Historická pravda o amerických dobyvačných válkách – Vietnam.

Boj za svobodný Vietnam a válka s Francií začali již roku 1946. Tehdy Francouzi bombardovali přístav Haiphong v severní části Vietnamu, kde se soustředili síly protikoloniální osvobozenecké fronty a tím prakticky zahájili válku s Vietminhem, což byla Vietnamská osvobozenecká armáda vedená charismatickým vůdcem, marxistou Ho-Či-Minem.  První američtí vojenští poradci vstoupili do Vietnamu roku 1951. Válka však přesto skončila porážkou Francie roku 1954. Ve válce padlo 500 000 Vietnamců a vinou války vedené Francií za udržení koloniální moci v zemi, vypukl hladomor, který stál 2 000 000 životů vietnamských civilistů.

Na konci války po porážce Francie, byla země z popudu USA v roce 1956 uměle rozdělena na dvě poloviny a přesně podle korejského scénáře, byla v jižní části země ustavena loutková proamerická vláda. Podle Ženevských dohod, se nicméně měli konat v celé zemi svobodné volby, které by určili, kdo bude v zemi vládnout. Protože však v celonárodních volbách hrozilo, že by zvítězil cca 80% komunista Ho-Či-Min, zmanipulovali Američané volby v jižní části země a uměle, opět úplně stejně jako v Koreji, vytvořili z odtržené části samostatný stát, do jehož čela dosadili jimi ovládanou poslušnou loutku Ngo Dinh Ziema, který v Jižním Vietnamu s tichou pomocí USA rozpoutal teror a nechal uvěznit 100 000 komunistů a socialistů, z nichž 80 000 bylo nakonec popraveno.

Ho-Či-Minovi, který se stal vůdcem svobodného Severního Vietnamu, se nejdříve do bratrovražedného boje s Jižním Vietnamem nechtělo a dlouhé čtyři roky prosazoval politiku pasivního odporu, ale nakonec uznal, že argumenty jihovietnamského odboje jsou oprávněné a Američany podporovaný teror v jižní části země lze ukončit jedině vojenskou silou. V roce 1960 tedy armáda Severního Vietnamu (PAVN) společně, s partyzány Jižního Vietnamu, (VIETKONG) vytvořili takzvanou NÁRODNÍ FRONTU OSVOBOZENÍ JIŽNÍHO VIETNAMU (NFL). Začala válka za svobodu Jižního Vietnamu, jejímž cílem bylo vyhnání amerických okupantů ze země.

Američané se neštítili v boji proti Severnímu Vietnamu a místnímu jihovietnamskému odboji o zemi, která jim nepatřila a kde neměli správně vůbec co pohledávat, použít celé tuny chemických zbraní a napalmu a zmařili tím životy statisíců místních lidí z řad bojovníků za svobodu a nevinných civilistů, kteří nechtěli nic jiného, než v klidu a míru obdělávat svá pole a vychovávat své děti beze strachu, že obojí spálí napalm shozený na jejich vesnice z amerických letadel. Jen v roce 1962 uskutečnila americká armáda kolem 50 000 leteckých náletů na vietnamské vesnice. Chemickými bojovými prostředky bylo Američany od roku 1962 do roku 1969 zničeno cca 20 000 čtverečních kilometrů lesa a 688 000 akrů zemědělské půdy. Tato americká chemická kampaň nejvíce postihla nevinnou civilní populaci, jejíž rýžová políčka byla chemicky kontaminována a ti lidé, kteří přežili nálety, umírali po požití kontaminované rýže (včetně desetitisíců žen a dětí).

Nelze si ani představit utrpení civilistů a hrdinství bojujících severovietnamských vojáků a jihovietnamských partyzánů, kteří čelili těmto masivním americkým útokům a nakonec slavně zvítězili nad americkým agresorem. Celkově podnikly americké letecké síly během této války 153 784 náletů, zatímco dalších 152 399 útoků podniklo americké námořnictvo a válečné loďstvo. Na vietnamské bojovníky a nevinné civilisty bylo Američany shozeno okolo milionu tun výbušnin. Tvrdé boje mezi ničím se neštítícími americkými vetřelci a osvobozeneckou armádou trvali fakticky, až do dubna 1975 kdy se poslední americké jednotky evakuovali ze Saigonu. Válka tedy přes ohromnou americkou technickou převahu skončila vítězstvím Vietnamu a sjednocením země. Hlavní město Saigon, bylo po zesnulém komunistickém vůdci, který se bohužel nedožil konce války, přejmenováno na Ho-Či-Minovo město. Pokud ho někdy navštívíte, doporučuji navštívit muzeum věnované hrůzám této americkou arogancí zaviněné války a uctít tiše památku cca 4 000 000 miliónů obětí tohoto konfliktu.

Ladislav Kašuka.