Vadim Trukhachev: Maďarsko sází na konfrontaci

Podrobnosti

ze světa / Evropa|

27. duben 2011|

Vadim Trukhachev|

4012 x

Maďarský parlament v průběhu předsednictví EU přijal novou ústavu, která v některých článcích obsahuje pokusy o revizi výsledků nejen druhé, ale i první světové války. Současný premiér Viktor Orbán mnoho let ještě z opozičních lavic maďarského parlamentu dráždil své sousedy otázkou velkého Maďarska a jeho rovokační politika se nyní oficiálně stala státní politikou Maďarska.

V současné době světové ekonomické krize, kdy bylo Maďarsko tvrdě zasaženo jako jedna z prvních zemí Evropy, má národnostní otázka včetně připomínání si historické paměti hrát významnou roli ve zmírňování pocitu národní méněcennosti.

Do roku 1918 bylo Maďarsko království a zaujímalo rozlohu nejméně dvakrát tak velkou jako je aktuální území země. Zahrnovalo část Slovenska, polovinu Rumunska, velkou část Chorvatska, Srbska Vojvodiny a ukrajinských Karpat a menší část Slovinska a Rakouska. Maďaři byli dominantní národ a práva ostatních národů byla potlačována.

Ale po první světové válce bylo Maďarsko v táboře poražených. Část jeho území se stala součástí Československa, Rumunska a Jugoslávie. V těchto zemích tak vznikla velká maďarská menšina. Navíc snaha získat ztracené území přes spojenectví s Hitlerem byla rovněž neúspěšná. V roce 1945, Maďaři stanuli opět mezi poraženými. Maďarsko se vrátilo k hranicím po první světové válce, v níž existuje dodnes.

V důsledku toho se více než tři miliony příslušníků tohoto národa octlo mimo etnické hranice Maďarska. V Rumunsku jich je téměř půl milionu (7 procent), na Slovensku půl milionu (asi 10 procent), v Srbsku 400,000 (5 procent a téměř 20 procent populace tvoří v autonomní provincii Vojvodina). A konečně v Zakarpatské Ukrajině žije asi 150 tisíc Maďarů (cca 12 procent populace).

Mnoho zahraničních Maďarů se nesmířilo osudem menšin v cizích zemích a mají tendenci vidět opět jako své hlavní město Budapešť. Stejný sen má i mnoho maďarských politiků. Je velmi důležité, že jeden z těchto politiků je premiér Orbán. On opakovaně sliboval maďarským menšinám v okolních zemích maďarské pasy a otevřeně hovořil o nespravedlivém výsledku světových válek. Tato politika vedla k diplomatickým konfliktům s Rumunskem a Slovenskem.

Orbán byl poprvé u moci v letech 1998-2002 a v loňském roce se vrátil do vedení země. Datum podpisu smlouvy z Trianonu v roce 1920, podle které Maďarsko ztratilo značnou část území, bylo vyhlášeno Dnem národní jednoty. Předsednictví EU Maďarsko začalo tím, že do Bruselu přineslo koberec, kde byla mapa uherského království v době jeho rozkvětu.

V nové ústavě se navrhuje, aby se stát nejmenoval "Maďarská republika," ale prostě "Maďarsko". Přímo v preambuli základního zákona je obsažen odkaz na korunu svatého Štěpána (István) - Magyar středověký stát byl lepší, než jejich moderní země. Dále pak ústava přímo říká, že tři a půl milionu Maďarů v zahraničí by mělo být považováno za občany Maďarska.

"Maďarsko, vedeno myšlenkou jednoty maďarského národa, je zodpovědné za osud lidí, kteří žijí mimo Maďarsko." "Maďarsko hájí své občany." "Každý maďarský občan má právo na ochranu maďarským státem během jeho pobytu v zahraničí." "Maďarský občan nemůže být vyhoštěn z území Maďarska. Kdykoli může vstoupit ze zahraničí do vlasti." "Každý občan má povinnost bránit vlast." A tak dále ...

V březnu v Budapešti Orbán oznámil, že do konce roku se více než 200.000 obyvatel sousedních států stane maďarskými občany. Konzuláty Maďarska s příslušnými agenturami v zemi pracují neúnavně. Jen v Rumunsku se nyní potýkají s cca 45 tisíci žádostmi. Ve Vojvodině srbské a ukrajinském Zakarpatí bude seznam dokončen do konce roku.

Pouze na Slovensku je proces zdlouhavý, což je ale pochopitelné, protože slovenské orgány kladou maďarskému revanšismu všechny možné překážky, zatímco Rumuni se uchylují jen k agresivním prohlášením. Kromě toho, Slovensko je stejně jako Maďarsko členem Schengenského prostoru, takže praktické výhody maďarského pasu v podstatě neexistují. Nicméně, i Maďaři na Slovensku aktivně hledají možnosti sblížení s Budapeští.

Otázkou zůstává, kterou vlast budou v případě války bránit srbští či rumunští Maďaři? Zatím je jisté jen to, že „Maďarsko bude chránit své občany“ a pokud tedy jeho občané žijí v sousedním státě je povinno bránit je i tam a to všemi prostředky.

Zdá se, že Maďarsko zahájilo proces revize výsledků první i druhé světové války, což může ohrozit stabilitu v celé Evropě. Nicméně, nyní EU předstírá, že problém maďarské menšiny v sousedních zemích neexistuje. Bude však muset být ve střehu protože následky současné maďarské politiky můžou být velmi nepředvídatelné.

pravda.ru

Komentáře