Komunismus a komunisté – část druhá - REVOLUCE V RUSKU

(Vladimír Iljič Uljanov-Lenin se narodil roku 1870 a zemřel roku 1924.  Komunistický politik, filosof a revolucionář, vůdce bolševické strany, první předseda vlády SSSR a teoretik leninismu, který definoval jako adaptaci marxismu v období imperialismu. Všeobecně je označován za zakladatele komunistického Sovětského svazu. Stál v čele bolševické revoluce roku 1917 v Rusku). 

Pod jeho vedením se Rusko vyvázalo ze světové války a komunisté vyhráli svůj spravedlivý boj proti příznivcům cara i proti intervenčním cizím vojskům čtrnácti kapitalistických zemí, které byli vyslány na potlačení revoluce a komunismu v této zemi.

Komunisté pod vedením Lenina, Trockého, Stalina, Bucharina a dalších nakonec za cenu mnoha obětí a díky obrovskému hrdinství a nasazení, nade všemi slavně zvítězili a moc v zemi tak konečně přešla pevně do rukou lidu. Někteří radikálnější, včetně již zmiňovaného Trockého chtěli revoluci násilně rozšířit ihned i do dalších zemí, které by však takovou intervenci brali spíše jako nepřátelskou invazi (což by nejvíce prospělo americkým židozednářům - Rotschildům a spol. kteří chtěli chaosu v Evropě využít ve svůj prospěch). Proto byly takové návrhy Leninem a zejména Stalinem odmítnuty, což vedlo nakonec k ideologickým rozporům a k Trockému zahořknutí, později zradě a emigraci, ze které šířil lži a pomluvy o svých politických oponentech.

Rusko se mezitím přejmenovalo na Sovětský svaz a moc přešla do rukou komunistické strany a lidových výborů (sovětů). Lenin, zklamán tím, že revoluce se nestala tak, jak předpokládali Marx s Engelsem světovou, zmalomyslněl a začal zvažovat další možnosti, obávaje se, že jako jediná země s čistě národním hospodářstvím, bude SSSR zemí izolovanou od zbytku světa a komunisté nedokážou nastartovat hospodářský růst této válkami zbídačelé země. Přišel tedy s řešením, které bylo velkým krokem zpět, s novou hospodářkou politikou země (NEP). Tato politika vzbuzovala pochyby u Stalina, ale nakonec však NEP z úcty ke svému velkému vzoru a učiteli Leninovi se sebezapřením podpořil.

NEP (nová ekonomická politika 1921 – 1929) což byla hospodářská politika smíšeného národního a soukromého vlastnictví velkých výrobních prostředků, přinesla zemi chvilkově zdánlivý ekonomický růst a klid. Okolní země přestali Sovětský Svaz vojensky ohrožovat a do země s velkou slávou vtrhla dravá buržoazie…

Výkonná moc sice pořád byla v rukou komunistické strany a lidových sovětů, ale ekonomická moc, peníze a vliv se pomalu začali přesouvat zpět do rukou bohatých jednotlivců, na které znovu pracovali za špatnou mzdu dělníci v továrnách, které jim opět nepatřili…Lidé se opět začali dělit na chudé a bohaté, jedni měli sotva na jídlo a druzí jezdili po Moskevských třídách v luxusních kožiších s kapsami plnými peněz auty s křišťálovými světly…

 Ladislav Kašuka.