišli okamžitě s komentářem, že dohoda mezi Moskvou a Ankarou uštědřila ránu Transanatolskému plynovodu (TANAP), pro který lobbují EU a USA. Internetová stránka Haqqin poznamenává: „V každém případě, nenastane-li nic nepředvídatelného, dnes Rusko přehrálo všechny strany zapojené do ázerbájdžánského plynového projektu, včetně Evropské unie. Zatímco ázerbájdžánský plyn je posílán do Turecka, bude turecký trh dostávat také asi 35 miliard m3 ruského plynu ze dna Černého moře. A v ten okamžik je nepravděpodobné, že bude Turecko potřebovat několik miliard metrů krychlových ázerbájdžánského plynu, který musí být Turkům zaslán kvůli dodržení stávajících závazků. A pokud Gazprom dokáže vybudovat uzel na turecko-řecké hranici stejně rychle, pak přijde ruský plyn do Evropy před ázerbájdžánským plynem. A první dodavatel má vždy největší šance."

Hlavní města Západu také reagovala na rozvíjející se rusko-tureckou dohodu ostře. Poté, co Západ vykolejil zahájení výstavby plynovodu South Stream, začalo americké ministerstvo zahraniční trvat na tom, že ruské plynové projekty byly primárně politickými programy, než ekonomickými. Za nepochopitelné logiky evropský komisař Maroš Šefčovič označil ruské rozhodnutí „dodávat plný objem plynu přes Turecko místo přes Ukrajinu" za ránu image Gazpromu coby spolehlivému dodavateli. Zdá se, že Evropané rychle zapomněli na problémy, které měli s dodávkami ruského plynu a které byly způsobeny nespolehlivostí Ukrajiny coby tranzitní země.

Západ se primárně obává toho, že přesměrování ruského plynu tak, aby se obešla Ukrajina, znehodnotí jeho „ukrajinskou kartu", kterou hlavní města Západu tak horlivě hrají proti Rusku. V tomto ohledu Západ považuje jak South Stream, tak současný „Turecký proud" za rovnocenně nežádoucí. Oba tyto plynovody odstraní Ukrajinu z geopolitických her hraných podle západního scénáře.

Experti však vidí problém z jiného úhlu. Americká zpravodajská agentura Bloomberg, citujíc zprávu výzkumníků Oxfordského institutu energetických studií, specificky poznamenává, že „zrušení South Stream je součástí širší změny strategie Gazpromu, která hraje ve prospěch síly společnosti".

A nevysvětlitelné komplikace u plynovodu Opal, odbočky Nord Stream, mohou pomoct vysvětlit, kdo přesně v oblasti plynu je hnán primárně politickými, místo ekonomickými, motivy. „Po tři roky by tento plynovod, který pomohl učinit tranzit pro Německo, Českou republiku a do jisté míry i Rakousko a Slovensko méně riskantním, měl fungovat na 50% kapacitu, a to jen proto, že je v něm ruský plyn, ale prakticky kvůli ničemu jinému...," tvrdí předseda správní rady Gazpromu Viktor Zubkov.

Evropská unie se nechce vystavit další finančním nákladům tím, že bude kupovat plyn od Turecka, ale těm bylo možné se vyhnout, pokud by Evropa nesestřelila projekt South Stream. V té době Rusové byli ochotni financovat výstavbu, ale EU bude muset použít vlastní zdroje, aby položila plynovody od turecké hranice.

Rok 2019, kdy bude ruský plyn obcházet Ukrajinu a půjde přes Turecko, tu bude co nevidět. Někdo to chápou celkem dobře. Konkrétně v Maďarsku. Premiér této země, Viktor Orban, uvedl, že protiruské sankce „jsou v rozporu s maďarskými zájmy" a že má v úmyslu, dle vlastních slov, „dohodnout se s Ruskem ohledně dohod o plynu" během setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Budapešti. Putin dorazí do maďarského hlavního města 17. února.

Zdroj: http://www.zvedavec.org/komentare/2015/02/6329-turecko-a-gazprom-geopolitika-plynovodu.htm