Hájek: Havel sloužil satanovi, Klaus pravdě a lásce. Komu slouží Hájek?

P. Hájek je introvertní samorost, který neváhá (ne nepodobně V. Klausovi) vyjadřovat své zpochybněné názory a stanoviska v intencích „non plus ultra“. Bez skrupulí vyjadřuje své úsudky, které nikoliv bez výhrad je veřejnost schopna přijmout. Hájek na sebe strhl pozornost už dříve třeba tím, že zpochybnil existenci Usámy bin Ládina, označil homosexuály za deviantní spoluobčany a odmítl vědecký darwinismus slovy, že on z opice nepochází. To z něj činí někoho sice poněkud nelogicky rovněž deviantního, přesto pozoruhodného. Zajímavé a pozornosti zasluhující jsou nejen otázky, názory, pohledy a činy pozitivní, ale mnohdy i negativní. On patří mezi ty druhé.
Petr Hájek se ve své knize zřejmě nezaobírá podstatou osobnosti V. Havla,ale ovlivněn jistým duchovními silami vidí Havla ve službách Satana, jeho činy dává do protikladu s činy V. Klause avšak s tím rozdílem, že ač oba činí totéž, výsledkem není totéž. Což není nijak překvapující, protože jak jinak, V.Klaus musí být v každém případě lepšího toho druhého (Václava). Kdyby tomu tak nemělo být, nemělo by pro P. Hájka ani smysl knihu psát.
P. Hájek ve své knize mj. podotýká, že Klaus zanedlouho opustí prezidentský úřad a většina toho, oč usiloval, je prý v troskách. "Místo demokracie mediokracie, místo pravice její europeistická karikatura". Zůstává však pevně na svých výše zmíněných proklamovaných pozicích a s postojem k nim jemu vlastním konstatuje, že v první linii proti civilizaci svobody jdou "darwinisté, marxisté a europeisté", kteří jsou spojencem "antikristovského islámu" a křísí pohanství starého Říma "s jeho apoteózou krve, násilí, sexu a modlářství, s oslavou homosexuality". Je jen s podivem, že podobné hodnocení nevystavil také pro levici, když umí tak fatálně pojmenovat současnost a pravici. V každém případě to však jsou výroky, hodny zaznamenání.
Havel byl, podle Hájka, teoretický moralista, co si nepotrpěl na morální skrupule (s čímž se dá výjimečně souhlasit). Parlamentní listy citují Hájka, „že exprezident byl současně i apoštol svobody a demokracie, jehož koncepce otevřeně směřovala k fašistickému korporativistickému státu“. Tak Hájek totiž označuje Havlovu vizi české občanské společnosti. Na tomto místě snad lze ukončit krátkou úvahu nejen o „díle“ (knize) P. Hájka, ale i o jeho „pozoruhodné“ osobnosti. Více pozornosti si pan vicekancléř Hájek myslím, ani nezaslouží. Snad jen ta v titulku uvedená otázka, komu, když už tak už, vlastně slouží Petr Hájek. Já si odpověď sice umím vydedukovat, ale protože se mohu mýlit, nechám si ji pro sebe.
22. října 2012 Jiří B a ť a