Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Nesnesitelná lehkost škůdcovství aneb je Jaroslav Flegr parazitolog nebo parazit?

Tisíc mrtvých denně a mrazáky na mrtvoly v ulicích…. Pan profesor Flegr možná své strašení chápe jako povinnost, která vyplývá z jeho fyzického zjevu. Kdyby zasedal ve vládě, byl by prý přísnější. Důsledky by se ho netýkaly, protože on zkrachovat nemůže. Je „akademický pracovník“ plně placený z veřejných prostředků. V kapitalistickém společenském zřízení zastupuje socialistický segment. Shánět na trhu zakázky, zákazníky ani hosty nemusí.

  • nesnesitelna-lehkost-skudcovstvi-aneb-je-jaroslav-flegr-parazitolog-nebo-parazit
  • nesnesitelna-lehkost-skudcovstvi-aneb-je-jaroslav-flegr-parazitolog-nebo-parazit

Flegr škodí se stejně nesnesitelnou lehkostí, s jakou Masaryk rozbíjel Rakousko-Uhersko a Havel pomáhal rozbíjet Československo. Rakousko-Uhersko bylo pro český průmysl mnohem větším odbytištěm než pozdější Masarykův pašalík. Ale proč by na něco takového profesor filosofie a britský agent Masaryk myslel? Přece nebude „počítat groše“, jako je o 102 let později nepočítal předseda Senátu Miloš Vystrčil. Co je panu senátorovi do toho, že paní Petrofová neprodá nějakých pár klavírů a možná bude muset propustit zaměstnance? Erárem placení akademici a politici jako by měli svaté právo škodit těm, kdo skutečně pracují. Je to dlouhodobý nedostatek elementární národní soudržnosti, která koneckonců i zpochybňuje nárok Čechů na „jejich národní“ stát. Příslušníci celé řady jiných národů si takto brutálně neškodí ani na sebe u cizinců nežalují.

Případ Flegr vybízí k zamyšlení ještě nad dalším problémem, totiž nad akademickou svobodou a společenskou zbytečností části akademické obce. Jako správný egomaniak má Jaroslav Flegr své internetové stránky. Ty jsou v poslední době často nepřístupné, protože jak se do lesa volá, tak se hackeři ozývají. Na stránkách prezentuje své rozsáhlé vědecké dílo, např. článek Zvyšuje infekce toxoplazmou sexuální masochismus a poddajnost? Ano i ne“. Ano i ne, ano i ne … . Věda pro vědu. Podobných „zásadních“ otázek řešil pan profesor desítky, jak je vidět z jeho dlouhé vědecké bibliografie. Proto ta otázka v nadpise.

Jaroslavu Flegrovi však slouží ke cti, že alespoň sepsal učebnici z předmětu, který vyučuje. U mnoha jiných oborů není k dispozici ani ta učebnice. Na slovníky, příručky a učebnice totiž zpravidla nelze „čerpat grant“. To přece není věda. V oboru historie existuje dokonce případ, kdy se autoři na vydání vícesvazkového díla museli složit ze svého. Peníze se ale vždy najdou na výzkum o ničem, jehož výstupem je článek ve vědeckém časopise, který si na celém světě přečte třeba méně než deset jedinců.

Tak například Botanický ústav AV ČR v Průhonicích, který má stovky zaměstnanců, není ani po 32 letech (!) schopen dokončit dílo „Květena ČR“, jehož první svazek vyšel v roce 1988 jako „Květena ČSR“. Prý mají redaktoři přemrštěné požadavky. Jenže co je potenciálním uživatelům a čtenářům po tom? Trvalo také 44 let, než se čeští botanikové v roce 2002 zmohli na „Klíč ke květeně České republiky“. Do té doby se používaly německé a rakouské klíče nebo Dostálův klíč z roku 1958.

Podobná je situace v sinologii. Na Palackého univerzitě v Olomouci se dodnes čínština vyučuje podle americké učebnice. Příruční česko-čínský a čínsko-český slovník Jaromíra Vochaly tiskne soukromý nakladatel pořád dokola beze změn. Jenže slova jako „mobilní telefon“ nebo „instalovat“ či „stáhnout“ bychom tam marně hledali. Nejnovější příruční česko-čínský slovník vyšel roku 1998 v Pekingu. Učebnice češtiny pro Číňany neexistují žádné, přestože čeština se v Číně vyučuje na nejméně deseti univerzitách.

Flegrem české sinologie je Olga Lomová, která za peníze českých daňových poplatníků luští znaky z doby dynastie Tang a za peníze amerických daňových poplatníků pomlouvá v rámci projektu „Sinopsis“ Čínskou lidovou republiku a ničí tak česko-čínské vztahy. Pokud ji vůbec nějaký čas zbývá, tak určitě ne na psaní učebnic, ale na to, aby v komisích bránila jmenování profesorem jiným sinologům. Sama o sobě totiž tvrdí (v rozporu se skutečností), že je jedinou profesorkou sinologického oboru v České republice.

Tak vypadá akademická svoboda. Pánům vědcům, kteří si vzájemně (ne)udělují tituly a hodnosti, nesmí žádný volený politik mluvit do toho, co mají zkoumat nebo kdo to smí zkoumat. President republiky nemůže efektivně zabránit jmenování kohokoli profesorem. Daňový poplatník smí jen platit, aniž by za své peníze získal od vědců alespoň ty slovníky, příručky a učebnice. Šetřit se smí jen v armádním rozpočtu, ale vysokým školám, Akademii věd a resortním výzkumákům se smí jen dosypávat. Nejeden pracovník rezortního výzkumáku požívá v letecké dopravě výhod a slev pro „frequent flyers“, protože se přece neustále pořádají kongresy a konference….

Jistěže existují také úctyhodní a skromní vědci, kteří výhod a výsad nezneužívají a mají vynikající výsledky. Jsou ale v menšině, převládají shora zmiňované případy.

Na konci listopadu 2020 podala brněnská právnička Vendula Záhumenská na Jaroslava Flegra trestní oznámení. Text oznámení se nachází na adrese: https://stavbeznouze.cz/blog/trestni-oznameni-na-pana-flegra/. Prokurátor má přezkoumat, zda pan profesor nespáchal trestný čin šíření poplašné zprávy. Se zřetelem k výše popsanému privilegovanému postavení příslušníků akademické obce je podání obžaloby spíše nepravděpodobné.

Pavel Křivka

autor je vysokoškolský pedagog

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře