Ukrajinský příklad boje proti rouškovému režimu  

Aktivisté, novináři Kirill a Ostap se svou skupinou, nepoužívají nikde roušky. V přímém přenosu z nemocnice ohlásili, že média lžou a situace na Zakarpatí je zcela normální, ba naopak, nemocnice je de facto prázdná.

Když opustili nemocnici, na ulici je zastavila policie a začala je prověřovat. Vyšetřování pokračovalo na policejní stanici. Byli obviněni, že jsou bez tzv. prostředku individuální ochrany, tedy bez roušky, a to jak v nemocnici, tak i v budově policie. Na policejním oddělení je rozdělili a vyšetřovali každého zvlášť. Aktivisté ale dobře znají Ústavu i ukrajinské zákony. Došlo k tvrdému slovnímu střetu. Na policejní stanici je přišlo podpořit několik místních občanů.

Podařilo se celou dobu natáčet a byl uveřejněn asi čtyřhodinový přímý přenos, který demonstruje zásady psychologického boje. Hlavní z nich je: nenechat se vtáhnout do systému, který přestože je sestaven z dílčích pravd, v komplexu představuje podvod organizovaný shora. Policie pak jedná v závislosti na takových rozkazech, že se dostává do konfliktu s Ústavou i vlastním národem. Pokud se člověk nechá do tohoto systému vtáhnout a chce jednat tzv. slušně, poslouchá instrukce policie a respektuje její argumenty. Ty z nevinného udělají viníka.

Aktivisté nazvali policisty nekompetentními a vyžádali si, aby v noci na stanici přijel hlavní náčelník celého okresu. Náčelníka pak obvinili, že je hlavním zločincem, který by měl být dán do vězení, protože kryje policii v jejím automatickém vykonávání protiústavních nařízení, a má proto podíl na protiústavním převratu. Dochází tak ke znásilňování ukrajinského národa, kterému jsou kvůli tzv. karanténě upírána základní občanská i ústavní práva. Dokázali, že nařízení, kterými byla ustanovena tzv. karanténa, nemají sílu zákona, jsou protiústavní a škodlivá. Navíc argumentovali, že aby karanténní opatření mohla být vyhlášena, musel by být na Ukrajině vyhlášen mimořádný stav. Nošení roušek je proto neopodstatněné, nesmyslné a škodlivé. Trestat za to, že se nenosí rouška, je porušováním Ústavy a tyranizováním ukrajinských občanů.  

Žádný protokol nebyl sepsán, policisté se nenápadně vytráceli, takže celá akce skončila velkým vítězstvím občanských aktivistů, což je také povzbuzením pro celou Ukrajinu. Aktivisté hned na druhý den jeli do další nemocnice, zde už je nikdo nekontroloval, přestože tam vešli bez roušek tak, jako vždy. Tito aktivisté denně zveřejňují videa s krátkými zprávami či záběry ze svých aktivit, protože přijíždějí všude tam, kde se děje nějaké bezpráví.

Nad psychologickým bojem, který trval čtyři hodiny, by se tzv. slušní lidé pohoršili, protože jsou zvyklí jednat decentně, ale s decentností se dnes proti systému lži a smrti neobstojí. Musí být odvaha bránit práva svým slovem i celým svým postojem.

Zvláště ke konci přímého přenosu je zaznamenán velmi ostrý boj. Aktivisté se řídili heslem: nejlepší obrana je útok. Proč k tomu měli sílu? Protože věděli, že jsou na straně pravdy, i když je dnes pravda bezmocná, ale právě pravda jim dala duchovní sílu v tomto boji zvítězit.

Tento přímý přenos je de facto návodem pro současný boj za lidská práva. Jediným řešením, aby se tento mechanismus, tato mašinérie smrti zastavila, musí být aktivita občanů, kteří se odvážně postaví proti zločineckému systému.

Sami aktivisté říkají, že přinášejí světlo pravdy těm, kteří jsou v temnotě, protože akceptují zločinné příkazy shora. Každý novinář by měl jednat po příkladu těchto obránců pravdy a národa.

Na Ukrajině vysílání těchto aktivistů denně sledují desetitisíce či statisíce lidí.

https://www.youtube.com/watch?v=TjiYhHu0DRc