Sedmnáct schůzek s „estábáky“

S důstojníky StB se podle dochovaných svazků setkal celkem sedmnáctkrát. Dali mu krycí jméno Bureš. Poprvé se podle svých slov setkal s StB už v roce 1980. „Jeho vztah k orgánům SNB je dobrý,“ pochvaloval si pak styky s Babišem v roce 1982 nadporučík Július Šuman. S StB se stýkal i jeho mladší bratr Alexander, který pak na konci devadesátých let vedl několik slovenských firem svého staršího bratra. Alexander Babiš měl krycí jméno Miki a StB ho vedla nejdřív jako kandidáta tajné spolupráce, pak jako agenta.

Po revoluci je zaměstnal

Po revoluci pak pro Andreje Babiše začali pracovat zejména bývalí důstojníci StB. Hodili se. Babiš prožil sametovou revoluci v Maroku, kde pracoval pro dovozce ropy Petrimex. Vrátil se až v roce 1991 a šel prudce nahoru - z řadového „obchoďáka“ se v roce 1993 stal členem představenstva Petrimexu a záhy založil v Praze pobočku pod názvem Agrofert. Jenže pak podle něj chtěli Petrimex převzít mečiarovci a tak odešel. A vzal si sebou celý Agrofert.  „Jelikož jsme problémy čekali, tak začátkem roku 1995 došlo k navýšení základního kapitálu v Agrofertu švýcarským investorem, aby mečiarovci nemohli firmu ovládnout,“ popsal převzetí firmy v roce 2011 Babiš.

Borci z KGB

Představitelé Petrimexu to ovšem viděli jako krádež. S Babišem vedli soudní spor – a neuspěli. Babiš hledal zastání u lidí, kteří měli informace a vliv, a „zalovil“ v řadách bývalé StB. Obklopil se jejími exdůstojníky, z nichž několik pak zaměstnal. Tito lidé, ač museli ze státních služeb po roce 1990 odejít, si udržovali kontinuitu a vztahy s klíčovými postavami novodobých resortů vnitra a policie. Nejvíce věřil Babiš právníku Liboru Širokému. Ten pracoval u StB v odboru, který měl na starosti „ideodiverzní centra a emigranty“. Podle badatelů se tento odbor zaměřoval na ukrajinské nacionalisty a měl nejtěsnější spolupráci se sovětskou KGB. Další Babišův člověk z StB, Jozef Kubů, strávil podle dochovaných materiálů konec roku 1989 na školení KGB v Moskvě. A i když už v Agrofertu nyní nepracuje, je Babišovi stále nablízku. V roce 2014 se stal členem pražské buňky Babišova politického hnutí ANO. Celkem se kolem Babišova impéria po celou dobu jeho trvání objevilo nejméně dvacet bývalých důstojníků nebo agentů StB.

Dar pro ČSSD – byl od strýčka Andreje?

Pak přišla fáze Babišova „polostátního kapitalismu“. Jeho byznys byl úzce spjat se státem – i proto začal Babiš vyhledávat v druhé polovině devadesátých let čím dál častěji přítomnost politiků. Rozvoji jeho politicko-obchodní kariéry pomohl jeden zvláštní dar sociální demokracii. Reportér magazín o něm informoval ve svém prvním čísle v září 2014. Ve zkratce: ČSSD v roce 1997 obdržela v přepočtu pět milionů korun od tajemné firmy z Panamy s názvem Beltomate. O daru se až do roku 2014 vůbec nevědělo – Reportér zjistil, že za firmou Beltomate stáli někdejší obchodní partneři Andreje Babiše.

Koupení policisté versus mafiáni

Zjevné je, že po tomto daru vycházeli politici ČSSD Babišovi vstříc. Jenže Babišova blízkost k politikům ČSSD a rozpínavost v byznysu ho však přivedly k dosud největším střetům s konkurencí. A tak potřeboval ochranu. Potřeboval policii.  V roce 2000 totiž „narostla křídla“ Tomáši Pitrovi a Františku Mrázkovi, které policie vedla již několik let jako významné představitele organizovaného zločinu a nestandardního podnikání. Oba skrytě přes prostředníky ovládli chemický a potravinářský koncern Setuza z Ústí nad Labem. A začali Babišovi konkurovat – v míchání biopaliv olejem z řepky i v jiných oblastech. Ti dva navíc policejní kontakty měli.

Co je dobré pro Babiše a co pro stát?

Babišovi vstoupil do cesty nejen Pitr s Mrázkem, ale také další významná postava organizovaného zločinu Radovan Krejčíř. Tento muž, jenž byl letos v Jihoafrické republice odsouzen na 35 let vězení, usiloval v letech 2002 až 2005 – než utekl na Seychely a pak do JAR – o vliv ve státním podniku Čepro. Což samozřejmě Babiš nechtěl připustit. Pokud tedy jde o gangstery, byla Babišova cesta těsné policejní spolupráce logická. A policistům se nelze divit, že na Krejčířovi a Mrázkovi pracovali. Jenže problém byl, že se začala stírat hranice, co je výhodné pro soukromého podnikatele Babiše a co pro stát.

Krize za Topolánka

V roce 2007, po nástupu druhé vlády premiéra Mirka Topolánka (ODS), přišel Babiš částečně o vliv.  V té době skončila ve významných pozicích celá řada lidí, které Babiš znal. Významná byla „ztráta“ Karla Randáka, který skončil v čele rozvědky, a také rozpuštění téměř kompletního vedení protikorupční policie. Za Topolánkovy vlády to bylo vůbec poprvé, kdy se Babiš cítil ohrožen i ze strany policie. Vyšlo to najevo v roce 2008, když Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) dělal prověrku členům vedení Agrofertu.

Odposlouchávali mi telefon!

„Sdělujeme, že osoba Andrej Babiš byla prověřována v informačním systému ´stíhaných, podezřelých a prověřovaných osob‘ s pozitivním výsledkem. Váš útvar zpracovává údaje osoby (Andrej Babiš) v rámci trestního řízení. Údaje o tomto trestním řízení nám zašlete,“ napsal v roce 2008 NBÚ na policejní prezidium. A Babiš najednou zjistil, že má odposlouchávaný telefon.  Policie nakonec případ odložila. O co konkrétně mělo jít, se dodnes spekuluje.  „Uráží mě, pokud někdo jako Andrej Babiš tady mluví o všelikém takém Palermu. Jen za mého působení se pokusil ukrást Setuzu a Čepro,“ naznačil tehdy Topolánek v prosinci 2011 na přednášce Občanského institutu bez dalších detailů.

Nové vazby, noví koně

Babiš  si v letech 2006 až 2009, kdy byly u moci pravicové vlády, pomalu vytvářel nové vazby v bezpečnostních složkách. Babišovi lidé se scházeli s ředitelem ÚOOZ Robertem Šlachtou nebo s jeho náměstkem Ivanem Černíkem. A sám Babiš si našel cestu i k tajné službě BIS. Začal se totiž stýkat s důstojníkem BIS Martinem Staňkem z nejdůležitějšího odboru tajné služby, který se zabýval ochranou ekonomiky. Staněk později kontakty s Babišem potvrdil. „Byly to jenom pracovní vztahy. Víc to komentovat nebudu,“ řekl. Když v roce 2015 odešel z BIS, ucházel se o zaměstnání v Agrofertu.

Hurá do politiky

A pak se Babiš rozhodl vstoupit do aktivní politiky a založil stranu ANO. Tehdy mu radil exředitel rozvědky Randák. Ten se v březnu 2011 stal členem správní rady Nadačního fondu proti korupci, který založil mladý matematik a mecenáš Karel Janeček. Tento fond, přestože je jinak jeho poslání bohulibé, se jen minimálně věnuje tématům, která míří přímo na Babiše.

Do všech funkcí policisté

A s nástupem do vlády nastaly lidem s policejní minulostí zlaté časy. Místopředsedkyní hnutí ANO a starostkou Prahy 10 se stala Radmila Kleslová, kterou komunistická rozvědka připravovala v roce 1988 na tajnou misi do zahraničí. Babišovu kancelář na ministerstvu financí řídil bývalý náměstek ministra vnitra Jan Sixta. Bývalého policistu protikorupční policie Libora Kazdu dosadil Babiš do čela Finančně analytického útvaru ministerstva financí. Někdejší náměstek Randákovy rozvědky Jan Beroun byl jmenován šéfem Vojenského zpravodajství. Někdejšího náměstka protikorupční policie Jiřího Veselého Babiš posadil již v roce 2011 do Agrofertu, kde mu dělá šéfa bezpečnostní divize. A tak bychom mohli pokračovat do aleluja.

Kauza Čapí hnízdo

Andrej Babiš se kvůli změnám v bezpečnostních složkách v poslední době několikrát otevřeně střetl s ministrem vnitra Milanem Chovancem. Patrně  kvůli míře náklonnosti ÚOOZ k Babišově osobě, což by se dalo krásně demonstrovat na kauze dotací pro Čapí hnízdo. Jde o to, zda se Babiš nedopustil podvodu tím, že z Čapího hnízda účelově udělal „malou firmu“, aby dostal dotaci 50 milionů.

Příliš horliví úředníci?

Jak informoval v březnu magazín Reportér, dva vedoucí úředníci ministerstva financí, Martina Uhrinová a Ladislav Janák, začátkem roku zjistili, že jedna jejich podřízená, Barbora Boschat, začala narychlo shánět veškeré podklady k dotaci Čapí hnízdo v databázích resortu. Podle jejích nadřízených to bylo podezřelé a nestandardní. Únik informací mohl ohrozit nezávislost vyšetřování. Vyslechli ji a zjistili, že byla aktivní na pokyn Babišova náměstka Tomáše Vyhnánka. Úředníci si na tento postup stěžovali u nadřízených i u prošetřovatele na Úřadu vlády. Marně.

Ministra raději nenahrávat

Potud známá věc. Dosud se ovšem nevědělo, že se zmínění úředníci obrátili také na policii. „Máme si jednání s Babišem skrytě nahrát?“ zeptal se Janák, aby měl případně v ruce nějaký důkaz. „Ne, ministra raději nenahrávejte,“ odpověděl policista z centrály ÚOOZ. Tomu Janák také řekl, že problém konzultuje i s pražskou hospodářskou kriminálkou. To muže z ÚOOZ zaujalo více než podezření z maření vyšetřování. A začal se zajímat, kde přesně se s policistou z pražské hospodářské kriminálky scházejí. V jaké konkrétní místnosti a ve které dny. Janák mu to řekl. V květnu 2016 byl v prostorách pražské kriminálky, kde pracoval i vyšetřovatel případu Čapí hnízdo, nalezen odposlech. A k tomu i kamera, která snímala obraz z jedné policejní místnosti. Náhoda?

Podezřele rychlá reorganizace policie

Pouhý měsíc poté vedení vnitra oznámilo, že se chystá zásadní reorganizace policie; vedoucí politici ČSSD ji okamžitě a jednomyslně podpořili. Reorganizace přitom ležela na stolech ministerstva vnitra už od dob Ivana Langera, tedy minimálně od roku 2008. Ředitel ÚOOZ reorganizací ztrácí dosavadní moc a vliv. Šlachta byl ostře proti, stejně jako Babiš a jeho hnutí ANO. Robert Šlachta pak rezignoval a opustil řady policie.

Jenže Babiš se svých policistů nevzdal. Zatím poslední do jeho „bezpečnostního týmu“ přišel právě Šlachta; stal se náměstkem generálního ředitelství cel, které spadá pod Babišovo ministerstvo financí.

zdroj:http://www.krajskelisty.cz/praha/14912-s-dustojniky-stb-se-nejdriv-schazel-a-pak-casopis-reporter-zmapoval-tajne-aktivity-ministra-babise-byvali-tajni-policiste-v-agrofertu-k-cemu-je-vyuziva-a-jak-a-jeho-valka-o-setuzu-s-pitrem-a-mrazkem.htm