T. Okamura je zase ten horší. Právem?

Nezklamal ani ve svém blogu: „Cikáni by měli usilovat o vlastní stát. Podpořme je v tom“. (http://www.parlamentnilisty.cz/parlament/politici-volicum/Okamura-Cikani-by-meli-usilovat-o-vlastni-stat-Podporme-je-v-tom-277174) Vyjádřil relevantní, dobře myšlený a z mého pohledu pro cikány pozitivní názor, který byl již jinými občany několikrát prezentován hlavně na internetových stránkách, protože masmédia by si něco podobného netroufli. T. Okamura doporučuje cikánům-Romům, aby usilovali o svůj vlastní stát. Je na tom něco špatného? Podle mého soudu nic a musím dát zapravdu Okamurovi když připomíná úsilí Židů o vytvoření vlastního, samostatného státu, čemuž jim bylo nakonec vyhověno a dnes mají svůj stát Izrael. Je to sice přirovnání poněkud neadekvátní, protože židé byli a jsou národ velmi kultivovaný, pracovitý a vzdělaný, s dalekosáhlou pozitivní historií. Což se v případě cikánů nemůže říci přesto, že i jejich historie je bohatá a několik století stará, jenže bohužel, na rozdíl od židů co se civilizační úrovně týká, velmi odlišná.

Jakkoliv s názory T. Okamury souhlasím, jsem k naplnění myšleny vlastního státu cikánů velmi skeptický. To podstatné jsem již nepřímo naznačil: jejich civilizační úroveň. Ta v tom lepším případě představuje úroveň někde na přelomu 20 a 21 století, když budu velmi tolerantní. To, že má dnes snad každá rodina LCD televizor, ledničku, pračku, několik mobilů, jiné třeba i PC a osobní automobil či zcela výjimečně i vlastní dům ještě neznamená, že jsou civilizačně na úrovni současné doby. Důležité je položit si otázku, jak se k takové „životní úrovni dostali“, zda prací a jakou, nebo na základě „pozornosti“ státu, kterou jim věnuje. Další problém bych viděl v tom, že tato myšlenka nepřišla od nich, což je velmi důležité. Jak se už vyjádřili někteří zástupci či představitelé romské SRP (Strana rovných příležitostí), nejsou ochotni si nechat diktovat a přijímat nějaké návrhy na vytvoření vlastního státu od míšence. Pominu, že i toto vyjádření zavání segregací a netolerantností, nicméně to jen deklaruje již zmíněnou civilizační nedostatečnost. Domnívám se však, že i kdyby tato myšlenka vzešla z jejich vlastních řad, nebude akceptována. Má to hned několik důvodů.

Především, že by to považovali za vyhnání ze státu, který je poměrně slušně zabezpečuje. Skutečnost, že jejich existence, resp. jejich životy jsou zajištěny státem, který do nich investuje ohromné peníze bez toho, že by se mu tato investice nějak vracela, činí cikánům-Romům život poměrně pohodlný a relativně spokojený a snesitelný, čehož by se vzdávali jen velmi neochotně, přesněji řečeno vůbec. Proto už sama myšlenka je pro ně strašákem před krajní nepohodou. Tím se dostáváme k dalšímu problému a tím je fakt, že vystěhovat se znamená jít do nejistoty a hlavně, že by už bylo jen na nich samotných, jak by si stát zařídili, jak by jej vedli, budovali atd., což by kromě jiného také znamenalo, že by museli chtěj nechtěj všichni pracovat, učit se, poslouchat, respektovat zákony atd. To vše ovšem za předpokladu, že by se vůbec něco takového podařilo realizovat. Buďme upřímní, sami cikáni alias Romové bez cizí pomoci toho nejsou schopni. Jednoduše řečeno, cikáni- Romové k vytvoření vlastního státu nemají žádnou motivaci. To, že poukazují na diskriminaci, rasismus, xenofobii, to nejsou zas až tak vážné důvody, aby kvůli nim odešli ze země, která se o ně „umí“ tak dobře postarat. Oni dobře vědí, že se stát o ně vždy postará, bude na jejich straně, není se čeho bát.

Chápu, že to T. Okamura myslel s tím nejlepším úmyslem, ale poněkud to nedomyslel a nebo předem věděl, že taková myšlenka nenajde živnou půdu. Myslím, že jen reagoval na to, na co si ustavičně stěžují, čeho se domáhají a co je všeobecně známo a sice , že jsou diskriminovaní. Přes všechny tyto problémy je ale řešení, jaké zmiňuje T. Okamura, pro ně zcela nereálné, protože by se museli postarat sami o sebe. Jakkoliv mají spoustu problémů, které lze pochopit, přesto na tom nejsou o nic hůře, jak mnohem větší počet majoritních občanů, kteří jsou rovněž bez práce, nemají na nájem, energie atd., ale na rozdíl od minority se povětšinou musí postarat sami o sebe. Pokud natáhnou ruku ke státu s žádostí o pomoc, tak jim akorát řeknou, že nemají nárok. Tady jen ten podstatný rozdíl, musí se sami postarat o sebe, což neplatí právě pro cikány- Romy. Ty auta, PC, televizory, zlato a plné nákupní vozíky nejsou za peníze vydělané vlastníma rukama, ale z dávek, příplatků, příspěvků atd. To si občan majority dovolit nemůže, protože od státu nedostane ani korunu a pokud ano, musí ji několikrát obrátit než se rozhodne, co za ni koupit např. tělesně či jinak postiženému dítěti, zda koupit ponožky a současně bylo na nájem atd. Z obav o exekuci ani nemluvě. Tak tyto starosti naši minoritní spoluobčané vesměs nemají. „A vo tom to je!“

Nepřeji jim nic zlého, stejně jako pan Okamura a řada dalších ovšem za předpokladu, že se nebudou domáhat jen svých práv bez respektování povinností, že nebudou prosazovat své požadavky na úkor milionů majoritních občan a že pokud existuje nějaká diskriminace, pak je to především diskriminace občanů majority a ne naopak. No a aby byl výčet úplný, pak ještě nutno dodat, aby se chovali jako lidé a ne jako banditi, kteří mačetami a noži si vymáhají svou spravedlnost nebo pomstu. Když budou žít a pracovat jako každý druhý slušný občan majority, nikdo jim klacky pod nohy házet nebude. Ale také to nesmí být naopak.

Z oponentury a nesouhlasu, která jde od některých představitelů nebo zástupců cikánů-Romů je patrné, že sice hájí své zájmy, ale nerespektují realitu. Po dlouhou dobu, co se řeší cikánská, resp. romská problematika nebyla z jejich strany zaznamenána výrazná aktivita, natož nějaký smyslu plný výsledek. Ani od nich, ani od zástupců různých organizací, placených státem. Čekají, že to stát za ně vyřeší. Že se přizpůsobí majoritní většina občanů. Ani nezaměstnanost na jejich straně není zrovna polehčující okolností, protože stejně tak na straně majority jsou nezaměstnaní a to ve velké většině. Své problémy však každý z té které skupiny občanů řeší naprosto nesrovnatelně po svém. Zatím co občané majority se snaží udržet svou dosavadní životní úroveň (pokud to vůbec jde), minoritní spoluobčané svůj standard průběžně vylepšují (ve srovnání s jejich úrovní např. před dvaceti léty). Nemyslím, že zrovna nejlepší vztah a spolužití stojí a padá na tom, zda mají to nebo ono, ale na tom, jak k tomu přišli, jak se od státu domáhají práv na úkor povinností, jak jim stát podstrojuje a jak jsou vůči veřejnosti často nebezpeční (od drobných krádeží dětí až po násilnosti u mladistvých a dospělých).

Zásadní problém cikánské, resp. romské populace tkví ve výchově. Přístup ke vzdělání, potažmo k civilizačním prvkům soužití s jinou skupinou občanů, resp. genové a historické stopy v jejich rodech, které místo aby byly potlačeny, tak jsou pěstovány (zde nemám na mysli kulturní a historické tradice). Pokud občané minority nepochopí potřebu změnit svou identitu na bází vzdělávání s vědomím sounáležitosti k jednomu státu, k jehož občanství se hlásí, dokud sami nepochopí, že dávají příčinu nerovnoprávnosti a z toho plynoucí negativnímu postoji majoritní většiny občanů, otázka cikánů či Romů nebude vyřešena. Výkřiky, vyhrožování, vydírání, emoce, výtržnosti či jiné projevy jejich nespokojenosti k tomu však zcela jistě nevedou. Jistý moudrý člověk kdysi řekl, že „chtít je jedna věc a být chtěn druhá“. To platí i v tomto případě. Zda to vše takto i pochopí, je ovšem otázka.

PS: Nebudu daleko pravdy, že stejně jako T. Okamura budu i já ocejchován jako rasista, nacionalista, netolerantní a xenofobní živel apod. Můžeme však očekávat od některých lidí (institucí) pochopení a zastání, když jim tato situace vlastně vyhovuje? O čem by se psalo, o čem by se (zbytečně) jednalo, notabene za co by potom brali peníze. Nebo se mýlím?